Kdo padl? Vláda, co hodně slíbila, snažila se, neuspěla

Petr Holub
25. 3. 2009 15:00
Vláda hodně slíbila a tvrdošíjně se snažila své sliby uskutečnit. Přesto splnila jen málo
Tak začínali. 9. ledna 2007 na Hradě.
Tak začínali. 9. ledna 2007 na Hradě. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Vláda hodně slíbila a tvrdošíjně se snažila své sliby uskutečnit. Přesto splnila málo vinou vlastní slabosti ve sněmovně a nárazu globální krize.

Tak se zapíše do dějin Topolánkův kabinet, jehož bilanci na poslední chvíli těžko zachrání řízení Evropské unie.

Batoh, který nestačil

Text pokračuje pod grafikou; kliknutím na jednotlivá políčka v infografice se dostanete k dalším informacím (pozn. red.).

Výčet splněných bodů programového prohlášení se už nebude významně měnit bez ohledu na to, jak dlouho dokáže Mirek Topolánek vládnout v demisi.

Vrcholným výkonem byla reforma veřejných financí. Její hlavní část, tzv. Topolánkův batoh, i doplněk platný od letošního ledna sepsali především ministr financí Miroslav Kalousek a jeho kolega ze sociálního resortu Petr Nečas. Příslušné zákony obsahují zhruba polovinu všech významných změn, které vláda prosadila. Úpravy daňových sazeb, stropy pojistného, škrty v sociálním systému a zdravotnické poplatky snížily daňové zatížení občanů i povinné (mandatorní) výdaje státu.

Přesto nedosáhly avizovaného cíle, podle kterého měly povinné výdaje včetně sociálních dávek a splátek státního dluhu poklesnout pod polovinu rozpočtových výdajů.

Dostatečně razantní nebyl boj s byrokracií. I když se měl počet úředníků ročně snižovat o tři procenta, zůstalo jich stejně jako za minulých vlád a výdaje na provoz ministerstev se zvyšovaly.

Naději na dosažení dalších cílů reformy veřejných financí rozmetala krize. Deficit státního rozpočtu letos překročí podle premiéra Mirka Topolánka tři procenta HDP, i když vláda slíbila, že nedosáhne 2,6 procenta.

Zásluhy o elektronizaci

Druhým pilířem vládního programu měl být zásah do fungování státního aparátu. Lídrem této agendy se stal ministr vnitra Ivan Langer, kterému se podařilo zrušit ministerstvo informatiky a prosadit zákony o elektronizaci státní správy. Vzhledem k tomu, že zahájil policejní reformu a digitalizaci televize, patří k nejvýkonnějším ministrům.

Zůstaly rezervy v boji s korupcí, především zbyly díry v systému veřejných zakázek a nevznikl ani nový zákon o státní službě. Příslušné normy vláda ani nesepsala.

Langerovým souputníkem byl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který dokázal domluvit ve sněmovně podporu pro zákoník práce. Vysloužil si však kritiku, že nezabránil sporům mezi funkcionáři soudů a státního zastupitelství. 

Koaliční politici zkrachovali na třetím pilíři vinou vnitřních sporů. Ambiciózní Julínkova zdravotnická reforma je po odchodu svého autora ve stavu klinické smrti a vzkříšení byť méně významných částí zabrání lidovecký poslanec Ludvík Hovorka.

Popírači krize

Vládní reformy zpochybnila krize, naopak vláda málo využila možností, které jí ekonomická recese nabídla. Ministři nejdříve zpochybňovali, že Česku vůbec něco hrozí, pak připravili jen nejnutnější kroky na pomoc firmám. Většinu z nich je možné i dnes prosadit bez podpory v parlamentu, včetně dosud nejdůležitějších kroků, kterými je možnost neplatit zálohy daní v malých firmách a odložit platby pojistného až o tři roky.

Vláda nebude mít potíže získat podporu opozice, pokud se pokusí prosadit zákony o zrušení DPH pro podnikatelská auta, ani se zrychlením odpisů.

S pádem vlády ovšem definitivně spadl ze stolu také návrh na odpuštění pojistného za méně placené zaměstnance. Sociální demokraté jsou proti, a šance najít ve sněmovně podporu pro příslušný zákon jsou proto mizivé.

Tři evropská zpoždění

Pád vlády mohou přežít některé další plány, které se už začaly uskutečňovat. Sjednotit výběr daní a pojistného do jedné podatelny doporučuje také opozice, která nic nemá ani proti podpoře zateplování budov.

Nulovou šanci ve sněmovně má naopak novela zákoníku práce, která měla usnadnit propouštění zaměstnanců. Nepochybně se odkládá ambiciózní reforma vysokých škol, která obsahuje záměr zavést školné. Ve hvězdách je vznik Technologické agentury pro podporu aplikovaného výzkumu.

Pokud bude mít pád vlády významné důsledky, pak na zahraniční politiku. Většina občanů oceňuje, jak Topolánek řídí Evropu, vládnutí v demisi však jeho pozici v Bruselu oslabí. Pád vlády odloží ratifikaci Lisabonské smlouvy přinejmenším o několik dalších měsíců, prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl se obává, že politici letos opět nestanoví termín přijetí eura.

Po zdržení z minulých dvou let vláda chystá nový model pro čerpání evropských dotací v rozpočtovém období 2007-2013. Není jasné, jestli by tuzemské ekonomice skutečně pomohl, v každém případě se výměnou ve vládních funkcích čerpání opět zpozdí.  

 

Právě se děje

před 47 minutami

Tálibán se přihlásil k útoku na rezidenci afgánského ministra obrany

Radikální hnutí Tálibán se ve středu přihlásilo k úternímu útoku na rezidenci afghánského ministra obrany v Kábulu. Mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid řekl, že v ministrově bydlišti se tou dobou konala důležitá schůzka.

Agentura Reuters uvedla, že ministrovi Besmilláhovi Chánu Muhammadímu se nic nestalo, ale útok, který si vyžádal osm lidských životů, je znamením toho, že Tálibán stupňuje ofenzivu. Útok se stal poblíž kábulské ostře střežené diplomatické čtvrti, které se násilí, jež s narůstající intenzitou zachvátilo jiné části země, v posledních týdnech vyhnulo.

Další nálož explodovala ve středu nedaleko objektu afghánské zpravodajské služby NDS v Kábulu. Zranění utrpěli dva civilisté a jeden příslušník bezpečnostních sil. K tomuto útoku se zatím nikdo nepřihlásil.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Aerolinky loni kvůli koronaviru přepravily o 60 procent méně cestujících než v roce 2020

Aerolinky přepravily v loňském roce na pravidelných linkách 1,8 miliardy cestujících, což bylo o 60,2 procenta méně než v předchozím roce. Vyplývá to ze statistické ročenky za rok 2020, kterou zveřejnilo Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Tržby z přepravy cestujících se loni kvůli pandemii propadly o 69 procent na 189 miliard USD (čtyři biliony Kč). Čistá ztráta leteckých společností pak činila 126,4 miliardy USD. 

Poptávka po letecké dopravě v celém odvětví měřená v tržbách za osobokilometry meziročně klesla o 65,9 procenta. To byl nejvyšší propad od roku 1950, kdy se tento údaj začal sledovat. Poptávka po mezinárodních letech klesla o 75,6 procenta a na domácích trasách o 48,8 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy