Praha - Radikálních odpůrců přímé volby prezidenta je mezi senátory za ODS menšina, míní první místopředseda horní komory Přemysl Sobotka.
Ty nerozhodnuté v úterý při jednání klubu přesvědčoval šéf strany a premiér Petr Nečas.
"Budu je přesvědčovat o tom, aby naplnili koaliční dohodu a umožnili přijetí přímé volby prezidenta, přestože zdrcující většina senátorského klubu má stejný názor jako já, to znamená, že jsme dvacet let byli příznivci volby prostřednictvím parlamentu," prohlásil ještě před tím, než se za senátory vypravil.
"Je určitá skupina, která to principiálně odmítá. Větší část klubu s přímou volbou souhlasí a část ještě váhá. Radikálních odpůrců není mnoho," odhadl pro Aktuálně.cz Přemysl Sobotka.
"Neumím říci, kolik z váhajících senátorů pan premiér přesvědčil," řekl Sobotka po Nečasově misi. Dodal, že schůze klubu se navíc neúčastnili všichni.
Během úterý téma přímé volbě prezidenta otevřeli na jednání svého klubu i senátoři sociální demokracie.
"Z jednání klubu mám pocit, že podpora změny ústavy má naprostou převahu," komentoval jednání senátorů ČSSD jeho předseda Petr Vícha.
Ten již v minulosti přislíbil, že oranžoví senátoři změnu ústavy nepotopí, nicméně z rozhovorů s jednotlivými senátory a členy vedení sociální demokracie je patrný určitá nejistota, zda klub bude zcela jednotný. V jejich odpovědích se totiž neustále opakuje, že "většina přímou volbu podpoří".
Otázkou zůstává, jak velká je ona menšina, které je novela ústavy proti srsti.
"Podle mne se stále zmenšuje," tvrdí Vícha a jako příklad uvedl obrat ve smýšlení královéhradeckého senátora Vladimíra Drymla.
Bývalý zarytý odpůrce přímé volby totiž oznámil, že na základě přání svých voličů podpoří přímou volbu, i když k ní má stále výhrady - například zvýšení hrozby korupce. Podle něj totiž budou kandidáti příliš závislí na svých sponzorech.
"Přímá volba ale projde. Sociální demokracie ji má ve svém programu a nechce, aby jí zůstal v ruce černý Petr a neztratila tak tvář," uvedl.
O přímé volbě prezidenta rozhodnou senátoři na mimořádné schůzi 8. února. V zásadě se musí shodnout na znění ústavního zákona tak, jak přišel z poslanecké sněmovny.
Pro musí být tři pětiny přítomných senátorů, v případě plné účasti tedy 49.
