Ve svém kandidátském projevu jste řekl, že nové předsednictvo nebude jednobarevné, což podle vás nebude na škodu. Necítíte přece jen, že třeba s panem Foldynou byste si nemusel rozumět a že by vaše komunikace mohla skřípat?
Vůbec se toho nebojím. Naopak si ho docela vážím. On je sice svérázný, ale je s ním docela legrace. Někdy nazývá věci sice jinak, možná trošku jednodušeji než my ostatní, ale o tom to možná je. Tvářit se, že nové vedení ČSSD bude jednotné ve všech ohledech, by bylo na škodu. Jednotné musí být vystupování navenek a v tom, jak bude strana prezentovat své závěry. Když diskutuji, vytvářím si názor. Jsem schopný upravit nebo i změnit svůj postoj, když je argument druhé strany dobrý. To je v pořádku. Není nic horšího, než když jsou k předsedovi strany všichni servilní. Říkají mu, jak to dělá dobře a jak je skvělý, krásný a nevím co všechno. A pak se nestačí divit, když má výsledek sedm a půl procent.
Teď mluvíte o Bohuslavu Sobotkovi, nebo o Milanu Chovancovi?
O komkoliv. Po loňských volbách je zde jediný hegemon, tím je Andrej Babiš a jeho hnutí. A všichni ostatní se pohybují pod jedenácti procenty. Musíme se naučit naslouchat ostatním názorům, jedině tak bude ČSSD silná. Vedení si musí řadu věcí uvnitř prodiskutovat a navenek být jednotné.
Bude to stačit? Na sjezdu jsme často slyšeli názory, které pojmenovávaly chyby, které jste udělali. Ale chybělo řešení, jakým způsobem to chcete napravit. Sám hovoříte o jednotě. Neměli byste ale dělat víc?
Každý člen vedení si musí vzít na starosti téma a tomu se pečlivě věnovat. V minulosti jsme měli rozdělené hlavně organizační záležitosti a vedle toho bychom si tentokrát měli rozdělit i témata. Jsem regionální politik, chci se věnovat regionům a venkovu, to je zvlášť nyní strašně důležité. Samosprávy jsou v současné době velmi atakované, protože existují představy, že by se všechno mělo řídit z jednoho místa. Andrej Babiš tomu říká řídit stát jako firmu. A to samozřejmě nejde.
Vrátím se ještě k vašemu kolegovi. Některé projevy Jaroslava Foldyny jsou téměř na hranici xenofobie. Budete se snažit pana Foldynu umravnit, aby vystupoval v nové funkci umírněně?
Nejsem tu od toho, abych někoho vychovával. Šel jsem do kandidatury se svými postoji, díky nim jsem byl zvolen. Pan Foldyna šel se svými a také byl zvolen. Jsme schopní spolu normálně komunikovat jako lidé. Docela se na to těším, protože mezi kolegy existuje zájem posunout sociální demokracii dál. Každý z nás oslovuje jinou skupinu voličů, což je přednost proti možnosti, že bychom byli šedé myši.
Foldyna má blízký vztah k Rusku. Neposouvá se ČSSD někam jinam? Dosud jste přece tvrdili, že jste strana západního střihu.
Nemyslím, že bychom se stávali proruskou stranou. Jsme především strana proevropská. Debaty o referendu a vystoupení z Evropské unie jsou osobní názory jednotlivců. Každý z nás má nějaký názor, ale podle mne je Evropská unie základ. A pokud jde o Rusko - zbytečně se démonizuje. Každý, kdo Rusko navštívil, cítí jinou atmosféru, než jaká je v českých médiích. Je to o pragmatickém vztahu, tak to má nastavená celá Evropa. Ostatně jsme si kulturně blízcí, takže se s Ruskem dá komunikovat.
Ale Evropská unie i USA poukazují na snahy Ruska podkopávat západní demokracie a šířit svůj vliv. Vy to tak nevnímáte?
Vztah s Ruskem musí být pragmatický zejména na úrovni ekonomické diplomacie a obchodu. Ale jsou určité hranice, kde EU musí vystupovat společně. V minulých týdnech se tak stalo. Česká diplomacie a vláda se vyjádřily k problému látky novičok. A to je dobře, tak to má být.
Jak vnímáte skládání vlády. Jste spokojený, že se jednání ukončila?
ČSSD se tak vyhne referendu, které, jak znám členskou základnu, by dopadlo negativně ve vztahu k vládní dohodě s ANO. Kolegové ukončili jednání s ANO sebevědomě, sociální demokracie musí být sebevědomá. Nepřicházeli jsme s nereálnými požadavky. Naopak. Hlavní problém nespočívá v programu. Vláda se nesestavuje pouze a jenom proto, že jedna jediná osoba trvá na tom, že bude předsedou vlády. V české společnosti se ukázalo, že to, co bylo dlouhou dobu tabu, najednou nikomu nevadí. A to je trestní stíhání významného ústavního činitele, který paradoxně kritizoval českou politiku za netransparentnost a tvrdil, že každý politik je do něčeho zaháčkovaný. V minulosti odstupovali ministři i premiér pro pouhá podezření, tady je zásadní rozdíl. Vždyť obvinění je další stupeň. Musíme si říci, zda je česká politická scéna ochotná akceptovat posun morálních pravidel.
Je tohle prolomení tabu rizikem pro českou společnost?
Vidím to jako riziko. Ministři v minulosti odstupovali - třeba ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek - pro mnohem drobnější záležitosti, které by se zčásti daly i pochopit. Avšak Čapí hnízdo či korunové dluhopisy nejsou jednoduché kauzy. Kdo je chce pochopit, musí si je nastudovat. Když se zeptáte občanů, málokdo bude vědět, o co v kauze Čapí hnízdo jde a co jsou korunové dluhopisy. Chápu Andreje Babiše, že to všechno označuje za kampaň, ale třeba se ukáže, že to kampaň není. Připadá mi zvláštní nervozita hnutí ANO. Tvrdí, že jim jde o program, ale ukazuje se, že jim jde bohužel o posty.
Nedokázali na podzim voliči, že k posunu už došlo a že to pro ně je akceptovatelné? ČSSD s premiérem Bohuslavem Sobotkou, který je představitelem slušné politiky, drtivě převálcoval trestně stíhaný Andrej Babiš.
Akceptovali to jen voliči hnutí ANO. To bylo 29,5 procenta voličů. Je tu spousta lidí, která to nepřešla. Naši voliči, byť jsme měli 7,5 procenta, toto přejít nechtěli.
Původně jste měli násobně víc voličů. Není to tak, že ta změna už nastala?
Součet ostatních stran je rozhodně větší než 29,5 procenta. Musíme se pokusit přesvědčit českou veřejnost, že je to problém a že v západních demokraciích, kam se chceme vydávat, by něco podobného nebylo možné. Naše postoje jsou jasné, neměníme je na rozdíl od hnutí ANO, které v pátek zvolí Zdeňka Ondráčka (předsedou poslanecké komise pro kontrolu GIBS, pozn.red.) a v pondělí ho vyzývá k demisi. To je metoda pokus - omyl.
Je sedm procent dno sociální demokracie, nebo mohou případné předčasné volby ukázat, že lze propadnout ještě hlouběji?
Doufám, že to dno bylo a jsme schopni oslovit další voliče. Kdybych byl přesvědčený, že ještě nejsme na dně, nebudu kandidovat, protože chci něco zlepšit.
