Jak na prezidenta, kterého nejde potrestat? Politici chtějí opravit zákon o financování voleb

Marek Pokorný Radek Dragoun Marek Pokorný, Radek Dragoun
12. 2. 2018 20:55
Poslanci budou diskutovat, jak změnit zákon o dohledu nad hospodařením stran a volebních kampaní.
Prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman. | Foto: Reuters

Praha - Nově vzniklý Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran má jako jeden z hlavních úkolů zprůhlednit financování předvolebních kampaní a dohlížet nad jejich férovostí. A v případě porušení může udělovat i pokuty.

Na jednoho důležitého aktéra je ale zákon krátký: na prezidenta, který obhajuje svůj post. "Při výkonu své funkce má indemnitu, takže nedává úřadu šanci prezidenta postihnout. Pokud toho zneužívá, je to diskriminační vůči ostatním kandidátům," poukázal právník Josef Karlický z iniciativy Rekonstrukce státu. Úřad, který funguje jen něco málo přes rok, sice vypracuje zprávu o financování kampaně Miloše Zemana, ale správní řízení s ním zahajovat nebude.

"Postihnout ho nelze, to je evidentní. Asi by se to dalo řešit změnou zákona, že musí být někdo, kdo je zodpovědný za vedení kampaně mimo kandidáta. Ale prezident ho vždy může omilostnit," říká sarkasticky dlouholetý poslanec a předseda ústavně právního výboru sněmovny Marek Benda (ODS).

Na tapetě budou Přátelé Miloše Zemana

Za krátkou dobu fungování nového zákona se však objevilo mnohem víc jeho nedostatků. První týden v dubnu se proto ve sněmovně uskuteční seminář, kde by si politické strany měly říct, jak se zákon osvědčil, a měly by se dohodnout, jak jej změnit.

Určitě bude řeč i o spolku Přátelé Miloše Zemana, přes který byla financována prezidentova volební kampaň. Od koho vybral spolek peníze, zveřejnil prezident až den před volbami v debatě České televize. Seznam navíc nebyl úplný a někteří zveřejnění přispěvatelé budili pochybnosti. Například firma Contradiction s více než sto miliony dluhů, která údajně přispěla 885 tisíc korun.

"Dneska se děje, že volební fondy berou peníze neznámo odkud a následně financují kampaně jednotlivých kandidátů," říká k tomu předseda pirátského klubu Jakub Michálek, který to považuje za největší problém stávajícího zákona.

Změny v zákoně připouští i ČSSD, podle předsedy klubu Jana Chvojky by vláda měla přijít s novelou. "Je zřejmé, že zákon má mezery," napsal Aktuálně.cz Chvojka.

A co ty noviny?

"Je to celé zoufalé a hloupé. Jediné, co to přineslo, je finanční omezení kampaní," kritizuje nový zákon předseda poslaneckého klubu starostů Petr Gazdík a vypichuje další nedostatek - zákon třeba neřeší situaci, kdy některý politik vlastní vlivná média v zemi.

"Když si do svých novin objedná třístránkový rozhovor a řekne o vás něco, co není pravda, tak vy pak máte jedině možnost si u něj za půl milionu zaplatit inzerát. To je špatně," poukazuje Gazdík, jehož starostové právě výše zmíněný seminář iniciovali.

Řešit by se na něm mělo také to, že zákon vůbec nepamatuje na případ, kdy někdo vede kampaň ze zahraničí. Tématem bude i možnost, že neúspěšní kandidáti z prvního kola svou kampaň přesměrují na některého z finalistů, kterému se pak tyto náklady do jeho padesátimilionového limitu nepočítají. Mezi prvním a druhým kolem takto Michal Horáček svoje billboardy, za něž zaplatil miliony korun, dal k dispozici Jiřímu Drahošovi, což vyvolalo nevoli příznivců Miloše Zemana.

Podle člena dohledového úřadu Jana Outlého ale není možné zakázat neúspěšným kandidátům po prvním kole vést kampaň. Už jen z toho důvodu, že by se v případě odstoupení jednoho ze dvou úspěšnějších kandidátů do druhého kola dostal třetí v pořadí.

Outlý by si ale dokázal představit změnu i na tomto místě. "Souhlasil bych s úpravou, která by říkala, že v mezidobí mezi prvním a druhým kolem může vést kampaň pouze na svůj vrub a nemůže poskytnout kapacitu někomu jinému," říká.

