Praha - Česká republika nemá úspěšnou ženu v čele svých vojáků ani na třetí pokus. Kariéra Karly Šlechtové na ministerstvu obrany trvala něco málo přes šest měsíců, než ministerský předseda Andrej Babiš oznámil, že s ní do budoucna nepočítá.
Stejně jako před ní Vlasta Parkanová nebo Karolína Peake odchází Karla Šlechtová z ministerstva za poměrně silné kritiky. Okruh jejích spojenců se ztenčil natolik, že ji neubránili.
Na ministerstvo nastoupila v prosinci 2017 s pověstí rázné, ambiciózní a tvrdohlavé ranařky s vášní pro sociální sítě, která touží uspět. "Razantní člověk to musí mít v hlavě srovnané a vědět, co se má dělat. Já tu nebudu nikomu poklonkovat," řekla nesmlouvavým tónem v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Už tehdy bylo jasné, že je spíše favoritkou prezidenta Miloše Zemana než premiéra Andreje Babiše.
Zemanovi napsala předmluvu do jeho předvolební knihy rozhovorů Dokážeme si vládnout sami. Pochvalovala si, jaká je čest "vidět prezidenta na vlastní oči", a označovala ho za silnou a svébytnou osobnost, která se nenechá nikým zmanipulovat.
Podle řady svědectví je přitom pravdou naprostý opak. Hradní kancléř Vratislav Mynář a šéfporadce Martin Nejedlý pečlivě hlídají, kdo se k prezidentovi dostane. Tedy i to, jaké názory a informace, z nichž si prezident později dělá úsudek, mu sdělí (viz článek Nedostaneme se k Zemanovi, stěžují si politici).
Dát do pořádku nákupy
Zeman každopádně Šlechtové svou náklonnost oplácel a chválil ji, což věděl i Andrej Babiš, když si ji na ministerstvo obrany vybral.
Deníku Právo premiér při uvedení Šlechtové do úřadu řekl, že "musí dát také do pořádku nákupy v resortu, aby to mělo větší tah na branku". Přiklonil se tak k názoru řady odborníků, že zakázky v éře předchozího ministra Martina Stropnického (také ANO) vázly. A to přesto, že Stropnický jako jediný ministr obrany od listopadu 1989 vydržel v křesle celé čtyřleté období.
Na ministerstvo Šlechtová přicházela bez jakýchkoliv hlubších zkušeností se silovými resorty. Skepse se projevila, když ministryně Aktuálně.cz řekla, že u sebe neustále nosí "červené tlačítko", tedy zařízení k vydání povelu k sestřelení uneseného letadla. Přestože šlo o zjevnou nadsázku a přestože tato zodpovědnost leží na ministrech obrany už léta, Šlechtová se stala terčem úšklebků i článků, které se zdánlivě seriózně snažily rozebrat, zda je "červené tlačítko" skutečně červené.
Zemětřesení v zakázkách
Nástup nové ministryně každopádně přinesl velké změny do armádních zakázek. Šlechtová odmítla mechanicky podepsat smlouvu na nákup vojenských radarů z Izraele, kterou jí zanechal předchůdce Stropnický bez srozumitelného zdůvodnění, proč kontrakt nepodepsal sám.
Prohlásila také, že nákup vojenských vrtulníků, v němž byly - opět bez jasného zdůvodnění - favorizované americké stroje, není připravený a musí začít znovu. Zrušila pochybnostmi provázenou modernizaci děl. Zbrojaři, především holding Czechoslovak Group (CSG) miliardáře a Zemanova sponzora z prezidentské kampaně Jaroslava Strnada, měli důvod k nejistotě. Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR varovala, že prověrky pro české firmy zvýhodňují zahraniční konkurenci.
Pro izraelské radary má například firma Retia, součást CSG, dodávat citlivé anténní moduly. Zakázka má objem přes 3,5 miliardy korun. Tatra Trucks, další součást CSG, měla zase ve více než miliardové zakázce modernizovat děla.
