Praha - Ultimátum Věcí veřejných, že strana odejde z koalice, pokud vláda nezlikviduje anonymní akcie, má šanci na úspěch.

"O konkrétní podobě návrhu jsem připraven jednat," připustil na dotaz Aktuálně.cz premiér Petr Nečas (ODS). Dosud jeho strana i TOP 09 rušení akcií na doručitele odmítaly.

Tvrdá měna korupčníků

První reálný pokus na likvidaci anonymních akcií nastartoval (zřejmě odstupující) vicepremiér Radek John (VV) úterním prohlášením, že akcie na doručitele jsou hlavním korupčním platidlem. "Po všech skandálech s jejich používáním je pro tento stát jediná odpověď: zrušit," prohlásil.

John tím upozorňuje na možnost, která se nabízí majitelům akcií na doručitele. Akcie jsou pouze na papíře a za jejich vlastníka se tedy může prohlásit kdokoli, kdo je má právě v ruce. Pokud tedy anonymní firma získá podvodem veřejnou zakázku, může nepoctivým úředníkům či politikům zaplatit zapůjčením akcií v okamžiku, kdy se vyplácejí dividendy.

Anonymita vlastníků akcií umožňuje dokonce praxi, podle níž firmu vlastní úředník či politik, který může o výsledku veřejné soutěže rozhodnout.

Obchody s papírovými akciemi na doručitele se nemusí evidovat, proto se jejich nákupem a prodejem dá vyprat libovolné množství peněz.

Firmy s anonymními akciemi sehrály rozhodující roli například v korupčních skandálech při čerpání evropských dotací v Ústí nad Labem a v Českých Budějovicích.

Vstřícností k Johnově požadavku změnil Nečas svůj dosavadní postoj. Ještě ve čtvrtek odmítl o rušení akcií na doručitele diskutovat se senátorkou Alenou Dernerovou. Její argument, že naprosto anonymní akcie na doručitele jsou kromě Česka povoleny už jen v tichomořských státech Nauru a Marshallovy ostrovy, odmítl jako mediální mýtus.

"I sousední Německo má akcie na doručitele," upozornil.

Ve středu, po vyhroceném jednání koalice, premiér oznámil, že hned příští schůzka K9 bude probírat i zrušení akcií na doručitele.

Holandská, německá nebo americká cesta

Nedorozumění senátorky a premiéra upozorňuje na složitost problému. Německo a deset dalších evropských zemí užívá akcie na doručitele, ale v tzv. "zaknihované formě". V internetovém registru se evidují jejich majitelé i každý obchod s akciemi.

Dalších třicet zemí na celém světě včetně Kanady, Nizozemska i Lichtenštejnska připouští dokonce akcie na doručitele v papírové formě. Jejich majitelé i obchody s nimi ale musí evidovat správce, který je povinen údaje předložit orgánům státního dohledu, zvláště ministerstvu financí a policii.

Akcie na doručitele v papírové formě, jejichž majitelé se přitom vůbec nemusí registrovat, připouštějí podle databáze OECD Tax co-operation 2010 opravdu jen tři země včetně České republiky. Z databáze vyplývá, že zcela anonymní akcie loni zrušila Guatemala s argumentem, že s jejich pomocí perou peníze drogové kartely.

Koaliční politici tedy mohou rozhodnout, že akcie po vzoru Guatemaly, Itálie či Spojených států úplně zruší, anebo se spokojí s mírnějším omezením po německém nebo nizozemském vzoru.

Ústavní práva anonymů

Loni Nečasova vláda omezování anonymních akcií odmítala zcela rezolutně.

Sociální demokraté například navrhli, ať se zruší akcie na doručitele v papírové podobě a nechají po německém vzoru v zaknihované podobě. Vláda to v oficiálním stanovisku odmítla s tím, že zásah by poškodil podnikatelské prostředí a zbytečně tvrdě zasáhl do ústavních práv občanů, kteří anonymní akcie vlastní.

Zásah by byl navíc podle vládní argumentace zbytečný, protože nepoctiví podnikatelé by měli možnost svou identitu skrývat jiným způsobem. "Například vlastnictvím akcií přes další osobu, domicilovanou v jiné jurisdikci, která neumožňuje zjištění skutečných vlastníků, anebo využitím tichého společnictví," vysvětlují vládní právníci.

Obdobným argumentem vysvětloval také Radek John, proč zrušení anonymních akcií nezařadil do prosincové verze své protikorupční strategie.

Anonymové posilují konkurenci

Loni v červenci vláda dokonce zasáhla ve pospěch anonymních akcií. Na jaře 2010 sněmovna zakázala firmám s anonymními akciemi účast ve veřejných soutěžích.

Poslankyně Věcí veřejných Kristýna Kočí a Karolina Peake proto předložily jménem koalice návrh, který anonymům přístup k veřejným zakázkám opět umožnil.

Svůj zásah poslankyně zdůvodnily tím, že jim jde o posílení veřejné soutěže: "Zadávacích řízení se bude moci účastnit širší okruh uchazečů a lze tak důvodně očekávat silnější konkurenci, která vede ke snižování nabídkových cen a zadavatel může uzavřít ekonomicky výhodnější smlouvu," napsaly v důvodové zprávě.

Zdroj: OECD, Tax co-operation 2010