Podobu vzpomínkových akcí znovu ovlivnila epidemie koronaviru, byť už v menší míře než před rokem. Například jmenování generálů se tehdy na Hradě neuskutečnilo. Ani dnes se ale lidem neotevřely k prohlídce vládní a parlamentní budovy.
Věnce spolu se Zemanem, který byl na vozíku, položili k hrobu Neznámého vojína na Vítkově předsedové Senátu a sněmovny Miloš Vystrčil a Radek Vondráček, vicepremiérka Alena Schillerová, ministr obrany Lubomír Metnar spolu s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou, pražský primátor Zdeněk Hřib a kardinál Dominik Duka. Památku padlých uctili položením věnců také zástupci spolků a válečných veteránů.
Pietní akt se kvůli epidemii konal bez veřejnosti. Všichni účastníci včetně vojáků měli nasazené respirátory.
Letos se piety neúčastnil kvůli evropskému summitu v Portugalsku premiér Andrej Babiš. Po příletu uctí památku padlých na Olšanských hřbitovech. Už dopoledne tam položili věnce další politici.
76. výročí Dne vítězství
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) May 8, 2021
Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman u Národního památníku na Vítkově vyjádřil úctu všem osvoboditelům naší vlasti.
Bojovali a umírali, abychom my mohli žít 🙏 pic.twitter.com/el1IgvsQbe
Osvobození má sovětskou a americkou stopu. Můžeme si vybrat, jakou půjdeme, řekl Vystrčil
Osvobození podle Vystrčila zanechalo v Česku dvě stopy, sovětskou a americkou. "My máme teď to štěstí, že si můžeme vybírat, jakou cestou půjdeme, a věřím, že to rozhodování zvládneme tak, aby v České republice nadále vládla svoboda a demokracie," řekl novinářům.
Vondráček podotkl, že nebyla samozřejmost, že Česko bylo po válce na straně vítězných států. "Za to vděčíme našim parašutistům, našim letcům, našim vojákům v zahraničí, partyzánům, odbojářům. Spousta jich byla ve věku 18, 20 let a byli připraveni a ochotni položit život," uvedl.
Podle Schillerové je nutné si připomínat, že Češi, Moravané, ale i Slováci bojovali proti nacismu. "Myslím si, že je důležité si uvědomit, že jsme hrdý národ, a kdy jindy než teď, kdy jsme opět v těžké zkoušce. Hrdý národ, který se postavil nacismu a hrdě se postavil i komunismu a teď hrdě zvládá i tuto těžkou situaci," řekla.
Metnar zdůraznil, že válečný konflikt, jako byla druhá světová válka, se už nesmí opakovat. "Chtěl bych také připomenout, že významnou roli při boji s fašismem hráli i naši vojáci a představitelé našeho domácího odboje. Nesmíme také zapomenout na jejich statečnost a odvahu," uvedl.
Je rád, že letošní vzpomínková akce se už mohla konat v důstojnějším obsazení, nechyběly čestné jednotky, přesto ale nemohli přijít ve větším počtu váleční veteráni. Jedním z přítomných byl Tichomir Mirkovič, který před novináři zavzpomínal, že za války prožil malárii, tyfus i zranění. Nyní, jak uvedl, nečekal, že se bude potýkat čtyři týdny v nemocnici s covidem.
Hřib: Sověti se brzy začali chovat jako dobyvatelé
Pražský primátor Zdeněk Hřib spojil Den vítězství s Pražským povstáním. "Je to den, kdy v Praze probíhaly tvrdé boje, od rána hořela Staroměstská radnice a odpoledne generál Karel Kutlvašr vyjednal kapitulaci německých vojsk," řekl.
Rudá armáda podle něho přijela druhý den do již prakticky osvobozeného města. "Přinesla nám konec války, přinesla nám mír, ale nepřinesla nám svobodu, protože Sovětský svaz se brzo začal chovat jako dobyvatel, ne jako osvoboditel," řekl novinářům primátor.
Kardinál Duka uvedl, že před vzpomínkovou akcí na Vítkově položil věnec u památníku letcům RAF na Klárově. "Stále si musíme uvědomovat, že za naši svobodu se bojovalo na mnoha frontách a je za ni zapotřebí bojovat i dnes," řekl.
Před pietním aktem vojáci na nádvoří před památník přinesli historické armádní prapory, zazněla státní hymna a na závěr husitský chorál. Vojáci také vypálili čestnou salvu za zvuku signálu Večerka.
Druhé světové války se zúčastnila většina států světa. S více než 60 miliony obětí se stala dosud největším válečným střetnutím. Češi bojovali proti německým nacistům na západní i na východní frontě.
Tanky, džípy i sud svobody
Na jedné ze vzpomínkových akcí na pražských Olšanských hřbitovech dal ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis do souvislostí druhou světovou válku s nynějším konfliktem na východě Ukrajiny. Obě jsou války proti agresorům a okupantům, uvedl.
Na náměstí Interbrigády v Praze dnes zahájili organizátoři výstavu s názvem Nikogda ně zabuděm (Nikdy nezapomeneme), která přibližuje příběhy pamětníků a historické momenty ve vztazích někdejšího Československa a Sovětského svazu.
Konvoj americké historické techniky dorazil do Velichovek na Náchodsku jako připomínka toho, že sem 8. května 1945 přijeli Američané vyjednat kapitulaci s německým maršálem Ferdinandem Schörnerem. V šumavském Novém Údolí na Prachaticku neformálně slavili konec války příznivci obnovy železnice vyvěšením americké vlajky a naražením "sudu vítězství".
Po jmenovacím aktu na Hradě získala čeká armáda druhou generálku. Stala se jí rektorka Univerzity obrany Zuzana Kročová. Doplnila tak poradkyni náčelníka generálního štábu Lenku Šmerdovou, která má generálskou hodnost od roku 2017. Zeman do generálské hodnosti povýšil či jmenoval 16 dalších zástupců armády, policie, hasičů, Vězeňské služby, celníků a tajných služeb (jak prezident pošesté odmítl povýšit šéfa BIS Koudelku, čtěte zde).
Prezident také předal dekrety 16 generálům, které jmenoval loni na konci října. Povýšeni byli k 27. říjnu, ale slavnostní akt se uskutečnil kvůli pandemii koronaviru až nyní.
Ceremoniál měl letos kvůli koronavirové krizi jinou podobu než obvykle. Jmenovaní nebyli v sále, v němž prezident dekrety předával, pohromadě, ale přicházeli jednotlivě z vedlejší místnosti a zase odcházeli. Všichni zúčastnění měli nasazenou ochranu úst a nosu.