Hlídat 233 stran a hnutí

Nejvíc podnětů k diskusi o změně zákona má přitom právě Outlý. Tomu kromě již uvedeného vadí i to, že se norma vztahuje na všech 233 registrovaných stran a hnutí - byť mnoho z nich bylo založeno jen jednorázově pro komunální volby v nějakém malém městě či vesnici.

"U lokálních stran je ten režim možná až příliš přísný. Vlastně všechny musí povinně zveřejňovat transparentní účet, i když říkají, že prostě nemají žádné peníze a účetnictví. Tam si umím představit, že by režim byl mírnější až do situace, kdy lokální strana přijme nějaký dar a ten bude muset začít vykazovat," říká Outlý. Zjednodušení by tak pomohlo jak těmto stranám, tak by i výrazně ulehčilo úřadu.

Podle Outlého by stálo za úvahu i vyloučení drobných nákladů z dohledu úřadu. "Bylo by rozumné stanovit nějakou hranici, od kdy má smysl, aby se státní instituce zabývala tím, že někdo něco propaguje nebo se nějak angažuje v kampani. Nevím, jestli je smyslem zákona, aby někdo, kdo chce vyvěsit nějakou podobiznu politika, musel se státním úřadem řešit x věcí," domnívá se Outlý.

Volby byly transparentnější

I přes výhrady však zákon kýžený efekt alespoň částečně přinesl. "Kampaň byla celkově o hodně čistší a ekonomicky úspornější, což bylo vidět jak v prezidentských, tak sněmovních volbách. Negativních anonymních kampaní výrazně ubylo," říká Karlický z Rekonstrukce státu.

"Přineslo to posun v tom, že jsme se v průběhu kampaně mohli relevantně bavit o dárcích, které jsme dříve neznali. Vlastně se nestalo, aby byla v masivní míře vedena kampaň, u které bychom nevěděli, kdo za ní stojí," dodává Outlý.

Poslanec Benda je ale k celému zákonu skeptický. "Podívejte se na Spojené státy. Regulují tam 150 let a v každých volbách se objeví nějaký nový trik, jak to obejít," říká.

To se podle něj ukázalo i v českých volbách. "Určitě je tam co opravovat, ale nepatřím k těm, kteří by měli iluze, že čím líp to opravíme, tím méně se to bude obcházet," konstatuje.

A rozpačité pocity má i Gazdík. "Tváří se, že celý proces ztransparentňuje, ale politickým stranám přinesl obrovské množství naprosto zbytečné byrokracie. Těm poctivým. A ti nepoctiví to stejně obejdou," uzavírá.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Trump příkazem usiluje o snížení právní ochrany sociálních sítí

Americký prezident Donald Trump dnes nařídil přezkoumat zákon, který chrání sociální sítě před převzetím zodpovědnosti za obsah zveřejněný jejich uživateli. Exekutivní příkaz podepsal v reakci na krok společnosti Twitter, která označila několik jeho zpráv za nepřesné. Podle názorů odborníků nemá jeho pokus valnou šanci na úspěch, napsaly světové agentury.

Trump příkazem útočí na ustanovení zákona z roku 1996, které dává společnostem Facebook, Twitter, Youtube a Google de facto imunitu vůči žalobám spojeným s veřejným obsahem, neboť jim udílí status pouhé platformy. Cílem prezidentova příkazu je změnit způsob, jakým je zákon využíván. Regulačním úřadům chce umožnit, aby se mohly vyjádřit k tomu, jak jednotlivé společnosti spravují obsah na sítích.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Odložený klimatický summit bude v listopadu 2021 v Glasgowě

Příští klimatický summit se uskuteční v první polovině listopadu 2021 ve skotském městě Glasgow. Na twitteru o tom dnes informoval britský ministr Alok Sharma, který má organizaci akce na starosti. Vrcholná schůzka se měla v Glasgowě uskutečnit už letos na podzim, kvůli pandemii byla ale v dubnu odložena.

Klimatický summit (COP26) se bude konat od 1. do 12. listopadu. Naposledy se představitelé zemí světa na vrcholné klimatické schůzce setkali loni v prosinci v Madridu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Letadlo z Karáčí před pádem třikrát narazilo do ranveje

Pilot pákistánského letadla, které se minulý týden zřítilo v Karáčí, při prvním pokusu o přistání kontrolní věži neoznámil, že mu nejde vysunout podvozek. Třikrát pak narazil do ranveje, než stroj zvedl a při druhém pokusu přistát havaroval. Podrobnosti z posledních chvil před neštěstím ve čtvrtek zveřejnila pákistánská vláda.

