Praha - Vláda Petra Nečase (ODS) má opět namále (už po několikáté během tohoto funkčního období).

Tentokrát je důvodem ohlášený odchod ministrů za stranu LIDEM z vlády po nečekaném (a nepředjednaném) odvolání předsedkyně strany Karolíny Peake z postu ministryně obrany, a to jen osm dní po jejím jmenování. Ministři za LIDEM rezignují k 10. lednu.

Kolem bleskového odvolání Peake (kdy premiér jednal očividně ve shodě s prezidentem Václavem Klausem) i dění na ministerstvu během posledních dnů se vyrojila řada otázek a spekulací. Nabízíme odpovědi na některé z nich včetně té nejčerstvější - jak věřit  exministrovi školství Josefu Dobešovi, že sežene ve sněmovně hlasy, které by zachránily vládu před LIDEM

Že jde v předvánoční vládní krizi v nemalé míře o odvolání prvního náměstka ministerstva obrany Vlastimila Picka, je zjevné i z výsledku tohoto sporu v jeho mezičase. Obranu v pátek převzal premiér Petr Nečas a hned jmenoval Picka zpět do funkce. Bývalého náčelníka generálního štábu z ministerstva první den ve funkci vyprovodila Karolína Peake se zdůvodněním, že úřad by měli řídit civilisté. Tímto krokem však údajně ztratila premiérovu důvěru. A to pouze jako ministryně obrany, nikoli jako členka vlády a její místopředsedkyně. Na tomto postu s ní Nečas podle vlastních slov  dál počítá.

Ale rýsuje se tu i další důvod. Premiér při zdůvodnění svého překvapivého kroku zmínil i to, ž si Peake nezažádala po svém nástupu obratem o prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné, kterou potřebuje pro jednání v NATO. Opozice údajné váhání s prověrkou připisuje i rodinnému zázemí šéfky LIDEM a podnikatelským aktivitám jejího manžela Charlese. Faktem také je, že se jmenováním Peake od začátku nesouhlasil prezident Václav Klaus.

V souvislosti s generálem Pickem se hodně mluví o vlivu prezidenta Václava Klause, kterému dělal Picek v letech 2003 až 2007 šéfa vojenské kanceláře Pražského hradu. Před tím, než se Picek stal náměstkem na obraně, mluvilo se o jeho angažmá v diplomacii. Podle informací Aktuálně.cz stál generál o post ambasadora ve Slovinsku, kde se ale letos střídání velvyslanců neplánovalo. Zdroje z diplomacie na jaře mluvily o tom, že za Pickovo vyslání na diplomatické místo lobboval právě Klaus.

Ten ze své pozice ovlivňuje jmenování velvyslanců, ale také se často v těchto otázkách neshodne s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Právě kvůli sporům mezi prezidentem, který může vysílání diplomatů zablokovat, a šéfem diplomacie se dokonce letos podle informací Aktuálně.cz proces jmenování nových velvyslanců zasekl a Černínský palác čeká s dalšími personálními změnami na postech v zahraničí na Klausův odchod z funkce.

Ne. Takového bleskového odvolání se dočkal např. exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (situace je ale odlišná, v případě Peake jde o předsedkyni koaliční strany, nikoliv o ministra z vlastní partaje). Naopak v roce 2011, když premiér Nečas doručil prezidentovi během vládní krize návrh na odvolání Víta Bárty (Věci veřejné) z postu ministra dopravy a Josefa Dobeše (VV) z resortu školství, prezident několik týdnů váhal a dožadoval se koaličního vyřešení sporu.

Prezident Václav Klaus nakládá s demisemi ministrů podle svého uvážení. Ústavu mu sice žádné jasně vymezené mantinely neukládá, převládá ale právní názor, že hlava státu má v těchto situacích jednat neodkladně.

