Milosti se používají podle toho, jak se car vyspal. Měl by je podepisovat i premiér, míní právníci

Lukáš Prchal Lukáš Prchal
Aktualizováno 22. 6. 2017 15:47
Přední čeští odborníci debatovali v Poslanecké sněmovně o milostech prezidenta republiky a jejich budoucnosti. Ústavní právník Jan Kysela zmínil, že v budoucnu by mohly všechny milosti prezidenta podléhat spolupodpisu například předsedy vlády. "Novelizace celého institutu milostí do kontrasignace by mě nepopudila," řekl na semináři Kysela. Jeho názor pak podpořil i další ústavní právník Aleš Gerloch, který připomněl, že v minulosti forma spolupodpisu milostí už existovala. "Jsem pro, aby všechny formy byly spojené s kontrasignací," prohlásil Gerloch.
Jiří Kajínek.
Jiří Kajínek. | Foto: ČTK

Praha - Přední čeští soudci a ústavní právníci v Poslanecké sněmovně debatovali o prezidentských milostech. Tato pravomoc hlavy státu se dostala do zájmu odborníků poté, co prezident Miloš Zeman omilostnil Jiřího Kajínka.

Ústavní právník Jan Kysela zmínil, že v budoucnu by mohly všechny milosti prezidenta podléhat spolupodpisu například předsedy vlády. "Novelizace celého institutu milostí do kontrasignace by mě nepopudila," řekl na semináři Kysela.

Jeho názor podpořil i další odborník na ústavní právo Aleš Gerloch, který připomněl, že v minulosti forma spolupodpisu milostí už existovala. "Jsem pro, aby všechny formy byly spojené s kontrasignací," řekl Gerloch.

Proti nebyl ani předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. "Mohlo by to být ale zpolitizované," upozornil Rychetský a dodal, že si dokáže představit, jak by se politici předháněli v návrzích na udělování milostí. I další odborníci se shodli na tom, že zatím je otázkou, jak by kontrasignace vlády nebo jejího předsedy měla vypadat.

Kysela se vrátil k nedávno udělené kontroverzní milosti Jiřímu Kajínkovi. "Tento případ bych přiřadil spíše k politickému nástroji, je to forma komunikace s voliči," řekl expert na ústavu.

Souvisí to podle Kysely i s přímou volbou prezidenta. Naznačil, že někteří sponzoři prezidenta by mohli chtít za finanční nebo jinou podporou získat nějakou protislužbu. "Jsou dvě kompetence, které by mohly být atraktivní pro nezdárného sponzora potenciálně nezdárného prezidenta," jednou z nich je podle Kysely sestavování rady České národní banky.

"A někdo může mít chuť zaplatit si to, že bude omilostněn. Což je i téma, které jsem zaznamenal v souvislosti se sponzorem Institutu Václava Klause, který od prezidenta v roce 2008 dostal milost," uzavřel Kysela.

Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa označil milosti za přežitek minulosti s tím, že trestní právo má dostatečné nástroje k tomu, aby se odstranily tvrdosti zákona. "Máme reagovat stále tímto středověkým nástrojem, který je výrazem absolutní vůle nikým a ničím nekontrolovatelným a neomezitelným? A užitelným podle toho, jak se car vyspal? Jsem přesvědčen, že ne," řekl Baxa.

Podobně jako Kysela položil otázku, co prezidenty vede k udělování některých milostí. "Není to nic osobního proti současnému prezidentovi, problém s milostmi měli už předchozí prezidenti. Neubráním se ale úvahám, co to prezidentům přinese. Jim, nikoli těm, kteří o milost žádají," dodal Baxa. "Otázkou je, jestli milostí jako zmírněním nespravedlnosti nevytvoříme další nespravedlnost," uzavřel.

Podle prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše by prezident měl udělovat milost jen v naprosto výjimečných a zároveň pochopitelných případech.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 30 minutami

Vláda schválí přesun 5 miliard korun z rezervy armádě, potvrdil Babiš

Vláda na svém středečním mimořádném jednání schválila přesun pěti miliard korun z vládní rozpočtové rezervy ve prospěch rozpočtu ministerstva obrany. České televizi to při večerním jednání kabinetu řekl premiér Andrej Babiš (ANO), později informaci potvrdil i ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Peníze armádě poslanci odebrali při prosincovém schvalování státního rozpočtu, aby vyhověli požadavku komunistů a získali potřebné hlasy pro jeho schválení. Slibovaný termín k vrácení částky se poté několikrát posunoval. "Večer vláda schválí přesun z vládní rozpočtové rezervy do rozpočtu armády ve výši pěti miliard, zbytkových pět se vyjasní po analýze nároků jednotlivých resortů včetně obrany. Předpokládám, že to bude příští měsíc," řekl Babiš České televizi.

"Jsem rád, že vláda dnes schválila převedení 5 mld. Kč z rozpočtové rezervy do rozpočtu ministerstva obrany. Je to alespoň částečné naplnění slibu vojákům a výsledek složitých jednání. Věřím, že v únoru vláda projedná i přesun zbylých finančních prostředků," napsal Metnar na svém twitterovém účtu.

Vláda původně slíbila, že deset miliard vrátí armádě na své první lednové schůzi, později Babiš hovořil o termínu do konce ledna. Ministr Metnar věří i nadále tomu, že vláda v únoru projedná vrácení zbývajících peněz. 

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Policisté večírek v Teplicích možná ignorovali záměrně, Švejdar to nechá prošetřit

Policejní prezident Jan Švejdar nechá prošetřit skutečnost, proč tepličtí policisté nezasáhli proti nelegální oslavě v Teplicích, upozornil na to Deník N.

"Objevily se i takové informace, že si policie teplického hotelu záměrně nevšímala. I toto jsem nechal prošetřit a budu ptát se i vedení Ústeckého krajského ředitelství. Toto nařčení musí být vysvětleno," napsal Deníku N Švejdar. Podle informací serveru už začaly probíhat výslechy ve vedení ústecké policie.

Kvůli své účasti na večírku již byl policejním prezidentem odvolán krajský šéf liberecké policie Vladislav Husák, poslanecký mandát složil také další z účastníků poslanec Milan Hnilička. V teplickém hotelu slavil narozeniny expolitik a podnikatel Petr Benda. Mezi hosty se objevil také bývalý premiér Jiří Paroubek.

Celou událost již prověřuje policie. Pokud zjistí porušení nařízení, předá věc k dořešení správním orgánům. V Česku nyní musejí být zavřené vnitřní prostory restaurací, na veřejných místech jsou povinné roušky a rozestupy, na vnitřních i venkovních akcích se mohou setkat maximálně dva lidé, od 21:00 platí až na výjimky zákaz nočního vycházení.

Zdroj: Domácí
Další zprávy