Praha – Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier navrhuje změny ústavy, které zpřesňují pravomoci hlavy státu. Pokud návrh projde, bude muset prezident například jmenovat premiéra a následně vládu "bez zbytečného odkladu", nově by také mohla Sněmovna podávat ústavní žalobu na hlavu státu.
"Žádné konkrétní lhůty (prezident) určeny nemá a jejich stanovení není ani považováno za vhodné. Nicméně určité zpřesnění v tomto směru bylo vyhodnoceno jako potřebné," konstatuje důvodová zpráva k novele, která je nyní v připomínkovém řízení.
Takové ustanovení by mohlo pomoci v případě, že by se opakovala situace z loňského roku, kdy kabinet Bohuslava Sobotky čekal na jmenování rekordní tři měsíce. Politici by se totiž mohli opřít třeba o rozhodnutí Ústavního soudu, co termín bezodkladně znamená.
Dienstbierův návrh již začali minulý týden probírat členové sněmovního podvýboru pro ústavu.
Návrh jde správným směrem, bude ale třeba široká diskuse
Cílem projednání na zmíněném podvýboru je hlavně zjistit postoj jednotlivých stran, zda má Dienstbierova předloha šanci, a to ještě předtím, než by ji případně začala cupovat dolní komora jako celek.
A podle všeho by ji alespoň část opozice nemusela a priori blokovat. "Je to první ucelenější návrh po 21 letech a myslím, že rámcově jde správným směrem," uznává člen podvýboru a ústavně právního výboru za TOP 09 Martin Plíšek.
Podle něj je sice potřeba diskutovat o tom, zda by změna ústavy neměla být ucelenější, s jednotlivými body ale souhlasí. Ať už jde o zmíněné jmenování předsedy vlády nebo o zrovnoprávnění obou komor v procesu takzvaného impeachmentu, tedy možnosti podat na hlavu státu ústavní žalobu za velezradu či jiné závažné porušení ústavního pořádku. Tu by nově mohla iniciovat i Sněmovna.
"Výraznějším zapojením i dolní komory Parlamentu dojde k posílení kontroly přímo voleného prezidenta republiky ze strany orgánů moci zákonodárné a k zachování vyváženosti rozdělení státní moci," vysvětluje Dienstbierův úřad.
Podle předsedy ústavně právního výboru a Dienstbierova stranického kolegy z ČSSD Jeronýma Tejce by však u tohoto bodu měla proběhnout široká diskuse. Sám by si totiž dokázal představit lepší řešení. "Dokázal bych si představit, že Sněmovna vyvolá referendum o odvolání prezidenta, a pokud bude neúspěšné, dojde k jejímu rozpuštění," vysvětluje.
V půli roku 2015? Nereálné, shodují se poslanci
Dienstbierův návrh se však vůbec nezamlouvá Marku Bendovi z ODS. "V podobě, v jaké jsou navrhovány, není ani jeden z těch zásahů úplně nejšťastnější," varuje Benda před snahou osekávat pravomoci prezidenta. Návrh, aby byla stanovena, byť obecná, lhůta pro jmenování vlády, považuje za absurdní. "Na ústavní krize se nemá reagovat tím, že měním ústavu," domnívá se poslanec.
Určitý problém, který je zřejmý už nyní, ovšem tkví v tom, že Dienstbierův návrh počítá s tím, že by změny vešly v účinnost už ve druhé půlce příštího roku. Podle Plíška je taková varianta nereálná. Tejc sice říká, že do této doby by se návrh teoreticky schválit stihl, ještě předtím je však potřeba najít shodu na ústavní většině jak ve Sněmovně, tak i v Senátu.
"Navíc jsem toho názoru, že pokud měníme pravomoci prezidenta, tak bychom spíše měli i s ohledem na nález Ústavního soudu vázat jejich účinnost na další volební období," dodává Tejc, podle něhož na změny základního zákona není takový spěch.
"Na toto měnění pravidel uprostřed hry bych byl velice opatrný. Nerad bych se dočkal rozhodnutí Ústavního soudu, že jsme část ústavy nesměli přijmout,“ přitakává Tejcovi Benda.
