Revize Nečasova vládnutí: Tlačí vyšší daně a silný stát

Petr Holub
11. 4. 2011 6:02
Zhodnocení vlády Nečasova kabinetu ve chvíli, kdy se ho premiér chystá rázně změnit
Tým řídne a čeká ho obměna.
Tým řídne a čeká ho obměna. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Kabinet Petra Nečase, v němž premiér ohlásil významné personální změny, došel ke své nejhlubší krizi těsně před tím, než se dostal k hlavní agendě.

Reformy penzí a zdravotnictví jsou teprve v obecných návrzích a boj s korupcí nezačal.

Přesto pravicová koalice předstihuje pílí své předchůdkyně - s výjimkou Špidlovy vlády. Trochu překvapivě nejraději zvyšuje daně a posiluje pravomoci úřadů.

Čas nových daní a poplatků

Sněmovna už projednávala 146 nových zákonů, z toho 84 přímo od vlády. Za tři čtvrtě roku vládnutí Vladimíra Špidly to bylo 160 zákonů, dvě třetiny došly ze Strakovy akademie. V době Topolánkova nebo Zemanova kabinetu dostali poslanci o padesát zákonů méně.

Ani opozice nemůže vládě Petra Nečase vyčítat, že se za tři čtvrtě roku své existence zpronevěřila své hlavní zásadě. "Koalice provede zásadní reformu veřejných financí s cílem zastavit zadlužování českých občanů," stojí v koaliční smlouvě.

Svědčí o tom seznam zákonů, které vláda přinejmenším předala sněmovně. Podle pravidla snižovat výdaje a zvyšovat příjmy bylo sestaveno jedenáct z nich. V pěti případech byly sníženy nebo dokonce zrušeny sociální dávky, ve třech případech byly zvýšeny daně a ve čtyřech poplatky za veřejné služby.

Dosud největším zásahem je návrh zákona na snížení nových důchodů a odložení důchodového věku o další dva roky, který ve druhém čtení projednává sněmovna.

Kontroverzní zvýšení DPH, které se očekává v příštím roce, bylo předstiženo například zvýšením spotřebních daní či daně z příjmu. Nové poplatky u lékaře naplánované ministrem Leošem Hegerem mají předchůdce ve vyšším mýtném na dálnicích a soudních poplatcích.

Centralizace úřadů

V koaliční dohodě se však nenajde druhý hlavní motiv dosavadního Nečasova vládnutí, kterým je posilování pravomocí centrálních úřadů.

Miroslav Kalousek ještě vládě oficiálně nepředstavil svůj plán na finanční superúřad, který bude vybírat všechny daně i pojistné a přitom kontrolovat využití státních výdajů.

Předešel ho stranický kolega z TOP 09 Jaromír Drábek superúřadem práce, který bude zajišťovat nabídku práce v poslední pohraniční obci a vyplácet úplně všechny sociální dávky včetně těch, které dosud rozdělovaly městské úřady.

Další zákony posilují represi a dohled na určitými skupinami obyvatelstva, především vůči cizincům a tzv. sociálně nepřizpůsobivým.

Nejdál zašla se svými návrhy poslankyně ODS Ivana Řápková, která chce umožnit exekuce dávek v sociální nouzi a zákaz pobytu ve městech těm lidem, kteří se dopouštějí vážných přestupků proti zákonu. Druhou normu ovšem odmítla vláda s tím, že není možné za stejný přestupek trestat dvakrát.

Peníze pro ČEZ

Ve výčtu schválených zákonů se až na třetím místě ocitla další z vládních priorit, podpora podnikatelského sektoru, který "jako jediný vytváří dlouhodobě udržitelná pracovní místa".

Podnikatelé zatím musí počkat na změny v zákoníku práce, vláda alespoň zabránila tomu, aby se museli ke svým firmám přihlásit ti, kdo využívají anonymní akcie na doručitele.

Silnější pozici vůči nájemníkům získají majitelé domů, kteří budou mít právo kontrolovat, kdo pronajímaných bytech bydlí. Pro podnikatele ve zdravotnictví se otevírá prostor tím, že se bude rušit status neziskových nemocnic.

Výraznějším způsobem se vláda ještě stihla zapsat do energetické politiky, kde zasáhla proti obnovitelným zdrojům a ve prospěch atomových elektráren. Zatím definitivně neschválila dostavbu Temelína, navrhla však zákon, který umožní společnosti ČEZ, aby z tzv. "jaderné rezervy" vyplácela obce, kde se bude provádět průzkum na vybudování úložiště jaderného dopadu.

Zpoždění v korupci

Kromě korupčních obvinění ministrů Drobila, Vondry a Bárty má zatím vláda zpoždění ve své protikorupční strategii. Ministři vnitra a financí nesplnili březnový termín na předložení nových zákonů na kontrolu veřejných financí, předstihl je ministr pro místní rozvoj Kamil Janovský (VV) s prvním nástřelem novely zákona o veřejných zakázkách.

V něm například nařizuje, že veřejnou soutěží musí projít každá zakázka, která přesáhne milion korun. Dosud se nemuselo soutěžit u dvakrát vyšších částek, při stavebních zakázkách dokonce šestkrát vyšších.

 

Právě se děje

Další zprávy