Praha - Nečasův kabinet drží mezi českými vládami bezkonkurenční primát při zvyšování daní.
Během období 2011 až 13 hodlá zvednout roční sazbu o 70 miliard. Unikátních výsledků ale dosahuje i v mezinárodním srovnání.
Za vládou "rozpočtové odpovědnosti" zaostává úřednická Fischerova vláda, která zamýšlela "Janotovým balíčkem" vydělat 42 miliard, i levicový Špidlův kabinet, který se spokojil se zvýšením daní o 23 miliard.
Přes polovinu výdělku zajistí v prvních třech letech Nečasovy éry daň z přidané hodnoty. Její základní sazba dosáhne v příštím roce 21 procenta.
Tím se dostane nad evropský průměr, přesto zaostává za severskými a východoevropskými zeměmi, kde se spotřeba zdaňuje sazbou 23-27 procent.
Čtvrté zvýšení dolní sazby DPH během pěti let přesto zajistí Česku v tomto směru jiný primát. Česko nemá konkurenci s patnáctiprocentní dolní sazbou za potraviny, léky a sociální bydlení, blíží se mu pouze Lotyšsko s dvanácti procenty.
Elita v daních z příjmu
Novinkou v daňovém návrhu je zvýšení rovné sazby daně z příjmu u fyzických osob, na níž Nečas a jeho lidé dosud nesahali. Na rok 2014 plánovali sazbu 19 procent z hrubé mzdy, teď ji chtějí o procento zvýšit.
V mezinárodním srovnání to je mimořádně vysoko při pohledu člověka s nízkými příjmy. Ve většině evropských zemí se platí progresivní daň a nejnižší sazba překračuje podle databáze OECD dvacet procent jen v Belgii, na Islandu a v Itálii. Tyto země se vejdou do intervalu 23-25 procent.
Češi spolu s dalšími východoevropskými daňovými systémy zvolili rovnou daňovou sazbu. U většiny zemí jako jsou Slovensko, Maďarsko, Rumunsko nebo Ukrajina se sazba drží pod 20 procenty.
Výjimkou je vedle Česka Pobaltí. Estonci a Litevci platí rovnou daň se sazbou 21 procent, ještě hůře na tom jsou Lotyši. Krach veřejných financí léčí rovnou daní na úrovni 26 procent.
Jediní vinaři, kteří zdaňují víno
Ve svém třetím zvýšením daní byla Nečasova vláda dosud nejodvážnější. Napřesrok chce na daních získat navíc 36 miliard, z toho 26 miliard mají zajistit "velké" položky, tedy DPH a daň z příjmů fyzických osob.
Výčet dalších opatření dokazuje vynalézavost úředníků ministerstva financí. Například se bude vybírat solidární daň od těch, kdo vydělávají přes 100 tisíc korun měsíčně, živnostníkům s výdajovými paušály se zakáže uplatňovat daňovou slevu na dítě. O slevu na dani přijdou pracující důchodci.
Originálem se v rámci Evropy stala daň z vína. Takový poplatek nežádá po vinařích či spotřebitelích žádný evropský stát, který produkuje ve větším měřítku víno.
Jedinou výjimkou byla dosud Francie se symbolickou sazbou 3,45 eura za hektolitr. Češi budou platit za hektolitr 1000 korun, tedy cca 40 eur. Tato sazba odpovídá Belgii, Holandsku a Polsku, kde se ovšem víno nepěstuje.
Benzin už výš nejde
Z pohledu finančních úředníků je tento postup logický. Kromě nové daně z vína se nadále zvyšuje daň z tabáku, která je mezi okolními zeměmi s výjimkou Rakouska nejnižší. Zvyšovat další spotřební daně ale nejde.
Daň z benzínu mají Češi po "Janotově balíčku" z roku 2010 v Evropě nejvyšší s výjimkou Slovenska a Maďarska. Lihová daň ve výši 265 korun za litr čistého alkoholu je výrazně nad evropským průměrem, i když Slováci, Poláci a skandinávské země mají ještě vyšší sazbu.
Daň z piva ve výši 32 korun za hektolitr extraktu (odpovídá zhruba pěti procentům konečné ceny piva) patří v Evropě k nižším sazbám. Po zvýšení před dvěma lety ale Češi předstihli sousední země s výjimkou Polska.
