Praha - Od září 2018 mají školy dostávat peníze podle vzdělávacích programů a podle počtu hodin, které učitelé odučí. Optimálně by ve třídě mělo být 15 dětí.
Podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) na změně zákona nebude žádná škola tratit. První rok platnosti by měl státní pokladnu přijít zhruba na 3,5 miliardy korun.
Školy by měly mít dostatek peněz na učitele i v případě, že třída není naplněná. To by byla velká výhoda například pro některé obory středních škol, o které není takový zájem.
"Školy se mohou těšit na to, že financování bude spravedlivé a férové, ať se jedná o školu ve městě nebo malotřídní školu v obci. Zákon také dává jistotu a předvídatelnost řediteli, aby věděl, kolik finančních prostředků mohou očekávat," komentovala to ministryně.
Současný systém, kdy jim stát posílal finance podle toho, kolik mají žáků, zvýhodňoval velké a hodně naplněné školy. V případě středních škol to vedlo k tomu, že ředitelé přijímali i žáky, kteří neměli vlohy ke studiu daného oboru.
Povinná maturita z matematiky se neruší
Školský výbor doporučil Senátu vrátit zákon Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který by zrušil nově zavedenou povinnou maturitu z matematiky. Prosadil ho senátor a zároveň ředitel gymnázia Jiří Růžička (TOP 09 a STAN), který s povinností maturovat z matematiky nesouhlasil.
"Jsem přesvědčený, že je to správně z pohledu kvality výuky matematiky i z pohledu studentů. Dává mi to logiku. Než složitě vybírat, které obory mají maturovat a které ne, tak to, proboha, nechme na studentech," míní Růžička. Přesvědčil své kolegy ze školského výboru, ale v Senátu už jeho návrh neprošel.
Nyní se povinně maturuje jen z češtiny, k ní mají studenti na výběr mezi matematikou a cizím jazykem. Podle nových pravidel by všechny tyto tři předměty začaly být na gymnáziích povinné už za čtyři roky, na jaře 2021, na ostatních středních školách o rok později. Výjimku mají pouze sociální, zdravotnické, pedagogické a umělecké obory.
