Na jaře jsme byli na všechno sami, teď jsme bez motivace, tvrdí vysokoškoláci

Anna Dohnalová
30. 11. 2020 18:08
Prudký nárůst osobního studia, nesoustředěnost a špatná komunikace. Tak vysokoškoláci hodnotí distanční výuku. Redakce Aktuálně.cz oslovila na 150 studentů, a ačkoli většina tvrdí, že od jara, kdy se museli téměř vše učit sami, došlo k pokroku, část z nich vypovídá o opaku. Jaké problémy se podle studentů opakují i na podzim a dokáže on-line výuka efektivně nahradit tu prezenční?
Foto: Shutterstock.com

On-line výuka na vysokých školách pokračuje. A dle ministerstva školství lze předpokládat, že pandemie výrazně ovlivní semestr i v první polovině roku 2021. Přesto univerzity doufají, že k návratu všech studentů do škol dojde již brzy. "Pevně věříme, že letní semestr proběhne standardní prezenční formou. Nicméně jsme připraveni jej realizovat i formou distanční, pokud to bude nezbytné," říká mluvčí Karlovy univerzity Václav Hájek. Nicméně naprostá většina studentů nepočítá s tím, že v dalším semestru školy zcela otevřou.

Foto: Anna Dohnalová

V dotazníku redakce, který vyplnili studenti z různých vysokých škol po celém Česku, měli respondenti možnost porovnat současnou situaci s tou na jaře. Byť nyní už studenti hodnotí distanční výuku kladněji a přednášky podle nich probíhají podle plánu, jarní semestr vysoké školy ve velké míře nezvládly.

Práce přibylo a s tím i pociťovaná zátěž

Odpovědi vypovídají o tom, že pro 80 studentů ze 150 záviselo v jarních měsících udržení ve škole hlavně na samostudiu, tvořilo 75 procent času a úsilí věnovanému škole. Vysokoškoláci museli vypracovávat množství úkolů bez předchozího výkladu a pomoci kantora a často si vše dohledávat na internetu. Dvaačtyřicet z nich (28 procent) dokonce uvedlo, že se vše museli učit úplně sami. Přednášky byly pouze zřídka, nebo dokonce vůbec a nikdo jim tak látku pořádně nevysvětlil.

"Málo učitelů přednášelo on-line. Často nám místo toho poslali prezentaci, třeba s poznámkami, jiní prezentace nahradili studijními texty," popisuje situaci během jarních měsíců student Karlovy univerzity Adam Brzezina.

I když se studentům ze začátku zdálo, že práce ubylo, bylo tomu podle nich naopak. "Nároky se nezměnily. Každý zanedlouho zjistil, že i když nejsou přednášky, neznamená to, že učiva je málo. Naopak bylo třeba se osamostatnit a naučit se látku sám," doplňuje Brzezina.

Učit se bez pomoci kantora, který by měl látku důkladně vysvětlit, je ale podle respondentů nejen náročné na pochopení, ale hlavně časově vyčerpávající. "S tím, co by vyučující vysvětlil během jedné přednášky, jsem já běžně strávil hodiny času. Neměl jsem tak čas na nic jiného," vypočítává student Slezské univerzity v Opavě Petr Doležel.

Foto: Anna Dohnalová

Osloveným vysokoškolákům také neprospívá studium v domácím prostředí. Špatně se soustřeďují a nemají na studium potřebný klid. Tyto problémy - které zažívají statisíce zaměstnaných Čechů na takzvaném home officu - patří k těm, které je trápí i v současné době. "Když se učím, tak vedle mě sedí můj bratr, který má on-line přednášky, a navzájem se rušíme," stěžuje si Matěj Koláčka, student Masarykovy univerzity v Brně. "Normálně bych šel do knihovny, ale tam taky nemůžu, když je vše zavřené," dodává.

Větší samostatnost, ale na úkor čeho?

