Praha – Nestátním neziskovým organizacím, které například pracují s lidmi v sociálně vyloučených lokalitách nebo s nezaměstnanými, vzrostla naděje, že nebudou muset řešit každoroční problémy se žádostmi o dotace ze státního rozpočtu. Na těch jsou přitom zejména ty menší závislé.
"Normálně jsou projekty postavené na tom, že neziskové organizace musí každý rok žádat o dotace. A i když jste úspěšný žadatel, tak vám peníze přijdou v březnu nebo dubnu," vysvětluje mluvčí ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) Jarmila Balážová. Právě několikaměsíční prodlení ale pro některé organizace může být likvidační.
To by měla alespoň částečně napravit změna zásad pro poskytování dotací, kterou ve středu schválila vláda. Podle nové úpravy by tak mohla ministerstva s neziskovkami uzavřít smlouvu o dlouhodobé spolupráci a tím by se mohly vyřešit dva problémy naráz – organizace pod smlouvou by měly jistotu, že s dvou- či tříletým výhledem mají zajištěné financování, a zároveň by nehrozil již zmiňovaný výpadek.
"Pro stát je to výhodné, protože zajišťuje servis, který sám neumí zajistit. Navíc v součinnosti s neziskovou organizací ví, co nakupuje, může na základě toho stanovovat další strategie,“ vypočítává Balážová, že taková smlouva může být prospěšná oboustranně.
Neziskovky spolupráci vítají
Pokud by celá myšlenka fungovala tak, jak podává ministerstvo, pak by podle národního ředitele sociálních služeb Armády spásy Jana Františka Krupy šlo o velký posun dopředu. "My například máme nějaké rezervy, a když víme, že peníze přijdou, tak nás to neohrožuje. Ale pro velkou řadu organizací je každý rok s velkým otazníkem," říká Krupa.
A dodává, že i pro Armádu spásy, která patří mezi velké neziskovky, je příspěvek ze státní kasy nejvýznamnějším zdrojem peněz. "Řekněme, že padesát procent nákladů je kryto ze státního rozpočtu. Takže pro nás je stát, potažmo kraje, které granty rozdělují, klíčový partner,“ uznává Krupa.
Pozitivně vítá snahu o posílení jistot pro neziskový sektor i Monika Ladmanová, která v něm dlouhou dobu sama působila a nyní se zabývá otázkou společenské odpovědnosti firem. "Asi bude záležet na dalších pravidlech, která k tomu budou vydefinována. Ale zastřešení je jeden z principů, který neziskovému sektoru rozhodně prospěje," domnívá se.
Bude třeba stanovit pravidla
"Byly různé pokusy v době, kdy se schvalovaly reformy sociálního systému o zajištění udržitelného financování organizací, které jsou akreditovány pro poskytování sociálních služeb. A tam to naráží nejvíce – sice suplují činnost státu, ale nemají zajištěné trvalejší financování," zmiňuje Ladmanová důvod, o který se opíral i Dienstbierův úřad.
Podle ní by navíc takováto možnost měla ještě další rozměr. Stát by tím totiž neziskové organizace uznal jako funkční složku, která veřejnosti zajišťuje nějakou službu.
Ladmanová však zároveň upozorňuje na to, že si stát pohlídá, komu granty dá. "Bude důležité, aby ta pravidla obsahovala historii té dané organizace, nějakou kredibilitu danou například výroční zprávou nebo auditem," dodává.
