Praha - Prezident Miloš Zeman před prvním kolem prezidentských voleb opakovaně tvrdil, že nevede kampaň. A to i přesto, že několik měsíců před hlasováním držel své tradice a pravidelně navštěvoval občany ve všech koutech republiky.
Všichni kandidáti na prezidenta musí úřadu, který na financování voleb dohlíží, dodat do 90 dnů od konce voleb přehled všech výdajů. Právě výjezdy do krajů budou však u Zemana ve vyúčtování chybět. Hrad je nepovažuje za kampaň kvůli tomu, že prezident po krajích jezdil během celého svého funkčního období.
Úřad sice připouští, že Zeman jako úřadující prezident vyjížděl do krajů i v rámci pracovních cest, setkání s občany v předvolebním čase ale podle něj má nepochybně charakter předvolební kampaně.
"Můžeme se bavit o tom, co je kampaň a co není. Ale u mítinků na náměstích je ta debata vcelku nesmyslná bez ohledu na to, že to prezident Zeman dělal po celou dobu. U nás je to považováno za součást pojetí úřadu. To je v pořádku. Ale v určitém časovém úseku před volbami se mítinky, i když se jinak pojí s výkonem funkce prezidenta, počítají do nákladů kampaně," vysvětluje pro Aktuálně.cz člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Jan Outlý.
Musí určit, co je cena obvyklá
Ten připouští, že prezidentovy výjezdy do krajů byly částečně i pracovní. "Schůzka s hejtmanem je pracovní část návštěvy. Představitel veřejné moci se setkal s jiným představitelem veřejné moci a řešili spolu otázky veřejné správy," uznává.
Kvůli sporům o to, co je a není kampaň, se Outlý i celý dohledový úřad stali před volbami častým terčem slovních útoků hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka. Podle Outlého to ale bylo zcela zbytečné i vzhledem k tomu, že ani při započtení nákladů na krajské cesty Zemanovi nehrozí, že by překročil padesátimilionový zákonem stanovený limit na kampaň.
Zatím však nelze říci, jaká byla skutečná cena Zemanovy kampaně. Úřad ji bude muset teprve dopočítat, což podle Outlého nebude jednoduché. Nejen proto, že část svých akcí Zemanův tým nepovažuje za kampaň a do odevzdaného přehledu ji nezahrne.
"Zákon říká, že se počítá cena obvyklá. Tu cenu obvyklou ale zatím nikdo nezná, protože jde o první volby, na které se to vztahuje," vysvětluje Outlý. Úřad tak čeká složité zjišťování a počítání.
V nákladech měl být i Ovčáček, Soukup ne
V Zemanových nákladech by se podle Outlého měl objevit i hradní mluvčí Jiří Ovčáček.
"Pokud nějaký státní zaměstnanec aktivně vystupuje v kampani způsobem, za který se obvykle platí, a říká, že v ní vystupuje sám za sebe, že to nedělá v zaměstnání, tak nám tu situaci do určité míry usnadňuje. Tím pádem říká 'Jsem tady jako dobrovolník', a pak by měl být jako dobrovolník v nákladech uveden," domnívá se.
Ovčáčkovu roli Outlý považuje za pozoruhodnou. "Asi je nepředstavitelné, aby například mluvčí ministerstva dopravy vystupoval jako mluvčí kandidáta Dana Ťoka ve volbách," říká.
Otázky vyvolával i způsob vedení pravidelných rozhovorů s prezidentem Zemanem na televizi Barrandov. Radě pro rozhlasové a televizní vysílání přišla v předvolebním čase řada stížností na nevyváženost. Kvůli jednomu z rozhovorů zahájila s televizí správní řízení. Má za to, že moderátor a majitel televize Jaromír Soukup Zemanovi nedostatečně oponoval.
Outlého úřad však tyto rozhovory za kampaň považovat nebude. "Kampaň je něco, za co se obvykle platí penězi. U nás zákon o rozhlasovém a televizním vysílání zakazuje platit si propagaci kandidátů nebo stran v rozhlase nebo televizi. Už z této zákonné definice to nemůže být kampaň," vysvětluje Outlý s tím, že proto vše, co se týká prezentace v televizi, nechá na posouzení vysílací radě.
Hrdlička i Mynářovi právníci
Na volební kampaň v prvním i druhém kole prezidentské volby dostal současný prezident od podporovatelů podle dosud zveřejněných dat celkem 26,5 milionu korun. Zhruba polovinu mu přispěl spolek Přátelé Miloše Zemana, který dlouho tajil, od koho peníze sesbíral.
Prezident seznam části dárců zveřejnil až v poslední prezidentské debatě. Vyplynulo z něj, že zhruba dva miliony korun přispěli například právníci napojení na hradního kancléře Vratislava Mynáře, kteří mimo jiné získávali zakázky Lesní správy v Lánech.
Necelý milion korun darovala skupina lidí z Mělnicka, která má vazby na politického podnikatele Romana Janouška, a 885 tisíc mu přispěla firma Contradiction, která má přitom stomilionové dluhy. Za tisk a výlep plakátů přiznal výdaj 440 tisíc korun vlivný zákulisní hráč ODS Tomáš Hrdlička.
Jeho protikandidát Jiří Drahoš získal na darech finanční i nefinanční povahy téměř 50 milionů korun, což je limit, který stanovuje zákon.
Hrozí Zemanovi postih?
Poté, co úřadu přijdou přehledy výdajů všech kandidátů, zahájí v případě pochybení správní řízení, na jehož konci zájemcům o Hrad hrozí finanční postih. To se však podle Outlého netýká prezidenta Zemana, kterého chrání imunita. Úřad tak sice zkontroluje financování jeho kampaně a sepíše o výsledcích zprávu, ale zahajovat s ním správní řízení nebude, i kdyby k tomu měl důvod.
Podle advokáta Františka Vyskočila Zemanova nepostihnutelnost není tak jednoznačná. "Nekandidoval přece jako Miloš Zeman prezident, ale jako Miloš Zeman občan," myslí si Vyskočil. Poukázal i na to, že i na volebním lístku je napsáno Miloš Zeman, 73 let, ekonom.
