Klaus se opřel do internetu. Pak se sešel se Zemanem

Jan Němec (redaktor) Petr Holub, Jan Němec (redaktor)
17. 11. 2012 16:00
Nechali jsme si zneuctít tradiční hodnoty, prohlásil prezident v projevu k 17. listopadu
Václav Klaus
Václav Klaus | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Naposledy ve funkci prezidenta pronesl Václav Klaus projev k výročí 17. listopadu. Sám ostatně na vzpomínkové akci před Hlávkovou kolejí tento fakt zdůraznil.

Přpomněl historickou paměť, zaútočil na internet a sociální sítě a věnoval se i svému oblíbenému tématu - "ztrátě tradičních hodnot".

A mezi řádky se vyslovil i k česko-německým vztahům a k odsunu sudetských Němců.

Celý text Klausova projevu si můžete přečíst ZDE.

Po projevu u Hlávkovy koleje pak položil květiny u památníku 17. listopadu na Národní třídě. Tam ho jako obvykle čekali příznivci  i odpůrci. 

Kritiky nebyl ušetřen ani expremiér a prezidentský kandidát Miloš Zeman, který na Národní třídu přišel před Klausem a poté se s ním podle České televize v jedné z tamních kaváren krátce sešel. Klaus před časem na Zemanovu adresu uvedl, že je jediným politikem, který by mohl zastávat úřad hlavy státu po nadcházející přímé volbě prezidenta.

Akce k výročí listopadových událostí vyvrocholily odpoledne na Václavském náměstí, kam přišlo na 20 tisíc lidí protestovat proti vládě Petra Nečase.

Letos naposled

"Letos je to tady ale pro mne stejné i jiné. Jiné v tom, že je to návštěva v mé prezidentské funkci poslední," uvedl Václav Klaus hned v úvodu projevu u Hlávkovy koleje.

Pak se soustředil hlavně na to, aby zdůraznil, že shromáždění si připomíná zejména události 17. listopadu roku 1939, tedy studentské protesty proti nacistické okupaci a smrt Jana Opletala.

"Mně jde spíše o to, aby to, co se zde odehrálo 17. listopadu 1939 a to, co se v celé naší zemi odehrávalo v tragických letech následujících, nebylo vymazáno z paměti nehistoriků, tedy normálních lidí současných i budoucích generací," prohlásil Klaus.

Jeho proslov zahájil oslavy výročí listopadových událostí. Kromě vzpomínkových akcí se odpoledne sejde na Václavském náměstí demonstrace odpůrcu Nečasovy vlády.   

Proti internetu i sociálním sítím

Historickým uvedením pak zaútočil na tzv. "informační společnost".

"Spíše bych ji nazval neinformovanou společností, s její apoteózou internetu a tzv. sociálních sítí nás ohlušuje záplavou nestrukturovaných, navíc často více méně irelevantních dat či informací," řekl dále prezident.

A vzápětí zdůraznil své tradiční téma: "Když jsme současně poztráceli, resp. nechali si poškodit a zneuctít naše tradiční hodnotové a myšlenkové vzorce, nemáme tyto informace kam ukládat a jak je řadit a vyhodnocovat."

Současnost je podle něj "érou zapomínání a érou gest", což konkretizoval kritikou politické korektnosti: "Tleskáno je gestům a slovům, nikoli činům a zásadovému, konsistentnímu chování a jednání."

Podle něj je nutné právě v souvislosti s rokem 1939 "nezapomínat na časovou a příčinnou souvislost jednotlivých událostí tehdejší doby a odlišovat excesy a činy jednotlivců od konání státu".

Mezi řádky, aniž by to výslovně zmínil, se tak vrátil k tématům jako je např. omluva sudetským Němcům, kterou dlouhodobě odmítá s tím, že je nutné připomínat, co odsunu ze Sudet předcházelo.

Historie jako varování

Téma letošního projevu k 17. listopadu logicky naráží na česko-německé vztahy. Historické odkazy pak prezidentovi dávají příležitost varovat před budoucností.

Udělal to např. v roce 2008, kdy zmínil v projevu k 28. říjnu mnichovskou dohodu a varoval, abychom se příliš nespoléhali na spojence: "V reálném světě stojí prospěch jednotlivých států vždy nad vznešeně znějící rétorikou, a když jde do tuhého, je jim bližší košile vlastních zájmů než kabát idealismu."

Podobně i letos 28. října vysloveně nabádal k soběstačnosti: "Co neuděláme, o co se nepostaráme, co si s dostatečnou mírou sebevědomí nevyjednáme či nevybojujeme, to mít nebudeme."

Aktuálně.cz už analyzovalo, že se Klausovy projevy postupem času radikalizují: zatímco ve svém prvním prezidentském období se věnoval spíše teoreticky tématům vyrovnání s minulostí, budoucnosti liberální politiky nebo zahraniční politice, ve svém druhém volebním období přitvrdil.

Mluví častěji o erozi státu v důsledku urychlující se integrace EU, kritika směřuje do řad médií ("některé u nás používané metody jsou spíše příznakem nemoci našich médií", které "neplní svou funkci"), varuje před sociálním napětím.

 

Právě se děje

Další zprávy