reklama
 
 

Milosti se používají podle toho, jak se car vyspal. Měl by je podepisovat i premiér, míní právníci

AKTUALIZOVÁNO 22. 6. 2017
Přední čeští odborníci debatovali v Poslanecké sněmovně o milostech prezidenta republiky a jejich budoucnosti. Ústavní právník Jan Kysela zmínil, že v budoucnu by mohly všechny milosti prezidenta podléhat spolupodpisu například předsedy vlády. "Novelizace celého institutu milostí do kontrasignace by mě nepopudila," řekl na semináři Kysela. Jeho názor pak podpořil i další ústavní právník Aleš Gerloch, který připomněl, že v minulosti forma spolupodpisu milostí už existovala. "Jsem pro, aby všechny formy byly spojené s kontrasignací," prohlásil Gerloch.

Praha - Přední čeští soudci a ústavní právníci v Poslanecké sněmovně debatovali o prezidentských milostech. Tato pravomoc hlavy státu se dostala do zájmu odborníků poté, co prezident Miloš Zeman omilostnil Jiřího Kajínka.

Ústavní právník Jan Kysela zmínil, že v budoucnu by mohly všechny milosti prezidenta podléhat spolupodpisu například předsedy vlády. "Novelizace celého institutu milostí do kontrasignace by mě nepopudila," řekl na semináři Kysela.

Jeho názor podpořil i další odborník na ústavní právo Aleš Gerloch, který připomněl, že v minulosti forma spolupodpisu milostí už existovala. "Jsem pro, aby všechny formy byly spojené s kontrasignací," řekl Gerloch.

Proti nebyl ani předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. "Mohlo by to být ale zpolitizované," upozornil Rychetský a dodal, že si dokáže představit, jak by se politici předháněli v návrzích na udělování milostí. I další odborníci se shodli na tom, že zatím je otázkou, jak by kontrasignace vlády nebo jejího předsedy měla vypadat.

Kysela se vrátil k nedávno udělené kontroverzní milosti Jiřímu Kajínkovi. "Tento případ bych přiřadil spíše k politickému nástroji, je to forma komunikace s voliči," řekl expert na ústavu.

Souvisí to podle Kysely i s přímou volbou prezidenta. Naznačil, že někteří sponzoři prezidenta by mohli chtít za finanční nebo jinou podporou získat nějakou protislužbu. "Jsou dvě kompetence, které by mohly být atraktivní pro nezdárného sponzora potenciálně nezdárného prezidenta," jednou z nich je podle Kysely sestavování rady České národní banky.

"A někdo může mít chuť zaplatit si to, že bude omilostněn. Což je i téma, které jsem zaznamenal v souvislosti se sponzorem Institutu Václava Klause, který od prezidenta v roce 2008 dostal milost," uzavřel Kysela.

Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa označil milosti za přežitek minulosti s tím, že trestní právo má dostatečné nástroje k tomu, aby se odstranily tvrdosti zákona. "Máme reagovat stále tímto středověkým nástrojem, který je výrazem absolutní vůle nikým a ničím nekontrolovatelným a neomezitelným? A užitelným podle toho, jak se car vyspal? Jsem přesvědčen, že ne," řekl Baxa.

Podobně jako Kysela položil otázku, co prezidenty vede k udělování některých milostí. "Není to nic osobního proti současnému prezidentovi, problém s milostmi měli už předchozí prezidenti. Neubráním se ale úvahám, co to prezidentům přinese. Jim, nikoli těm, kteří o milost žádají," dodal Baxa. "Otázkou je, jestli milostí jako zmírněním nespravedlnosti nevytvoříme další nespravedlnost," uzavřel.

Podle prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše by prezident měl udělovat milost jen v naprosto výjimečných a zároveň pochopitelných případech.

K dnešní sněmovní debatě odborníků k prezidentským milostem: Prezidentskou pravomoc udělování milostí bych určitě zachoval. Je to gesto, které má lidský rozměr. Sám bych ho ale užíval jen v naprosto výjimečných a zároveň pochopitelných případech. Spolupodpis jiného ústavního činitele bych nezaváděl, obávám se, že pak by se z milosti mohl stát politický nástroj. Navíc si myslím, že ústavní změny by se měly odvíjet od odborné diskuse a ne jako reakce na chování jednoho určitého prezidenta.

Zveřejnil(a) Jiří Drahoš dne 22. Červen 2017

autor: Lukáš Prchal | 22. 6. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama