Praha - Ústavní soud dnes začne řešit téma, které opět dostalo českou politiku na evropské stránky jako "ne zcela srozumitelnou zemi".

Pokud soud rozhodne, že Lisabonská smlouva neodporuje české Ústavě, zbyde už jen podpis prezidenta Václava Klause. Dokument by přijala poslední země a tudíž by mohl začít platit i pro všechny státy Evropské unie.

Po vývoji posledních dní se věc jeví už jen jako formalita. Stoprocentní jistota to však není.

Tím, jak prezident Václav Klaus v různých variacích odmítal smlouvu podepsat, vyvolal mezi českými politiky neobvyklou debatu: Je jeho postoj legitimní, nejde proti vůli občanů či dokonce proti Ústavě?

Protože jde o diskuzi v historickém kontextu neobvyklou a místy velmi vyhrocenou, Aktuálně.cz oslovilo všechny členy horní komory Parlamentu, aby sepsali svůj zákonodárný pohled na věc. Pro orientaci zformulovala redakce tři otázky, jichž se senátoři drželi.

Zněly takto:

1. Podle Ústavy mohou senátoři dát podnět k Ústavnímu soudu, zda se prezident nedopouští velezrady, zda nejedná proti demokratickému zřízení. Zvedl(a) byste ruku pro podání takové stížnosti?

2. Parlament může hlasovat o tom, že Václav Klaus není způsobilý vykonávat prezidentský úřad. Hlasoval byste v takovém případě pro?

3. Považujete debatu o odvolání prezidenta za nemístnou a myslíte si, že by k odvolání prezidenta nemělo vůbec dojít?

Z jedenaosmdesáti členů horní komory našlo ochotu nebo čas pro odpovědi něco přes třicet senátorů. Mnohé z odpovědí nich byly velmi důkladné a obsáhlé, a tak je redakce pro větší čtenářský komfort krátila.

Zároveň však v dolní části grafiky najdete dokument s jejich doslovným zněním.