Sociologický ústav Akademie věd zkoumal ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy, jaký měla pandemie na vysokoškoláky vliv. Podle výzkumu se zrušení prezenční výuky na jaře projevilo především nárůstem doby osobního studia, a to v průměru o 7,8 hodiny týdně.

"Studenti, kteří potvrdili nárůst doby věnované osobnímu studiu, častěji souhlasili s tvrzeními, že jejich studijní zátěž výrazně narostla od začátku pandemie a že pro ně změny v souvislosti s pandemií znamenaly významný stres," píše se v akademické práci.

"Vše bylo podstatně těžší. Hůře se sháněly potřebné materiály, týmová práce byla téměř nemožná," potvrzuje Kryštof Blažej, student informačních médií a služeb na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Studenti navíc často do poslední chvíle netušili, jak bude probíhat zkouškové období. "Představa toho, že budu muset ke zkoušce z předmětu, na který jsme měli za celý semestr tři přednášky, byla opravdu děsivá," popisuje studentka Univerzity Palackého v Olomouci Tereza.

Podle většiny studentů, kteří odpovídali v dotazníku Aktuálně.cz, vyučující situaci ze začátku ne úplně zvládali. Pro spoustu z nich to ale bylo, tak jako pro všechny ostatní, úplně nové. "Do jara jsem zkušenost s on-line prostředím nikdy předtím neměl. Naštěstí jsou ale všechny programy, se kterými jsem se setkal, velice intuitivní," říká docent Jan Kotek, vyučující na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Kantoři tvrdí, že naučit se pracovat s programy pro výuku bylo jednoduché, a i když jim adaptace někdy trvala, ve většině případů se jim nakonec podařilo nastolit nějaký systém. "Kolegové se s on-line formou výuky velice dobře sžili a nikde jsme nezaznamenali zásadní problémy," tvrdí mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek.

Vyučující si - stejně jako jejich posluchači - spíše stěžují na přetrvávající problémy při práci v domácím prostředí, nedostatečné připojení nebo neaktivitu studentů. "Nejsložitější je mluvit na černý monitor a nevidět žádnou zpětnou vazbu," popisuje kantor marketingu na Slezské univerzitě v Opavě Daniel Kvíčala.

Nový semestr přinesl změny. Někde to jde ovšem pomalu

Na podzim, kdy se opět zavřely školy, podle studentů on-line výuka funguje relativně dobře a už nepociťují takovou zátěž jako na jaře. V dotazníku to uvedlo 88 respondentů (téměř 60 procent). Přednášky probíhají podle rozvrhu, a jsou dokonce nahrávány, takže je jednoduché se k nim vrátit, pokud něčemu nerozumí. Studenti jsou tak až o polovinu méně závislí na samostudiu, než byli v jarních měsících.

Foto: Anna Dohnalová

Nicméně část dotazovaných stále tvrdí, že se nic výrazně nezměnilo. Jednačtyřicet studentů (27 procent) v dotazníku uvedlo, že pro ně stále převažuje samostatné zpracovávání témat a úkolů nad řízenými přednáškami. Problémy on-line výuky tedy pro téměř třetinu vysokoškoláků přetrvávají. Stěžují si zejména na to, že někteří učitelé přednášky dosud nepřenáší on-line.

Studentům dále chybí motivace, hůře se soustřeďují a stěžují si na špatnou komunikaci. Podobně jako kantory je trápí také pomalé připojení na internet. Zároveň by také rádi trávili čas se spolužáky. Ti z prvních ročníků se tak často vůbec neznají, protože ještě neměli možnost se setkat.

Ačkoli on-line výuka v rámci možností funguje, učitelé i studenti tvrdí, že tu prezenční nikdy plně nahradit nemůže. V dotazníku uvedli, že sociální kontakt, který teď nemají, je pro ně nezbytnou součástí studia. Chybí jim hlavně osobní komunikace s učitelem, možnost se na cokoliv zeptat a přitom nečekat, zdali jim odpoví například po e-mailu. Nenahraditelná je pak pro ně praxe zejména u medicínských nebo farmaceutických oborů.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy