Praha, Brno - Prezidentské primárky ODS jdou do finále. Na závěr dvouměsíčního maratonu ještě ukáží, co si o svých kandidátech na prezidenta myslí jihomoravští straníci.
V pondělí odpoledne totiž začalo poslední volební setkání v Brně. Již nyní je ale zřejmé, že oficiálním kandidátem nejsilnější vládní strany bude místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.
Během předposledního kola v Praze, jež se odehrálo minulý týden, zvýšil svůj náskok před protikandidátem europoslancem Evženem Tošenovským na 1284 hlasů. Znamená to, že vede s téměř třemi a půl tisíci hlasy, Evžen Tošenovský získal podporu 2208 hlasů.
Na jižní Moravě má právo volit 3,3 tisíce straníků, přesto aby Tošenovský poměr zvrátil, musel by se stát při současné volební účasti zázrak. Volit kandidáta na prezidenta chodí zhruba čtvrtina straníků.
V ODS tak vyrostla nová persona, která se může pochlubit mandátem přímo od členské základny.
A v souvislosti s tím, že ve vedení ODS zůstal viditelným v pozitivním slova smyslu jen její první muž Petr Nečas, případně jeho první místopředsedkyně Miroslava Němcová, nemusí se jednat o personu bezvýznamnou.
"Pokud se podaří zvítězit, tak mne to výrazně potěší. Je to i obraz vnímání Přemysla Sobotky v členské základně, tedy od nevolených lidí," komentoval dosavadní průběh primárek krátce před začátkem posledního kola favorit vnitrostranické volby.
V kuloárech sněmovny se nicméně šušká, že Petr Nečas není ze Sobotkova výrazného vítězství až tak nadšen. Výhrou ve stranických primárkách by tak politik, který díky výhře socialistů v senátních volbách v roce 2010 přišel o post předsedy Senátu, opět posílil.
"Ze Sobotky můžou mít někteří strach, přeci jen, je to člověk, který se už dvakrát podílel na pádu předsedy," zaznívá v různých variantách z úst poslanců za ODS.
Jak to bylo s Topolánkem...
Za místopředsedou Senátu přitom nestojí žádná "hlasovací mašina". Jeho domovská liberecká ODS, kterou několik let řídí, totiž patří spíše co do počtu k slabším stranickým buňkám.
Byl to přesto Přemysl Sobotka, který před dvěma lety jako první oficiálně vyzval tehdejšího šéfa ODS Mirka Topolánka, aby odešel z vedení občanských demokratů a v nadcházejících volbách nekandidoval. Reagoval tak na Topolánkův rozhovor s redaktory gay magazínu LUI, ve kterém se nemístně vyjadřoval o Židech, katolících a "obyčejných lidech", tedy voličích ČSSD.
Než Sobotka vystřelil svůj odsudek (svolal kvůli tomu mimořádnou tiskovou konferenci), v ODS se o faux pas tehdejšího předsedy a jeho případném odchodu mluvilo jen pod rouškou anonymity.
Postupně se ale začali přidávat další hlasy, například současný ministr obrany Alexandr Vondra či silná pražská organizace. Nakonec po třech dnech Topolánek hodil ručník do ringu a odešel z čela kandidátky na jižní Moravě. Do týdne pak oznámil, že rezignuje i na místo v čele ODS.
V době klíčového jednání výkonné rady ODS, když to vypadalo, že tábor Topolánkových odpůrců nemá dostatečnou sílu na jeho svrhnutí, Sobotka na protest proti dění v ODS rezignoval na všechny své funkce v centrále strany a tím protitopolánkovský odboj znovu zaktivizoval.
Sobotkovu výzvu a odchod Topolánka z vysoké politiky tak dělilo jen 21 dní.
Byl to přitom paradox - Sobotka patřil k těm, co Topolánka dlouhou dobu podporoval a velkou mírou se zasloužil o jeho nástupnictví v čele ODS po Václavu Klausovi.
... a jak to bylo s Klausem
Pro připomenutí, po odchodu Topolánka podporoval Sobotka se svým Libercem hlasitě Petra Nečase, nyní ovšem vztah obou politiků nutně ochladl - Nečas donutil odejít z Pozemkového fondu jeho chráněnce Radima Ziku.
A současný prezident Václav Klaus by také mohl vyprávět, jak do jeho politického života zasáhl politik z Liberce.
Po prohraných volbách 2002 vyzval Sobotka jako vůbec první tehdy nedotknutelnou ikonu Václava Klause k vyvození osobní zodpovědnosti za volební fiasko a požadoval mimořádný volební kongres v co nejbližším termínu, tedy v září. I tehdy Sobotka rezignoval na stranické funkce ve vedení centrální ODS.
Klaus kongres ovšem svolal až v prosinci tak, aby si vytvořil prostor pro hledání svého nástupce.
Nejdříve Sobotka podporoval svého současného soupeře v prezidentských primárkách Evžena Tošenovského, později, když Tošenovský odmítl kandidovat, vymyslel Mirka Topolánka, který Klause skutečně nahradil.
