Praha - Vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek před víkendovým sjezdem KDU-ČSL, kde bude obhajovat post předsedy, srší sebevědomím.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že by v dohledné době chtěl lidovce dostat na dohled desetiprocentního zisku. A do budoucna prý nepochybuje o tom, že po vzoru německých křesťanských demokratů i ti čeští budou vyhrávat volby.
"Otázka není jestli, ale kdy," říká.
Jak chcete oslovit víc voličů?
Cílem je odstraňovat překážky naší volitelnosti. To například znamená, že nemůžeme být vnímáni jako strana zákazů, ale spíše řešení. Abychom oslovili více voličů, snažíme se na naše kandidátky přitáhnout respektované osobnosti – takovým příkladem je Václav Hampl nebo Ivan Gabal. Ten také není klasický typ lidoveckého politika.
Ale v čem spočívá ta změna?
Ta změna spočívá v tom, že oproti hnutím "pro občany" jsme to my, kdo přivedl v komunálních volbách nejvíce bezpartijních a nezávislých osobností. Nejsme marketingový projekt, který hledá, kde je "na trhu" volno, a tam cílí. My dál držíme své hodnoty, z nich vychází náš program, z něj konkrétní politická řešení. Ale musíme je také jinak prezentovat a musíme reflektovat vývoj společnosti. Mít ruku na tepu doby.
Takže proto děti, školství a rodinná problematika? Co ekonomika?
Děti nejsou jen sociální a rodinná problematika, je to národohospodářský problém. Problém důchodového systému je v tom, že se rodí málo dětí, proto v něm bude v budoucnu nedostatek peněz.
Co třeba vrátit do hry úvahy o tom, jak podpořit rodiče s dětmi v penzijním systému?
Rodiče, kteří pracují a mají děti, bychom neměli trestat. Varianta, že by se jim důchod vypočítával dohromady nebo že bychom nějak zvýhodnili ty, kteří mají pracující děti, je určitě jednou z cest.
Teď z KDU-ČSL často zaznívá, že byste se měli víc věnovat školství. Proč tak najednou?
Školství je jedna z oblastí, které se chceme víc věnovat. Musíme využít potenciál lidí, jako je senátor Václav Hampl. Souvisí to i s oblastí vědy a výzkumu, které mám ve vládě na starost.
A co byste chtěli dělat ve školství?
Školství je klíčové. Základem jsou dobří učitelé, ty do školství dostanete nebo je tam udržíte jen tehdy, když je dobře zaplatíte. Tady je zvýšení platů namístě, to je oblast, kde se má přidávat, nikoli škrtat. Je určitě na debatu ve vládě, jak využít současný ekonomický růst – jestli peníze navíc dát jen na dosažení nulového deficitu státního rozpočtu, nebo raději dát více do školství. Bez dluhů bylo, myslím, i Rumunsko za Ceaușesca. A teď nemyslím peníze na tablety a interaktivní tabule, ale platy učitelů, pokud je chceme mít kvalitní.
Proměňují se nějak voliči lidovců?
Třetina našich voličů nechodí pravidelně do kostela, jen dávají své děti pokřtít apod. Další třetina jsou bezvěrci. S tím musíme počítat, tomu musíme přizpůsobit i naši komunikaci. Už neplatí klišé, že naším voličem je žena se základním vzděláním z jižní Moravy přes padesát let. Je to hezky vidět v Praze, kde nám přibývají voliči a stali jsme se volitelní i pro ty, kteří o nás dříve neuvažovali. V Praze jsme při nižší volební účasti dostali v roce 2013 oproti roku 2006 více hlasů, asi o 10 procent.
Nepomáhá vám v tom krize pravicových stran?
Lidovci jsou často volba taktická, tyhle lidi ale musíme přesvědčit, že nás mají volit pořád. Z takové rodiny jsem já. Připouštím, že vliv má i současný stav ODS a TOP 09, ale to je normální, že se voliči mezi stranami přelévají. My teď tu možnost můžeme propásnout, nebo šanci využít a přesvědčit voliče, aby u nás zůstali.
A jaké jsou cíle?
V roce 1998 jsme měli půl milionu voličů. A nedalo se říct, že by to byli hlavně naši členové a jejich rodiny, doby, kdy jsme měli devadesát tisíc členů, byly tehdy už pryč.
Zvažujete i spolupráci s jinými stranami?
Že se musíme víc otevírat, není nic nového. V Pardubickém kraji stále přetrvává de facto čtyřkoalice ve formě Koalice pro Pardubický kraj. Tak to je i v Královéhradeckém kraji. Hlavně v komunálních a krajských volbách je namístě uvažovat o koalicích a aliancích. Osvědčilo se nám to v krajských volbách i vloni na podzim, tak proč se k tomu nevrátit i při krajských volbách. Záleží samozřejmě na kolezích z regionů, ale někde se už o tom jedná. Ale SNK-ED, STAN, zelení, HDK, VPM, Alternativa, to jsou subjekty, se kterými spolupracujeme a hodláme i nadále.
A co spolupráce s ODS či TOP 09?
Dělení na pravicovou a levicovou politiku ztrácí čím dál větší význam, jde víc o rozumná, praktická řešení. Do budoucna bude ale nutná nějaká konsolidace na politické scéně. Těžko se někdy spojíme s TOP 09 či s ODS, ale s některými jejich členy bychom třeba spolupracovat mohli.
Kde tedy chcete za pár let být?
Nechci říkat, že za dva roky budeme mít 10 procent, pak 15 a následně vyhrajeme volby. Ale je evidentní, že nějaký potenciál k růstu tu je. Všechno má svůj čas a vývoj, nelze to přepálit na startu. To si vyžaduje, abychom lidem ukázali kompetenci i v dalších oborech, kde se nám to doposud tolik nedařilo – například v ekonomice. I proto jsem si vzal na starost vědu a výzkum. Důvěra a stabilita, která není vyhnaná anaboliky charismatického vůdce nebo populismu, se buduje dlouho.
Když vás tak pozorujeme ve vládě, vám se daří zbavit se i té image jazýčku na vahách, že?
Já jsem říkal, že nechci, aby lidovci fungovali jako nějaký jazýček na vahách. A to platí. Dřív to bylo dáno i tím, že uvnitř byly dva proudy a každý chtěl něco jiného. Kalousek říkal něco, Svoboda něco jiného. To už dnes není, táhneme za jeden provaz, i když nemáme vždycky všichni stejný názor.
Taková CDU to má stejné, největší úkol pro jejího předsedu není vyhrávat volby, ale zajistit, aby spolu všechny frakce mluvily, aby to drželo pohromadě. Rozdíl je v tom, že oni vyhrávají celostátní volby, my zatím jen komunální. Ale to je jen otázka času. Nebude to jistě hned. Otázka tedy není jestli, ale kdy.