Uvnitř koalice se o tom šušká jako o veřejném tajemství. Odvolání Picka z pozice 1. náměstka ho vedlo k veřejné kritice a v televizi Prima dokonce naznačoval, zda dohody, že se v čele resortu nebude nic měnit, nebyly porušeny i s premiérovým vědomím. Navíc právě v tuto chvíli měl i prostředek k nátlaku na premiéra - balíček daňových změn, který ostatně podepsal také jen den po odvolání Peake.

Ano. V tuto chvíli tomu všechno nasvědčuje. Peake i místopředseda strany Viktor Paggio mluví o neodvolatelném odchodu z vlády. Sama Karolína Peake podle očitých svědků opouštěla jednání vlády se slovy, že přeje "této dvojkoalici" hodně štěstí.

Po silných vyjádřeních je ostatně jen těžko představitelný návrat Peake do Nečasova kabinetu. I Viktor Paggio na otázku Aktuálně.cz, zda je ve vládě nějaký post, který by LIDEM pro jejich předsedkyni uspokojil, říká, že nikoliv. Dnes přišel v deníku Právo bývalý ministr školství Dobeš s prohlášením, že sežene osm poslanců, a to i z opozice, kteří by Nečasovu vládu místo poslanců z LIDEM podpořili. Dobeš se však nyní ve svých politických obchodech vydal na cestu, kde potřebuje veřejné peníze, takež je otázka, do jaké míry je jeho prohlášení pravdivé a do jaké míry vytváří tlak na LIDEM. Koneckonců první reakce z TOP 09 (od Petra Gazdíka) ani nezastírá značnou nedůvěru k tomuto prohlášení.

Sama Karolina Peake v sobotu v podvečer na dobeše reagovala. „Nepovažuji za možné a pro občany přijatelné, aby se vláda do konce svého funkčního období opírala o nejistou většinu, která bude výsledkem pokoutních dohod. Věřím, že ani ODS a TOP09 by nebyly ochotné do takového projektu vstoupit," uvedla. 

No právě, nikoliv nezbytně. Poslanci za LIDEM budou teprve počátkem ledna jednat o případné podpoře případné Nečasově vládě složené jen z ministrů za ODS a TOP 09 a v tuto chvíli ji nevylučují. Preference vládních stran totiž nedávají příliš nadějí na úspěch v případných předčasných volbách a zvláště pro stranu LIDEM by mohly znamenat zcela konec v politice.

TOP 09 a Starostové se snaží zůstat stranou současného sporu mezi ODS a LIDEM a dostávají se tak do - pro ni příznivé - situace, kdy nerozbíjejí koalici a garantují všech svých 41 poslanců, které mají od voleb (zatímco z klubu ODS odpadlo několik poslanců a někdejší Věci veřejné se dokonce rozpadly). To umožňuje Miroslavu Kalouskovi prohlašovat, že oni tento spor "pískat nebudou".

Toto uskupení zatím pouze deklarovalo, že jakákoliv podpora vlády ze strany VV Víta Bárty pro ně nepřipadá v úvahu (spekulovali o tom poslanci z LIDEM, Bárta to ale v pátek odmítl). TOP 09 by ale možná nevadila podpora dvojkoaličního kabinetu ze strany LIDEM.

Nejsilnější strana ve sněmovně, opoziční ČSSD vyzývá Petra Nečase, aby v každém případě znovu požádal sněmovnu o vyslovení důvěry. Sama vyvolá hlasování o nedůvěře jen v případě, že tak Nečas neučiní.

Pro opozici by to bylo jednodušší: většinu hlasů by musela (a to i mezi nezařazenými poslanci) shánět koalice. Té ovšem k vyslovení důvěry stačí prostá většina poslanců přítomných v tu chvíli v sále. Opozice by naopak musela sehnat v každém případě 101 hlas. Podle signálů z nitra ČSSD "do toho ČSSD půjde jen v případě, že to bude jisté, aby to zas nebylo jen divadlo".