Praha - Zhruba rok před tím, než by měl být v případné přímé volbě zvolen nástupce Václava Klause, posiluje možnost, že by se způsob volby hlavy státu mohl po letech debat a odkladů změnit.

Sociální demokraté podle několika zdrojů ze sněmovny jednají se svými senátory, aby změnili názor. Ti totiž mají v horní komoře většinu, ale přímé volbě nejsou nakloněni.

"ČSSD mění názor, zjevně nechce, aby neúspěch přímé volby zůstal na ní," říká jeden z koaličních poslanců.

"Jednáme s našimi senátory a zdá se, že budou pro i ti, kteří z přímé volby nejásají," potvrzuje to nepřímo i vlivný sociální demokrat ve sněmovně. Z taktických důvodů ale nechce říct, kam až je ČSSD ochotna ustoupit.

Něco za něco

Podle těchto zdrojů se jedná o tom, jaké by dostali senátoři pravomoci výměnou za to, že do prezidentské volby už nebudou moci zasáhnout.

"Ústupky jsou na stole. Pokud to ČSSD neschválí, jasně ukáže, že chce volit prezidenta v kuloárech Pražského hradu, ne-li přímo na jeho záchodcích," říká poslanec TOP 09 Stanislav Polčák s narážkou na poslední volbu v roce 2008.

"Ať se o nás neotírají. Myslím, že tady v Senátu to projde, nebo jen s nepatrnými - ale skutečně nepatrnými - změnami," říká předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).

Ústupky pro Senát

Nyní jsou ve hře tyto "zásadní" požadavky ČSSD: aby o vedení České národní banky s prezidentem spolurozhodoval právě Senát.

ČSSD by také ráda, aby byl prezident trestně odpovědný, třeba až po skončení mandátu. Podle současného návrhu by ho mohl u Ústavního soudu žalovat jen Senát se souhlasem sněmovny, a to jen pro "velezradu" nebo "hrubé porušení Ústavy".

Sociální demokraté dál chtějí, aby pro udělení milosti byl nutný souhlas vlády.

"Já osobně lpím na kontrasignaci milostí," říká předseda Senátu Štěch. "Chceme, aby přímá volba proběhla hladce, možná i bez dalších ústupků," dodává trochu překvapivě.

Kromě toho ČSSD také mluví o mandátu na šest let nebo o možnosti odvolat hlavu státu v referendu. Tyto požadavky ale sami lidé z ČSSD neoznačují jako zásadní. Michal Hašek navíc mluví o tom, že by se měly prezidentské volby spojit s volbami krajskými už příští rok na podzim.

Máme ještě čas, ale už ne moc

Prezidentu Klausovi končí mandát 15. února 2013.

Přímá volba by se podle návrhu, který už sněmovna schválila v takzvaném prvním čtení, musela konat mezi 13. prosincem a 12. lednem. Vyhlásit by ji musel předseda Senátu příští rok kolem 14. září.

Ve druhém a třetím čtení by měla sněmovna projednat ústavní zákon o přímé volbě letos v listopadu nebo v prosinci. Pro musí zvednout ruku alespoň 120 poslanců (tzv. ústavní většina), nestačí tedy jen hlasy poslanců koalice (nyní 115), která se k přímé volbě zavázala ve svém programu.

Senát pak bude mít na projednání 30 dnů. Tady musí být pro tři pětiny přítomných senátorů. Pokud by tedy nikdo nechyběl, muselo by být pro alespoň 49 senátorů. 41 z nich teď přitom v horní komoře zastupuje sociální demokracii.

Pokud by Senát vrátil sněmovně zákon - i když jen s "nepatrnými" změnami - musela by o něm sněmovna hlasovat znovu a minimálně 120 poslanců by opět muselo zvednout ruku pro, tentokrát pro návrh Senátu.

Chybí volební zákon

Problémem je i to, že i když parlament přímou volbu schválí, není ještě na stole volební zákon, podle kterého by se prezident prakticky volil.

"Proč ještě nepředložili volební zákon?" ptá se řečnicky Štěch.

Koalice sice připravuje komplexní volební kodex, který má sjednotit úplně všechny volby, které v Česku probíhají, do jednoho zákoníku, ten ale zatím hotový není.

Poslanci, zejména ti koaliční, přesto mluví o šancích přímé volby sice opatrně, ale spíše optimisticky.

"Přímá volba není ztracená, viděla bych to tak půl na půl," říká místopředsedkyně sněmovny za Věci veřejné Kateřina Klasnová.

"Klíčové bude schválení ve sněmovně. Pokud přímou volbu schválí, změní se politická realita," míní už citovaný Stanislav Polčák.

ODS a ČSSD: Chce to potopit ten druhý

Vedle toho se dvě největší strany ODS a ČSSD přou, která z nich ve skutečnosti přímou volbu nechce a jen hledá záminku, jak ji potopit.

"Kdo to blokuje, to nejsme my," ohrazuje se místopředseda poslanců za ČSSD Jeroným Tejc.

"Komplikuje to postoj sociálních demokratů. Podle mě oni nechtějí přímou volbu," řekla naopak nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) s tím, že její strana odmítá posílit prezidenta přímou volbou a zároveň mu ubrat pravomoci ve prospěch Senátu.

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) už poslal dopis předsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové (ODS), že by se měl sladit postup obou komor - ve skutečnosti postoj koalice a opozice. Toto jednání se zatím nechystá.

O přímé volbě - a nabídkách směrem k ČSSD chce nicméně co nejdříve jednat koalice.

"Požádali jsme už, aby přímou volbu probrala na nejbližším jednání K9 koalice, tedy kam až jsme ochotni ustoupit požadavkům opozice," říká Kateřina Klasnová.