Politici jsou větší problém než covid, míní středoškoláci. Většina chce jít k volbám

ČTK ČTK
19. 1. 2021 13:16
Jako největší problém Česka vnímaly loni téměř dvě třetiny středoškoláků politickou reprezentaci, dvě pětiny jich za potíž označily epidemii covidu-19. Zájem o volby od roku 2017 mezi studenty výrazně vzrostl, zúčastnit by se jich chtělo až 76 procent. Nejvíce, a to kolem 30 procent, by jich podpořilo Piráty. Popularita vládního hnutí ANO u studentů klesla na osm procent.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock.com

Informace vyplívají z průzkumu vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni. Průzkum udělala v září a říjnu agentura Focus. Zúčastnilo se ho 1200 studentů z 58 středních škol v Česku. Od roku 2009 se podobný průzkum konal popáté.

Zjišťování ukázalo, že 61 procent středoškoláků považuje za největší problém Česka politickou reprezentaci. Mezi gymnazisty z rodin s nejvyšší životní úrovní se takto vyjádřilo až 71 procent. Epidemii nemoci covid-19 označilo za problém 41 procent, tedy druhý největší podíl studentů.

Na třetím místě se umístil rasismus, který vnímá jako problematický 28 procent žáků. Na celosvětové úrovni ho má za problém 37 procent studentů. V roce 2017 to bylo 20 procent českých středoškoláků. Omezování občanských práv a svobod kvůli covidu-19 v Česku se umístilo v žebříčku až dál, zmínilo ho 24 procent dotázaných.

Popularita vládního hnutí ANO u studentů proti době před čtyřmi roky poklesla z téměř čtvrtiny na osm procent hlasů. Naopak Piráti výrazně posílili svou první pozici, když ji téměř zdvojnásobili na 30 procent hlasů. Ze sedmi procent na 24 procent mezi studenty posílily také preference TOP 09 a z pěti procent na 13 procent ODS. Hnutí STAN by chtělo volit sedm procent středoškoláků. Z 11 procent na dvě procenta se u nich propadlo hnutí SPD.

Polovina studentů hledí do budoucna s obavami

Průzkum zároveň ukázal na veliké rozdíly mezi některými sociodemografickými skupinami mladých lidí. Účast ve volbách deklarovalo s jistotou 70 procent gymnazistů, velký zájem o ně mají také studenti z bohatších rodin a z větších měst. Naopak studentů učilišť chce jít určitě k volbám 37 procent a středoškoláků z chudších rodin 34 procent.

Zhruba polovina studentů (52 procent) hleděla do budoucna s obavami. Členství v EU kladně hodnotilo 74 procent studentů a podobný podíl se domnívá, že život v socialistickém Československu byl horší než teď. Na 55 procent přibylo těch, kteří celosvětově vnímají hrozbu klimatické změny. Zhruba 46 procent vyjádřilo strach z válek a konfliktů a 39 procent z covidu.

Informační význam sociálních sítí posílil od průzkumu před čtyřmi roky o 12 procent. Polovina studentů deklarovala, že pro ně představují nejčastější zdroj aktuálních společenských a politických témat. Pro 81 procent studentů jde o jeden z hlavních zdrojů. Naopak role školní výuky i tradičních médií, jako je tisk a rozhlas, výrazně poklesla. Školu zahrnulo mezi své hlavní informační zdroje 14 procent středoškoláků a za svůj nejčastěji využívaný zdroj ji označilo jedno procento.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy