U počátku Zídkových problémů, které skončily jeho odsouzením a povinností uhradit škodu 1,5 milionu korun, je rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2013. Tehdy konstatoval, že obce mají právo na svém území zakázat hrací automaty, a to i ty, které povolilo ministerstvo financí. A že ministerstvo musí přání obcí respektovat.
Jenže místo toho, aby ministerstvo financí, které tehdy vedl Miroslav Kalousek (TOP 09), vydaná povolení okamžitě zrušilo (podle zákona do třiceti dnů), zadal si Zídek dvě studie s otázkou, jak má v daném případě postupovat. Například advokátní kanceláři Weil, Gotschal and Manges, v Česku vedené Karlem Muzikářem, za studii zaplatil 1,1 milionu korun, dalších 400 tisíc pak obecně prospěšné společnosti Institut kontroly.
V roce 2014 ale hospodaření ministerstva prověřoval Nejvyšší kontrolní úřad a ten na Zídka, který mezitím z úřadu odešel, podal trestní oznámení. Podle něj zadáním studií jen mrhal penězi daňových poplatníků - byly zbytečné, protože Ústavní soud jasně řekl, že se mají povolení začít okamžitě rušit. Zídek poté skončil před soudem.
"Ty analýzy neřekly nic jiného než to, že se má respektovat nález Ústavního soudu. A za to bylo vynaloženo skoro 1,5 milionu," zkritizovala Zídkovo počínání soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Šárka Šantorová, která mu na jaře 2016 udělila devítiměsíční podmínku a přikázala uhradit způsobenou škodu. A její verdikt potvrdil i odvolací Městský soud v Praze.
Bál jsem se arbitráží
Proti verdiktu podal Zídek dovolání k Nejvyššímu soudu, který ho koncem loňského roku zamítl. A odůvodnění zveřejnil před pár dny. Zídek se hájil tím, že předchozí soudy studie špatně interpretovaly a vůbec se jimi nezabývaly. Podle něj analýzy vůbec neřešily otázku, zda je nález Ústavního soudu závazný.
Zadané analýzy měly podle Zídka jen řešit dopad rozhodnutí Ústavního soudu "na již probíhající řízení a možnost obrany v případě mezinárodních arbitráží". Chtěl tak zabránit případné škodě, pokud by nějaký investor vyvolal kvůli zrušení povolení mezinárodní arbitráž. "Šlo jen o dodržení prevenční povinnosti," argumentoval. A podle analýzy kanceláře Weil, Gotschal and Manges nebyly obavy z arbitráže pouhou spekulací.
Nejvyšší soud ale tento argument smetl. A poukázal na to, že se touto otázkou v uvedeném verdiktu důkladně zabýval Ústavní soud.
"Arbitrážní řízení by mohli iniciovat toliko zahraniční provozovatelé, což je však prakticky vyloučeno, neboť povolení k provozování loterií a jiných podobných her může být vydáno pouze právnické osobě, která má sídlo na území České republiky, a nelze je vydat tuzemské právnické osobě se zahraniční majetkovou účastí ani právnické osobě, ve které má tato společnost majetkovou účast," citoval Nejvyšší soud uvedený verdikt Ústavního soudu z dubna 2013.
Vyšel ještě mírně
A současně poukázal, že předchozí soudy byly vůči Zídkovi ještě příliš mírné, když dospěly k tomu, že jeho úmysl byl pouze nepřímý - tedy nedbalostní. Při zadání uvedených analýz totiž podle soudu bylo od začátku zřejmé, že nepřinesou žádné nové poznatky, které by navíc nemohly být získány od odborníků ministerstva.
"Závěry soudů nižších stupňů byly pro obviněného velmi příznivé, pokud uzavřely, že jednal s úmyslem nepřímým. Věděl-li totiž obviněný, že uvedené analýzy jsou zcela nepotřebné a finanční prostředky státu na ně byly vynaloženy neúčelně, pak měl být konstatován spíše úmysl přímý," konstatoval Nejvyšší soud.
Sám Zídek, který měl kromě hazardu na starosti i mezinárodní vztahy, již v létě 2013, tedy krátce po zadání posudků, z ministerstva odešel a vrátil se k původní profesi - ekologickému zemědělství a poradenství v této oblasti. Necelý rok také dělal rektora Západomoravské vysoké školy v Třebíči.
