Praha - Návrh zavést přímou volbu prezidenta republiky začal v úterý svou nejistou pouť Parlamentem. Poslanci jej podle očekávání pustili do dalšího projednávání, návrh podpořila i opoziční ČSSD.
Už první kolo projednávání naznačilo, že tato ústavní novela nebude přijata bez změny prezidentových pravomocí, které požaduje opoziční ČSSD. Vládní koalice potřebuje její podporu v obou komorách parlamentu, protože sama nemá ani ve sněmovně nezbytnou ústavní většinu. Návrh však přesto poslali poslanci k projednání do výboru.
Sociální demokraté už před hlasováním řekli, že jejich souhlas s návrhem je podmínečný. V dalších kolech projednávání ve sněmovně už ČSSD chce prosadit své vlastní úpravy vládní předlohy.
"Pokud se koalice s ČSSD nedohodne a odmítne její pozměňovací návrhy, přímá volba v závěrečném hlasování zřejmě neuspěje," prohlásil šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka.
"Jestli vládní koalice odmítne paušálně všechny návrhy opozice, pak mám pocit, že vládní koalice přímou volbu prezidenta nechce," dodal.
Sociální demokraté dále trvají na tom, aby přímou volbu prezidenta provázely změny ústavy, které omezí pravomoci prezidenta například při udělování milostí či jmenování členů České národní banky. Posílit chtějí také trestní odpovědnost prezidenta.
Podle předsedy poslanců ODS Zbyňka Stanjury hledá ČSSD zástupné problémy, aby mohla vládní návrh shodit ze stolu. "O tom, zda bude přímá volba, se rozhodne v Lidovém domě. My přímou volbu chceme," řekl
Podpora senátorů je krajně nejistá
I kdyby předloha sněmovnou prošla všemi třemi koly, ještě větší úskalí ji čeká v Senátu, kde nemá příliš velkou podporu.
Přímá volba prezidenta si vyžaduje změnu ústavy, pro tedy musí být nakonec minimálně 120 poslanců a tři pětiny přítomných senátorů. Ve sněmovně tak koalici k prosazení přímé volby prezidenta hlasy nestačí, v "oranžovém" Senátu je její postavení ještě slabší.
Nechtějí ji ostatně ani senátoři z řad koaličních stran.
"Přímá volba nebude. Někteří senátoři pro ni skutečně jsou, ale těch je málo," prohlásil bez obalu na konferenci o přímé prezidentské volbě v Senátu senátor za ODS Jaroslav Kubera.
Vláda po dohadech v koalici nakonec navrhuje, aby se prezident volil podobně jako senátoři - tedy ve dvou kolech. Prezidentem by se stal ten, kdo by v prvním kole získal nadpoloviční většinu hlasů. Pokud by ji nezískal nikdo, do druhého - rozhodujícího - kola by postoupili jen dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola.
Kandidovat na prezidenta by mohl ten, koho navrhne alespoň 20 poslanců či 10 senátorů, nebo ten, který na svou podporu sežene podpisy alespoň 50 tisíc voličů.
Změna by se týkala i postavení prezidenta. Zatímco teď může být souzen jen pro vlastizradu, napříště by to mohlo být i pro "hrubé porušení ústavního pořádku".
Výslovně také uvádí například pravomoci prezidenta jmenovat členy Rady centrální banky nebo předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu.
Přímá volba by vstoupila v platnost už od září 2012 tak, aby se týkala už příští volby, úprava prezidentských kompetencí až od 7. března 2013, aby se neměnilo postavení prezidenta v průběhu funkčního období.
Politologové: Doufáme, že přímá volba neprojde
Nápad zavést přímou volbu prezidenta ale kritizuje i politologická obec.
"Došlo by k rozkolísání současné povahy prezidentského úřadu, kde dnes hraje prezident spíše reprezentativní a vedlejší roli," prohlásil na konferenci v Senátu profesor Michal Klíma.
Shodl se v tom s profesorem Miroslavem Novákem i docentem Tomášem Lebedou.
"Do parlamentního systému se přímá volba nehodí, doufám, že k tomu nedojde," nechal se slyšet Novák a Lebeda si přisadil: "Veřejné mínění to asi chce, politici to stále slibují a politologové stále vysvětlují, proč by to tak být nemělo. Politologická obec je v tomto vzácně jednotná."
Politologové navrhují spíše přemýšlet o tom, jak v ústavním systému posílit pozici vlády.
