Praha - Místopředseda senátu Petr Pithart nechce být prezidentem republiky. Václav Klaus tak zůstává jedinou osobností, která kandidaturu na Hrad oficiálně oznámila.
"Rozhodl jsem se nekandidovat na funkci prezidenta republiky. Nechci ubrat hlasy volitelů té či tomu, kdo bude mít větší šanci v prezidentských volbách zvítězit," uvedl v prohlášení na internetových stránkách lidovců Pithart.
"Překvapivě silná" podpora, kterou mezi straníky získal, jej prý velmi těší. "Po téměř deseti letech členství v této straně se jí cítím vyznamenán a vážím si jí. Na druhé straně vidím, jak předsedům politických stran, které mají šanci postavit společného kandidáta, jde vyjednávání ztuha," napsal Pithart, který ve chvílích, kdy odmítl kandidaturu, pobývá podle blízkých spolupracovníků na Ukrajině.
Premiér Mirek Topolánek později jeho rozhodnutí přivítal: "Myslím, že to byl od Petra Pitharta logický krok," řekl.
- Speciál: Poslední rok prezidenta Klause - čtěte ZDE
- Premiér: Nemůžu nikomu zakázat hledat soka pro Klause
- Paroubek a Čunek hledali soupeře pro Klause
Podle něj je výsledek hledání Klausova nástupce zatím tristní.
"Na druhé straně vidím, jak předsedům politických stran, které mají šanci postavit společného kandidáta, jde vyjednávání ztuha. Nevím, jestli se nedokáží, vzhledem k jejich zjevným či skrytým odlišným zájmům, dostat dál, anebo zda se ani nechtějí dostat dál. Výsledek je zatím tristní. Hrozí opakování trapných situací před pěti lety. Prezident republiky, ať již jím bude zvolen kdokoli, zasluhuje být zvolen v zápolení, které nebude příběhem, jež - řečeno drsně se Shakespearem - vypráví blb."
Pithart nechce jít do předem prohraného boje.
Kdo na Klausovo místo?
Ve hře o prezidentsví tak zůstávají ještě tři jména, o kterých se v médiích mluví: exministr zahraničí Jiří Dienstbier, ekonom Jan Švejnar a předseda Akademie věd Václav Pačes.
Žádný z nich ale zatím není oficiálním kandidátem politické strany.
Například Švejnar se ke své možné kandidatuře staví skepticky. V dnešním Dobrém ránu české televize, uvedl, že o ní začne uvažovat až ve chvíli, kdyho vůbec nějaká strany osloví, což se zatím nestalo.
Všichni tři muži by navíc mohli mít problémy získat nutné hlasy poslanců KSČM: disident Dienstbier, liberální ekonom Švejnar, který střídavě žije v Česku a USA, a akademik Pačes, jenž prohlásil, že je proti referendu k americkému radaru.
Právě souhlas s témto referendem stanovil předseda komunistů Vojtěch Filip jako jednu z podmínek, za kterých KSČM některého z kandidátů podpoří..