Deníku Aktuálně.cz to potvrdil člen volebního výboru, o úspěchu Lipovské, Veselého a Matochy před tím informoval i Deník N. Později oznámil zvolení této trojice poslanec Martin Kolovratník. Lipovská získala 114, Veselý 111 a Matocha 108 hlasů.
"Je to začátek konce nezávislosti České televize," okomentoval výsledek volby předseda TOP 09 Miroslav Kalousek a z odpovědnosti obvinil sociální demokracii. Proti tomu se ohradil poslanec ČSSD Ondřej Veselý, který připomněl, že volba byla tajná. Přesně toho posléze zalitoval předseda Pirátů Ivan Bartoš. "Tyto všechny debaty by odpadly, kdyby byla veřejná volba," řekl.
V kuloárech kritizovali výsledek volby také další opoziční politici. "Je to vážné ohrožení svobody, nezávislosti a objektivity veřejnoprávního média," prohlásila poslankyně ODS Miroslava Němcová. "Nezávislost České televize je ohrožena. Musíme být ostražití víc než kdy jindy," sdělil poslanec STAN Petr Gazdík.
O ohrožení nezávislosti mluvila také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. "Toto je opravdu velké ohrožení svobody mediálního prostředí v České republice. Smyslem veřejnoprávních médií je kontrola mocných. Je nutné, aby fungovala investigativní žurnalistika. A jednou z posledních výsep je právě ještě stále Česká televize," sdělila.
Stejně jako další opoziční politici kritizovala spojenectví ANO, KSČM, SPD a Trikolóry při této volbě a tvrdila, že se snažila o dohodu s hnutím ANO a dalšími stranami na volbě členů Rady ČT, aby prošli nezávislí kandidáti. "Jde o to, aby Česká televize byla postupně změněna v krotkého pejska, který bude na krátkém vodítku," míní.
Proti výsledku se už ozvaly také neziskové organizace sdružené pod hlavičkou Rekonstrukce státu. "Je zřejmé, že volba do mediálních rad se stala předmětem politických bojů a dohod. Do jisté míry to jde akceptovat. Ale tentokrát poslanci přestřelili," uvedl Josef Karlický z Rekonstrukce státu, která jednotlivé kandidáty detailně mapovala.
Jméno ekonomky Hany Lipovské a moderátora Lubomíra Veselého patřila k těm "nejvýbušnějším" už ve chvíli, kdy se objevil seznam 86 zájemců o členství v Radě České televize. Oba se totiž netají kritikou České televize a mají blízko k předsedovi Trikolóry a zároveň poslanci Václavu Klausovi mladšímu, který má k veřejnoprávním médiím také často připomínky. Letos v březnu sice ani jeden v prvním kole volby neuspěl, oba ale postoupili do druhého kola a v kuloárech se mluvilo o tom, že mají velké šance nyní uspět - což se teď ve středu stalo.
Neuspěl psycholog Ivan Douda, filmový teoretik Zdeněk Holý ani předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma. Ten přitom dostal v předvýběru kandidátů, kdy volební výbor hlasoval o 18 kandidátech z 86, vůbec největší podporu.
Výtky k Lipovské
Proti nominaci Lipovské, kterou nominovala Česká biskupská konference, vystoupilo v minulosti 18 senátorů, kteří žádali kardinála Dominika Duku o stažení nominace. On to odmítl s tím, že jako ekonomka bude přínosem. "Je zřejmé, že osoby, které otevřeně zpochybňují smysl existence médií veřejné služby, případně rovnou připouštějí potřebu jejich zrušení, nemohou v Radě hodnověrně hájit tento veřejný zájem," napsali mimo jiné senátoři. Naráželi na to, že Lipovská v minulosti řekla Parlamentním listům, že "nerozumí smyslu existence veřejnoprávních médií".
Ona sama ale tvrdí, že její slova byla následně kritiky vytržena z kontextu. "Výrok o rušení (veřejnoprávní) televize je takový krásný, odrodilý samorost," uvedla v Českém rozhlasu Plus. V rozhovoru pro Tiskové oddělení České biskupské konference uvedla, že chce v Radě ČT hledat a hájit pravdu a usilovat o poctivost.
"Za hlavní úkol bych považovala - zejména v součinnosti s dozorčí komisí a na základě veškerých dostupných materiálů včetně interních auditů - detailně analyzovat hospodářskou situaci a dbát na to, aby bylo hospodaření České televize minimálně vyrovnané, ne-li přebytkové, a maximálně efektivní. Jsem přesvědčena, že ekonomická stabilizace je nutnou podmínkou pro to, aby Česká televize mohla plnit objektivně, vyváženě a nezávisle svůj hlavní účel," řekla.
Rada ČT má patnáct členů. Kromě čerstvé trojice jsou nováčky také další tři členové, které poslanci zvolili letos v březnu. Šlo o bývalého šéfa ČT24 Romana Bradáče, ekonoma Pavla Kysilku a bývalého hokejistu Jiřího Šlégra, který seděl v minulosti ve sněmovně za ČSSD. Rada ČT je nyní kompletní a na dalším jednání si patrně zvolí nového předsedu. Po zatím posledním předsedovi Janu Bednářovi totiž zůstalo toto místo neobsazeno.
V Radě ČT tak patrně bude podstatně více kritiků než kdykoliv dříve. Když v roce 2017 volila Rada ČT generálního ředitele České televize, Petr Dvořák byl zvolen jednohlasně. Jeho mandát má trvat do roku 2023, ovšem nikdo nedokáže odhadnout, jak se bude situace s Českou televizí vyvíjet. Ředitele volí a odvolává Rada ČT.
Apeluji na vaše svědomí, prohlašovala předsedkyně TOP 09
Politici opozičního "demokratického bloku" z ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN dlouhodobě tvrdí, že cílem hnutí ANO je ovládnout Českou televizi a volba nových radních je k tomu prvním krokem. Předseda ANO a premiér Andrej Babiš takové obvinění odmítá, faktem ale je, že ANO díky 78 poslancům mělo na výběr radních největší vliv.
Ještě před středečním volbou vystoupila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a šéf klubu Pirátů Jakub Michálek.
"Chci vás před touto volbou požádat, abyste nebrali volbu Rady ČT na lehkou váhu. Věřím, že si všichni uvědomujete, na jakou funkci aspirují daní nominandi, a že jejich účelem v radě je skutečně býti nezávislými, nestrannými zástupci, kteří zaručí i nadále fungování České televize," apelovala šéfka TOP 09, aniž by zmínila jakékoliv jméno. Bylo ale jasné, že myslí právě Lipovskou a Veselého.
"Připomínám, že ne všichni z těch, kteří jsou ve výběru, si uvědomují, k čemu vůbec veřejnoprávní televize slouží. Nechci odrazovat od volby kohokoliv nebo někoho doporučovat. Chci apelovat na vaše svědomí a na to, že naše rozhodnutí má velké dopady na fungování naší společnosti. Pevně věřím tomu, že máte velký zájem na tom, aby i nadále byla naše společnost zcela svobodná a demokratická," upozorňovala Markéta Pekarová Adamová.
Jakub Michálek těsně před volbou požadoval, aby zástupci vládní koalice řekli, jakou mají vizi pro Českou televizi. "Dosáhli jste nějaké dohody na tom, jaké osoby budou tuto vizi naplňovat?" zeptal se, ale odpovědi se nedočkal. Přitom si postěžoval, že prý snahy o jednání s vládní koalicí ztroskotaly.
"Snažili jsme se o jednání, ale bohužel vyjednávání nebyla úspěšná a nepodařilo se nám dosáhnout shody toho, aby proudy, které respektují názory poloviny obyvatel, která není zastoupena ve vládní koalici, se promítly do obsazení Rady ČT," uvedl Michálek.
Jediný, kdo se z vládní koalice zvedl, byl předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. "Náš klub jako vždycky bude volit ty kandidáty, kteří dali najevo, že budou respektovat nezávislost České televize," ujistil Chvojka.
Mimochodem, v prvním kole volby v březnu bylo kvórum, nutné pro zvolení, 88 hlasů. Pro Romana Bradáče hlasovalo 97 poslanců, Jiřího Šlégra 89 a Pavla Kysilku 88. Lipovská měla v březnu 83 hlasů, Matocha 77, Klíma a Veselý 57, Holý 53 a Douda 49.