Šlechtová také dala najevo, že pokládá za nutné, aby zbrojaři měli bezpečnostní prověrku. "Pokud prověrku někdo nemá, tak formální náležitosti zakázky nesplní a neprojde," uvedla v únoru v ČT. Jenže zbrojaři to tak nevidí. "Zákon nařizuje zadavateli, aby chránil utajované informace, ne aby požadoval po každém prověrku," řekl Aktuálně.cz mluvčí CSG Andrej Čírtek.
Ministerstvo obrany aktuálně chystá modernizační zakázky vyčíslené na sto miliard korun - v čele s nákupem dvou stovek bojových vozidel pěchoty za 53 miliard. A pověst armádních zakázek z dřívější doby je taková, že se na akviziční pracoviště ministerstva obrany nikomu příliš nechce.
Právě zakázky jako důvod svého konce vidí sama Šlechtová. "Může tam být samozřejmě souvislost se zbrojními zakázkami i zbrojními firmami v České republice," řekla v pátek novinářům ministryně a dodala, že na obraně "rozplétala klientelistické sítě".
Důvody k pochybám
Do zakázek zvenku příliš vidět není, Šlechtová se ale dopustila i kroků, které nabily jejím kritikům na přesné a srozumitelné údery.
Z ministerstva pro místní rozvoj, kde působila dříve, si přivedla bývalého ezoterika Evžena Teršla, muže bez vysokoškolského diplomu v oboru IT, aby jí radil právě s IT bezpečností, povšimly si Lidové noviny. Teršl říká, že "dělal univerzitu života".
Na sociálních sítích pochválila československé legionáře za to, že bojovali za první světové války proti Hitlerovi. Později tento krok vysvětlovala zkopírováním špatného popisku. Právě na sociálních sítích pobouřila řadu lidí, když svého psa posadila na hrob neznámého vojína a vyfotila si ho. Za tento krok se později omluvila, ale kritiky už to neuchlácholilo.
Protipóly mediálního zápasu o bránící se Šlechtovou se na jaře staly Lidové noviny, které o ministryni přinesly sérii kritických materiálů, a Parlamentní listy, které ji naopak hájily. A Babiš se v té době už zlobil. Když Lidové noviny, deník z jeho svěřenského fondu, napsaly, že ještě jako ministryně pro místní rozvoj Šlechtová využívala při zahraničních letech VIP salonek, premiér jí vytkl plýtvání.
Nešlo přitom o zásadní věc. "Teď se bude balit kvůli VIP salonku, když ušetřila řádově víc peněz tím, že létala linkou namísto vládním speciálem. Rezignovat měla, ale třeba za psa," řekl v té době Aktuálně.cz jeden z vysokých armádních činitelů.
Šlechtová se poté uzavřela do sebe, a když už komunikovala, tak spíše řízeně - například na pracovních snídaních s novináři. Odhodlání a vůle jí stále nechyběly. Na jednom ze setkání řekla, že ji někdo sleduje, což vzbudilo rozruch. Byla to ale z principu neověřitelná informace, stejně jako tvrzení, že ohledně izraelských radarů disponuje "extrémně závažnými nálezy".
Pochyby vzbudilo i odvolání šéfa Vojenského zkušebního ústavu Bohuslava Šafáře, k němuž nesdělila žádné důvody. Experta sesadila v průběhu novičokové aféry, kdy Rusko naznačovalo, že jed použitý k otravě bývalého agenta Sergeje Skripala v Británii mohl pocházet z Česka. Tuto tezi podporoval prezident Miloš Zeman, Šafář to odmítal.
V té době ale už kariéra zřejmě nejviditelnější ministryně obrany od listopadu 1989 pohasínala. O schůzku s prezidentem Zemanem žádala marně. Když Zeman přes mluvčího Jiřího Ovčáčka vzkázal, že obsazení křesla ministra obrany záleží jen na premiérovi, bylo rozhodnuto.
