CO KLAUS ŘEKL 28. ŘÍJNA
Obrovské úspěchy (2003)
"V listopadu 1989 jsme ve vzácné shodě drtivé většiny země znovu vykročili na cestu obnovení demokracie a tržní ekonomiky. Úkol, který před námi stál, byl obrovský, a já jsem přesvědčen, že jsme se s ním, přes všechny existující problémy, úspěšně vyrovnali."
Vztah ke komunistickému období (2004)
"Nedělejme dnes hrdiny a nebuďme dnes nepřiměřeně absolutističtí a fundamentalističtí. Nevypadá to věrohodně. Přestaňme se tvářit tak, že by člověk měl za všechny své názory či postoje nést černé znamení po celý zbytek svého života."
Co je národ (2005)
"V průběhu 20. století se nejen u nás ukázalo dostatečně jasně, že vytvořit stát převážně jako racionálně vytvořenou komunitu, tedy bez svorníku, kterým by byl jeden jazyk, společně prožitá historie a jednolité kulturní tradice, není snadné."
V jednotě je síla (2006)
"V pondělí byla v Budapešti, jako vzpomínka na tragické události roku 1956, přijata Deklarace svobody, ve které se říká, že 'jen ta země, která si uvědomuje, že uhájit ji je věcí týkající se všech, může překonat ji ohrožující partikulární zájmy'."
Domov je nenahraditelný (2007)
"Východiskem pro naše životy není pouhé prosazování univerzálních lidskoprávních hodnot a už vůbec ne bezbřehý kosmopolitismus či prázdný internacionalismus. Zakotvení v tom domácím není ničím nahraditelné."
Analýza - "Náš život se odehrává zde," řekl hned na počátku svátečního projevu prezident Václav Klaus a myslel tím Českou republiku.
Hosté shromáždění ve Vladislavském sále pak slyšeli, jakým způsobem obhájit domácí prostor v globalizovaném světě. Češi by se měli vymezit především proti Evropské unii, Rakousku a Německu.
KOMPLETNÍ TEXT PREZIDENTOVA PROJEVU - ČTĚTE ZDE
"Nemám sebemenší ambici pokoušet se nastínit něco jako program zahraniční politiky našeho státu," řekl sice prezident, jeho projev by však jako směrnice pro zahraniční politiku využít šel.
PODÍVEJTE SE: Češi, které prezident Klaus při příležitosti státního svátku ocenil
"Rezolutně obhajovat"
Klaus pojmenoval dva aktuální problémy: "Jsou jimi nesouhlas našeho jižního souseda s naší jadernou energetikou a opakující se nastolování otázek poválečného uspořádání střední Evropy v nikoli nevýznamných politických kruzích u našeho souseda západního."
Předem tak reagoval na očekávané protesty rakouské vlády proti chystané výstavbě dvou dalších reaktorů v Temelíně. Zároveň nepřímo protestoval proti plánu německé vlády, zřídit v Berlíně dokumentační centrum, které by se věnovalo vyhnání Němců z východoevropských zemí po druhé světové válce.
"Využívejme všech příležitostí, abychom těmto našim sousedům svou pozici přátelsky vysvětlovali, ale musíme ji umět i rezolutně obhajovat," doporučil Klaus.
Možnost získávat elektřinu z jádra a odmítnutí revize poválečné historie jsou podle prezidenta společným zájmem všech Čechů.
Evropský experiment
Rizikem je pro Českou republiku také Evropská unie. Nepřekvapí, že prezident, který dlouhodobě spojuje svobodu a demokracii s udržením národního státu, pronese větu, že "experimentální přechod od dominance národních struktur ke strukturám nadnárodním znamená riskantní změnu" a že tento přechod "není zcela samozřejmou etapou na cestě co největšího prohlubování demokracie".
Východoevropské země mají historickou zkušenost, jak podřízení cizí velmoci ohrožuje na jedné straně svobodu a na druhé straně tradiční hodnoty každého národního společenství. Proto právě ony mají podle českého prezidenta hlasitě varovat před tím, aby svoboda a tradiční kultura nebyly ohroženy novým evropským sjednocením.
Obrat na východ
Naopak vztahy Čechů se Slováky a Poláky jsou příkladné. Prezident rovněž vyzval k posílení kontaktů s Ruskem, Čínou a Indií, které označil za důležité země 21. století a které prý nelze označovat zjednodušenými ideologickými nálepkami novinových titulků.
O americkém radaru se zmínil nepřímo. Podotkl, že o faktickém obsahu severoatlantického spojenectví se musí diskutovat, "neboť u nikoho nesmí zůstat pachuť manipulace či absence dialogu".
Republika, kterou je třeba hájit
Prezident ve svých veřejných projevech dosud tak přehledně nevyložil priority své zahraniční politiky.
V dosavadních projevech k výročí založení Československa dokonce vztahy se zahraničím ani nekomentoval.
Už dvakrát (v roce 2003 a 2005) připomněl, že 28. říjen 1918 byl dovršením národní emancipace Čechů. V roce 2005 zdůraznil, že se založením státu jsou trvale spojeny republikánské a demokratické hodnoty, jako jsou dělba a kontrola moci, ochrana občanských práv a svobod včetně svobody slova.
V roce 2004 vyzval ke smíření s minulostí, která by nadále neměla Čechy rozdělovat. Loni, v období obtížného sestavování vlády, poradil rozvaděným politikům, aby si uvědomili, že všichni mají společný úkol, "hájit onen unikátní, ale nadmíru křehký a zranitelný státní celek, jehož jsme součástí, Českou republiku".
Proslovy o jednotě národa a jeho základních hodnotách tak letos doplnil zahraničněpolitickým programem, který by chtěl hájit v příštím prezidentském období.
I když Klaus ve svém dnešním proslovu použil slovo národ jen jednou, poskytl další důkaz, že patří k východoevropským politikům, kteří po pádu komunismu chtějí obnovit státnost na národní myšlence.
