Praha - Suverenita je hlavním národním zájmem Česka, prohlásil na Žofínském fóru prezident Miloš Zeman. O tu nás ale podle hlavy státu připravuje do značné míry členství v Evropské unii. "Chápu, že jsme součástí větších celků, v tomto případě EU, a musíme do nějaké míry sdílet společné názory a rozhodnutí. Ale implementace těchto rozhodnutí by měla být konsensuální, a ne silová," prohlásil Zeman.
A jako příklad uvedl dva podle něj nejvážnější případy toho, kdy Česko o svou suverenitu kvůli unii přichází. "Tím prvním je migrační krize. Skutečně suverénní země má výlučné právo rozhodovat o tom, kdo bude na jejím území usídlen. A toto právo nemůže být postoupeno žádné jiné nadnárodní instituci," myslí si prezident.
Naráží tím na kritiku Evropské komise, která na Česko, Polsko a Maďarsko podala kvůli nedodržování stanovených kvót pro přijímání uprchlíků žalobu. Česko má podle závazných dohod přijmout zhruba tři tisíce legálních migrantů. Dosud ale azyl udělilo jen dvanácti.
"Nejsem proti migraci obecně. Uvítal jsem, že vietnamská komunita je velmi dobře začleněná v české společnosti. Neměl jsem žádné námitky proti Ukrajincům jako pracovní síle zejména ve stavebnictví," dodal Zeman. Uprchlíkům převážně muslimského vyznání by ale podle něj Česko otevřené být nemělo.
"Pořád se mluví o solidaritě s někým jiným, jenom ne s našimi občany," odmítl Zeman námitku, že solidarita s uprchlíky v těžké životní situaci je základní hodnotou Evropské unie. Podle Zemana by ale měla vypadat jinak:
"Já si dovedu představit rozvojovou pomoc na území domovských zemí těch uprchlíků, na jejich vlastním území. Solidarita, že v ČR vytvoříme další vyloučené enklávy, to není solidarita, kterou bych podporoval," doplnil.
Solidarita není jednosměrka
Postoj české vlády, ale také Polska a Maďarska ve středu ostře kritizovali představitelé unie i států, které se s náporem migrantů potýkají nejvíce, na konferenci o migraci v Bruselu. "Solidarita není jednosměrka. Každá země musí převzít svůj díl zodpovědnosti. A pokud se zdráhá, musí komise také jednat," prohlásil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Už dříve na půdě unie zaznělo, aby země, které neplní uprchlické kvóty, se za každého nepřijatého běžence vyplatily. Teď se začíná mluvit také o utažení kohoutů s unijními dotacemi. "Solidarita neplatí jen tehdy, že někdo něco obdrží, ale spočívá také v tom, že někdo něco dává," dodal šéf Evropského parlamentu Antonio Tajani.
Dalšími příklady toho, kdy unie podle Zemana ukrajuje Česku suverenitu rozhodování, je oblast energetiky. Sedmadvacítka se zavázala k větší podpoře obnovitelných zdrojů. "Každá země, která je suverénní, se sama rozhoduje o svém energetickém mixu. A to podle svých specifických podmínek," komentoval Zeman. Česká krajina podle něj není ideální pro akcentování solární nebo větrné energetiky.
Zeman se také na pražském Žofíně vyslovil pro referendum Čechů o odchodu z EU. V samotném "czexitu" by ale prý volil pro setrvání v unii.
Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na summitu EU v Bruselu reagoval slovy, že v současnosti nejsou žádné sociální, hospodářské, bezpečnostní, strategické a ani žádné jiné relevantní důvody pro organizaci referenda o vystoupení z EU. "Naopak. Podle mne bychom měli využít toho, že jsme členy EU, že máme reálný vliv na to, co se v EU odehrává, abychom unii změnili. Abychom zlepšili fungování EU. A to můžeme udělat zevnitř, to nemůžeme udělat zvenku," poznamenal předseda vlády. Se Zemanem nesouhlasí ani první místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. Zeman podle něj svým vyjádřením o referendu definoval populismus.
Česká hlava státu také kritizovala protiruské unijní sankce. "Suverénní zemi by nemělo být bráněno, aby obchodovala s partnerem, jenom proto, že se někdo rozhodne, že vůči této zemi bude uplatňovat naprosto neefektivní sankce," myslí si Zeman.
Právě bojkot obchodu podle něj politický status quo v dané zemi jen posílí. "Stejně tak protiruské sankce upevňují polaritu Ruska Vladimira Putina. A když jsem se s ním nedávno setkal v Pekingu, zdálo se mi, že z nich má spíš radost."
Když prohraji, budu si číst na Vysočině
Zeman také odpovídal na otázky publika Žofínského fóra z řad politiků, zástupců samospráv i podnikatelů, ale také studentů. Od jednoho z nich přišla otázka, jestli by Miloš Zeman zůstal v politice i poté, pokud by příští rok v lednu neobhájil prezidentský mandát. "Určitě nezůstal," zněla odpověď, "vrátil bych se na Vysočinu a četl si knížky," dodal Zeman.
Dotaz také přišel na zamýšlený návrat Jiřího Paroubka do ČSSD. "Jiří Paroubek měl jako politik dvě období. V tom prvním vytáhl ČSSD z bahna. V tom druhém ale zpapalášovatěl," reagoval Zeman, podle kterého to dokládá mimo jiné Paroubkův slavný řečnický dotaz "Kdo z vás to má?". Za to, co ale v politice dokázal, by si podle něj zasloužil alespoň přijetí za řadového člena strany.
Podporu Zeman vyslovil také tomu, aby Česko přijalo euro. Podle něj je na to tuzemská ekonomika připravená téměř deset let. Jenže chybí odvaha politiků, kteří se bojí nízké popularity jednotné evropské měny mezi lidmi.
"Vstup do eurozóny u nás podporuje jen asi 30 procent Čechů. Slovenská vláda euro vnutila proti tehdejší vůli tamních občanů. A dnes je 70 procent tamních lidí s eurem spokojených," řekl Zeman. Přechod na euro by podle něj žádné zhoršení ekonomiky nepřinesl. Zeman to ilustroval na příkladu změny teplotní stupnice z Réaumurovy na Celsiovu a Fahrenheitovu: "Nezmění se teplota, změní se pouze měřítko, ve kterém ty ekonomické jevy budete zobrazovat, to je všechno. Ale lidi se naprosto iracionálně bojí eura," dodal.