Airbus A-320, který letěl do Karáčí z Láhauru, se zřítil minulý pátek jen zhruba 1,5 kilometru od ranveje. Při nehodě zemřelo 97 lidí; dva pasažéři neštěstí přežili.

Pilot se poprvé pokusil přistát na letišti v pákistánském velkoměstě, neoznámil však nefunkční podvozek. Třikrát se při tomto pokusu dotkl motory ranveje. "Nebyl ve správné výšce … Kontrolní věž mu řekla, nejste ve vyžadované výšce, snižte svou výšku," uvedl pákistánský ministr pro civilní letectví, podle kterého pilot na toto odpověděl, že "to zvládne".

Pilot pak sdělil kontrolní věži několik vteřin před pádem, že ani jeden z motorů nefunguje a že má problém udržet výšku. Očekává se proto, že vyšetřovatelé zkontrolují, zda motory byly při nárazech poškozeny. Ve spodní části motoru se nachází klíčové komponenty, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Česko odpovědělo EU na výtku k voucherům, podle ministerstva jsou v pořádku

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v termínu odeslalo Evropské komisi odpověď na vytýkací dopis k voucherům za zájezdy zrušené kvůli koronavirové krizi. Podle odpovědi jsou poukazy v pořádku. Komise Česku vytýká uzákonění možnosti pro cestovní kanceláře, vydávat za zrušené cesty vouchery na zájezdy místo hotovosti. V odpovědi ministerstvo předložilo právní argumenty, které podle úřadu svědčí o souladu české legislativy s právem Evropské unie, sdělil mluvčí MMR Vilém Frček.

Ministerstvo podle něj v dopise mimo jiné dokládá, že česká legislativa zranitelným spotřebitelům zachovává veškerá dosavadní práva, která mají u zájezdů zaručena. "Ostatním spotřebitelům tato práva neodepírá, pouze v zájmu naplnění účelu směrnice EU i za koronavirové situace odkládá možnost jejich vymáhání za předpokladu, že by spotřebitelé nevyužili alternativní nabídku voucherů namísto okamžité kompenzace za zrušení zájezdu z důvodu vyšší moci," uvedl Frček.

Česko umožnilo cestovním kancelářím místo hotovosti za zaplacené zálohy na zrušené zájezdy s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna vydávat klientům poukazy. Podle komise mají ale lidé právo na vrácení peněz.

Nárok na vrácení hotovosti budou mít čeští klienti, kteří poukaz nevyužijí do 31. srpna příštího roku k úhradě jiné cesty. Odmítnout mohou poukaz lidé ve věku nad 65 let, zdravotně postižení, nezaměstnaní, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, samoživitelky a samoživitelé či lidé, kteří nemohou kvůli koronaviru pracovat. Peníze mohou rovnou požadovat také školy v případě školních zájezdů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Agentura Fitch zhoršila úvěrový rating vlastníka Komerční banky

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings ve čtvrtek zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti francouzské bankovní společnosti Société Générale, která v Česku vlastní Komerční banku. Rating dlouhodobých závazků francouzského podniku snížila o jeden stupeň na úroveň A-. Tato ratingová známka se nachází na dolní hranici pásma vyšší střední kvality a stále signalizuje nízké riziko nesplácení závazků.

Zhoršení ratingu podle agentury odráží mimo jiné předpokládaný negativní vliv koronavirové krize na ziskovost společnosti Société Générale. Výhled ratingu je stabilní, což signalizuje, že jeho další snížení Fitch prozatím nepředpokládá.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu.

Société Générale koncem dubna oznámila, že se v letošním prvním čtvrtletí propadla do ztráty 326 milionů eur (8,8 miliardy Kč) po zisku 686 milionů eur před rokem. Firma kvůli koronavirové krizi ztrojnásobila rezervy na ztrátové úvěry a její výnosy klesly. Société Générale vlastní podíl 60,4 procenta v Komerční bance, která patří mezi největší banky v České republice.

Agentura Fitch upozornila, že hospodářské výsledky Société Générale byly v prvním čtvrtletí ovlivněny zhoršujícími se ekonomickými podmínkami a vrtkavostí na finančních trzích. Předpověděla, že provozní výsledky banky letos zůstanou pod tlakem a v příštím roce oživí pouze částečně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy