Praha - Ministři Nečasova kabinetu podpořili návrh zpřísnění pravidel pro vyslovení nedůvěry vládě. Pokud je posvětí i sněmovna, platily by od příštího volebního období.
Zatímco teď opozičním poslancům stačí, když najdou k vyslovení nedůvěry kabinetu 101 hlas, napříště by museli mít v kapse i jméno nového premiéra - tedy plán, co dál po pádu stávající vlády.
Jde ovšem o ústavní změnu, a koaliční strany proto potřebují získat pro tento návrh i hlasy opozice.
Sociální demokraté ani poslanci strany Jiřího Paroubka NS-LEV 21 však s návrhem na zavedení takzvaného konstruktivního vyjádření nedůvěry vládě nesouhlasí.
"Jsme si vědomi, že návrh vyžaduje ústavní většinu v obou komorách. Navrhovali jsme intenzivní jednání. ČSSD o něm ale neprojevila ochotu jednat," uvedl po zasedání premiér Petr Nečas (ODS) s tím, že kabinet je nicméně připraven naplňovat vládní programové prohlášení.
Opakovaným pokusům o vyslovení nedůvěry by mělo podle návrhu vicepremiérky Karolíny Peake (VV) bránit hned několik změn v pravidlech.
Pokud by podle vládního návrhu opozice chtěla vyvolat ve sněmovně hlasování o nedůvěře vládě, musela by se předem shodnout na jménu budoucího premiéra a pro svůj záměr by musela získat podpis 50 poslanců.
Opozice: Účelové a zbytečné
Institut vyslovení konstruktivní nedůvěry má podle autorů ústavní změny přispět k vyšší stabilitě vlády také tím, že po neúspěšném pokusu o vyslovení nedůvěry by mohli kritici vlády přijít s novým až za půl roku, nebo pokud by získali na svou stranu 80 poslanců.
Opoziční ČSSD považuje změnu za "zcela zbytečnou a účelovou" a rozhodně ji podle svého předsedy Bohuslava Sobotky nepodpoří. Sociální demokraté mají navíc většinu v Senátu a pro změnu ústavy je nutný souhlas obou parlamentních komor.
Naposled se sociální demokraté pokusili hlasováním o nedůvěře ukončit koaliční vládu Petra Nečase (ODS) v druhé polovině března, získali pouze 85 hlasů proti 113 hlasům zástupců koalice. Opozici se nepodařilo svrhnout vládu už předloni v prosinci a loni v dubnu.
Vláda si od návrhu slibuje posílení odpovědnosti opozice a stabilitu vlád, jeho uvedením do praxe plánuje až po příštích sněmovních volbách.
Institut vyslovení konstruktivní nedůvěry zná podle autorů návrhu třeba německá, španělská, polská, slovinská a maďarská ústava.
