Změnu navrhli pravicoví senátoři, a to také kvůli povolebnímu patu. Poslanci jsou ale už nyní rozhodnuti, že jejich návrh změní.
Senát navrhl, aby bylo sněmovnu možné rozpustit poté, co vláda podá demisi a s návrhem na rozpuštění souhlasí nadpoloviční většina poslanců. Poslanci ale změní návrh tak, aby k rozpuštění komory byl nutný souhlas ústavní většiny tedy tří pětin zákonodárců.
Infobox
Co lze dnes?
- V současné době ústava umožňuje prezidentovi vyhlásit mimořádné volby v případě, že vláda třikrát po sobě nezíská důvěru Sněmovny.
- Umožňuje to také například při dlouhodobé nečinnosti Sněmovny nebo když poslanci do tří měsíců nerozhodnou o vládní předloze, s jejímž projednáváním kabinet spojil otázku důvěry.
Jak zní návrh?
- Iniciátorem rozpuštění Sněmovny se v souladu se zahraničními vzory stává vláda aktem demise.
- Prezident republiky může posoudit nastalou situaci a pověřit někoho sestavením nové vlády.
- Stejně tak však může usoudit, že sestavení nové vlády by nebylo úspěšné, a proto navrhne Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas se svým rozpuštěním.
- Poslanecká sněmovna může odmítnout vyslovit souhlas, což udělá zejména za předpokladu, že se jí jeví pravděpodobným sestavení akceschopné vlády.
- Shoduje-li se s prezidentem republiky v hodnocení situace jako politického patu, vysloví souhlas s jeho návrhem na své rozpuštění a umožní opětovné rozhodnutí voličů. K rozpuštění Sněmovny dojde tedy rozhodnutím prezidenta republiky po vyslovení souhlasu Poslaneckou sněmovnou.
Zelení navíc hodlají do návrhu zapracovat změnu počtu poslanců ze 200 na 199.
Sněmovna na návrh komunistického místopředsedy dolní komory Vojtěcha Filipa rozhodla o tom, že k novele se vrátí až poté, co ustaví svou komisi pro změny ústavy.
Kdy to udělá, není zcela jasné. Současná schůze dolní komory dnes skončila a další řádná schůze je naplánována na konec listopadu.
Prezident v triku ODS?
Proti tomu, aby se do Ústavy jakkoliv zasahovalo, jsou pouze všichni poslanci ČSSD, kteří nešetřili kritikou. Mnozí se rozhorlili tak, že řečniště připomínalo předvolební diskuse. Tématem bylo znovu jmenování Mirka Topolánka premiérem.
"Proč jsme nemohli po volbách postupovat tak, jak nám ústava předepisuje a nabízí? Proč se nemohlo jít cestou tří kroků, jmenování tří premiérů, proč prezident této země nemohl místo mudrování a moralizování - jeho úkolem není konat spravedlnost, dělat dobro, jeho úkolem je stejně jako všech ostatních respektovat zákony a respektovat ústavu," řekl Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Ještě ostřejší byl jeho kolega David Rath. "ODS chce předčasné volby a nepostupuje podle ústavy, ale vymýšlí tato podivná a pochybná salta. Mně připadá jako člověk, který sedí doma v obývacím pokoji v lenošce, všem okolo vypráví, že by strašně rád vystoupal na Sněžku, ale odmítá opustit teplo svého obývacího pokoje," řekl.
A pustil se i do prezidenta. "Musíme se ptát, proč tedy dává reparát Mirkovi Topolánkovi. Dostal pětku, propadl, tak mu to dáme znova. Vždyť je to výsměch! Tomu se smějí i vrabci na střeše," řekl Rath.
"Pokud by byl pověřen Jiří Paroubek, má 104 hlasů v této Sněmovně. Vy se toho totiž pekelně bojíte a děláte všechno pro to, abyste neférovými, podpásovými, nedemokratickými způsoby vyautovali kohokoli jiného," míní Rath.
KSČM: Diskutujme
Komunisté se v průběhu debaty také přiklonili k tomu pustit změnu ústavy do dalšího čtení. "Minimálně nejen této Sněmovně, ale celé politické scéně pomůže debata nad tím, jestli ústava předpokládá všechny možnosti, které mohou nastat v politické situaci, " řekl šéf KSČM Vojtěch Filip.
Šéf zelených Martin Bursík argumentoval tím, že je nutné mít v záloze další cestu z patu. "Může nastat situace, kdy budeme rádi, že tady jsme si paralelně vytvořili jinou cestu rozpuštění Sněmovny. Ta situace může nastat tehdy, jestliže vláda ve druhém pokusu nedostane důvěru, předseda sněmovny rezignuje a nám se nepodaří zvolit nového předsedu. A budeme skutečně v ústavní krizi. Pak nám možná bude velmi ku pomoci taková korektura ústavy," vysvětlil.
Premiér Mirek Topolánek odmítl, že by změna ústavy byla od ODS účelová. "Za prvé je to opakovaný pokus. Za druhé nevznikl v průběhu pětiměsíční patové situaci po volbách. Je to krok, který čistí českou ústavu, dává další možnost sněmovně, jak se chovat v situacích, které neumí řešit, jako třeba v roce 1998," řekl.
Topolánek také popřel, že by změna dala prezidentovi víc pravomocí. "Jde o souběh tří kroků: demise vlády, rozhodnutí sněmovny a možnost prezidenta tohoto rozhodnutí využít pro rozpuštění sněmovny," dodal.
