Strany nemluví o reálných možnostech, skutečně vážná jednání o vládě ještě nezačala, komentují současnou situaci odborníci.
|
CO DÁL? POLITICI NETUŠÍ
|
"Strany zatím sondují, kam až můžou. Šachová hra je teprve u zahájení," říká politolog Vysoké školy ekonomické Michal Klíma.
ODS a ČSSD navrhují tři podoby budoucího kabinetu, podle expertů ale žádný z nich nemá velkou šanci přežít čtyři roky.
Varianta 1: Zoufalá duha
Návrh ODS na duhovou koalici je pro sociální demokraty nevýhodný, protože by byli odděleni od svých spojenců z KSČM.
"Zůstali by na milost koaličním partnerům," vysvětluje Paroubkovy zábrany pražský sociolog Bohumil Doležal.
Podle Daniela Kunštáta z Centra pro výzkum veřejného mínění je duhová koalice nejméně stabilní ze všech návrhů. Už proto, že menší strany nejsou k dohodě ODS a ČSSD potřeba.
"Pokud nejde o taktický manévr, je to varianta ze zoufalství," říká Kunštát.
Infobox
V SOUVISLOSTECH
- Úterý přineslo smršť tiskových koneferencí. ČSSD oznámila, že může tolerovat menšinový kabinet ODS. Anebo vládu odborníků. Topolánkův tým ale návrhy obratem odmítl. CO SE DĚLO V ÚTERÝ ČTĚTE ZDE
- Co se tedy bude dít v příštích dnech? Nejnovější vývoj povolebních rozhovorů přinesl několik základních otázek. PŘEČTĚTE SI JE ZDE
Varianta 2: Menšina v rukou nepřítele
O nic vstřícnější není k občanským demokratům ČSSD, když nabízí toleranci jejich menšinové vlády.
"Paroubkův slib má cenu jen do doby, než s pomocí komunistů a jednoho nespokojeného lidovce bude mít ve sněmovně většinu," tvrdí Doležal.
Situace by se podle něj nezměnila, ani kdyby ČSSD umožnila menšinovou vládu ODS s lidovci, případně domluvila velkou koalici.
Lubomír Kopeček připomíná, že pro ODS je menšinová vláda méně výhodná, než pro ČSSD v roce 1998. Miloš Zeman tehdy mohl domlouvat společný postup s ODS, komunisty i menšími stranami. Občanští demokraté by však nyní byli závislí na Paroubkově podpoře.
Nemá smysl ani následovat švédský vzor z roku 1973. Po stejném patu, jaký je dnes v Česku, tam vládli nejsilnější sociální demokraté s podporou reformovaných komunistů, všechny zákony ale konzultovali s pravicí.
"Je nebezpečné srovnávat zemi, která má za sebou 300 let demokracie, s těmi, kdo se před patnácti lety vynořili z komunistické žumpy a kterým hrozí, že do ní opět spadnou," říká Doležal.
Varianta 3: Úředníci jako podvod
"Vláda talentů, kterou navrhuje Jiří Paroubek, je obyčejný podvod," říká Bohumil Doležal. "Byla by netransparentní a nepřehledná, v zákulisí by rozhodovali straničtí šéfové."
Úřednická vláda s podporou ODS a ČSSD by navíc nebyla stabilní. "Každá z obou stran by mohla pod jakoukoli záminkou vyvolat předčasné volby," varuje Kunštát.
Připomíná také, že úřednické vlády za první republiky nikdy nefungovaly déle než dva roky.
Kultura, která chybí
Východiskem z patu mohou být podle Lubomíra Kopečka jen předčasné volby, které se dají stihnout už na podzim. Do té doby může vládnout udržovací kabinet - buď současní Paroubkovi ministři, anebo navržená Topolánkova vláda.
Kopeček však nečeká dohodu v nejbližší době. "Před čtyřmi lety sestavovali v Rakousku vládu čtyři měsíce. Z toho pohledu není dosavadních pět týdnů nic extrémního," říká.
Větším optimistou je Michal Klíma, podle kterého se nakonec může uskutečnit každá z navržených variant. "Nebo některá z desítky dalších možností, pokud se na nich nejsilnější strany dohodnou," tvrdí politolog.
Připomíná, že v Česku se v polistopadovém období dokázaly čtyři roky udržet vlády, kterým předem nedával nikdo šanci. "Řešení je vždycky, pokud je dobrá vůle," podporuje Klímovu verzi Doležal. "Je to ale projev politické kultury, která u nás chybí."
