Zlín - Miloš Melčák, jenž nyní způsobil zásadní zvrat na politické scéně, v roce 1998 sám hlasoval pro novelu ústavního zákona, jenž umožnila zkrácení volebního období.
Svým "ano" tehdy umožnil konání předčasných voleb, v nichž zvítězila Melčákova ČSSD v čele s jeho politickým oblíbencem Milošem Zemanem. Ten poté na základě tzv. Opoziční smlouvy sestavil menšinovou vládu s podporou ODS.
Nyní Melčák ve stižnosti Ústavnímu soudu napadá stejný krok, pro který tehdy hlasoval. V ústavní stížnosti se k tehdejšímu hlasování přiznává a označuje ho za "chybné."
"Je přesvědčen (Melčák), že nakolik v prvém z připomenutých případů (hlasování z roku 1998) chybně hlasoval jako poslance tehdejšího volebního období pro ústavní zákon o krácení volebního období 1996 - 2000," uvádí se na straně 11 současné Melčákově stížnosti na novelu zákon o zkrácení volebního období. "a přesto, že hlasoval proti návrhu napadeného zákona
v letoším roce, jeho povinností je exponovat věc Ústavnímu soudu projeji závažnost."
Ukazuje se tak, že Melčák není žádný ochránce Ústavy, ale reaguje podle svých aktuálních potřeb.
Kdo je Melčák?
Stoupenec politiky Miloše Zemana a bojovník za co nejvyšší bezpečnost na silnicích. Také muž, který pomohl vládě Mirka Topolánka k důvěře a pak dal hlas Václavu Klausovi, aby byl zvolen prezidentem.
To je Miloš Melčák, poslanec ze zlínského okresu. Ve sněmovně za ČSSD seděl v letech 1996-1998 a poté znovu od roku 2002 a 2006.
Právě od podzimu toho roku si jeho jméno všichni pamatují. Začal hrozit odchodem z ČSSD, za kterou byl zvolen, nakonec její poslanecký klub opustil a pak pomohl hlavnímu soupeři sociálních demokratů k ustavení regulérní vlády.
Poté se jeho jméno skloňovalo vždy, když Topolánkova vláda bojovala o důvěru nebo o své reformy. Miloš Melčák ji v důležitých chvílích vždy pomohl.
Kromě toho proslul během své poslanecké kariéry také tím, že podporoval vybudování kontroverzního průplavu Odra - Dunaj - Labe a v lednu 2008 vzplála kolem jeho jména takzvaná stravenková aféra.
Vzplála poté, co Česká televize odvysílala reportáž, která pátrala po důvodech, proč i po změnách daní a sazeb zůstaly zvýhodněné zaměstnanecké stravenky společnosti Sodexho Pass, na nichž stát ročně prodělává kolem dvou miliard korun.
Ukázalo se, že v původních reformních návrzích Topolánkovy vlády se počítalo, že stravenky o výhodu přijdou, ale nakonec daňové zvýhodnění - na žádost poslanců Miloše Melčáka a Michala Pohanky - zůstalo.
Frakce v ČSSD
To už bylo v době, kdy ČSSD Miloše Melčáka vyloučila ze svých řad a kdy poslanec za pomoc Topolánkovi čelil výhrůžkám a tlaku, takže mu ministr vnitra přidělil ochranku.
Další vlna výhrůžek pak přišla po volbě prezidenta v roce 2008. Melčák hlasoval pro Václava Klause a pak spolu s dalšími poslanci dostal do schránky obálku s nábojnicí. Stejně jako ostatní ani jeho případ se nikdy neobjasnil.
Jak bylo řečeno, Melčák patřil vždy k velkým přívržencům Miloše Zemana. V éře Zemanova vládnutí působil třeba jako poradce ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra.
A když Zeman opustil politiku, Melčák ani nepopíral, že má na jeho kroky bývalý lídr sociální demokracie velký vliv.
Melčák tak v éře další ze socialistických vlád, které přišly po roce 2002 po Zemanovi, mimo jiné založil s někdejším ministrem Janem Kavanem, ústeckým funkcionářem Jaroslavem Foldynou, exministrem pro místní rozvoj Petrem Lachnitem ve straně Frakci sociálně demokratické levice.
| Blogeři Aktuálně.cz: Bezcharakterní Melčák? Ochránce ústavy? |
Strašák řidičů
Jako poslanec patřil Miloš Melčák mezi zastánce přísných pravidel, když se rozhodovalo o dopravních předpisech. Například požadoval, aby chodci v noci nosili pouze reflexní oblečení nebo svítilnu. S návrhem neuspěl. Chtěl také, aby chodci směli přecházet silnici pouze ve skupině.
Poslední, čím zatřásl českou politikou, byla právě ústavní stížnost, kvůli níž budou možná odloženy předčasné volby
------------------------------------------------------------------------------------
FAKTA:
Narozen: 19. dubna 1939 ve Zlíně.
Vzdělání: Fakulta strojní VUT Brno.
Zaměstnání: Od roku 1963 až do roku 1994 pracoval ve zlínských Závodech přesného strojírenství (současný název ZPS Zlín). Poté působil do května 1996 jako pedagogicko-vědecký pracovník na VUT Brno. V roce 1996 se na dva roky stal poslancem. Po roce 1998 se krátce vrátil na VUT v Brně a od roku 1999 byl zaměstnán na ministerstvu průmyslu a obchodu, kde byl mimo jiné poradcem ministra Miroslava Grégra (ČSSD). V letech 1994 až 2002 byl v zastupitelstvu Zlína.
Současné funkce: Poslancem se stal znovu v roce 2002 a mandát obhájil i ve volbách 2006. Je členem hospodářského výboru a výboru ústavně právního.
Stranická příslušnost: V letech 1961 až 1970 byl členem komunistické strany, z níž byl vyloučen. Na svých webových stránkách píše, že byl vyloučen pro "pravicový oportunismus a nesouhlas se vstupem vojsk 21. srpna 1968. Je členem předsednictva ČSSD, vede komisi strany pro průmyslovou politiku Členem ČSSD byl od března 1991, v únoru 2007 byl vyloučen.
Rodina: Je ženatý, má tři děti. Už je také dědečkem čtyř vnoučat.
| Diskutujte: Utrhl se Ústavní soud ze řetězu? |
