Brno - Žádná pornografie, žádný mezinárodní obchod s dětmi či s videozáběry jejich trýznění.
Dvouměsíční vyšetřování případu, v němž je hlavní obětí osmiletý chlapec z Kuřimi, míří k jinému vysvětlení: policie se kloní k závěru, že chlapcova matka Klára Mauerová, její sestra a blízcí známí rodiny považovali svazování a izolaci dětí - jejich zavírání do tmavé komory - za normální způsob výchovy.
"Původně to vypadalo na případ dobře organizované a rozsáhlé kriminality. Nakonec jsme ale nenašli nic, co by nasvědčovalo původně prověřované verzi o dětské pornografii či obchodu s dětmi," řekl Aktuálně.cz zdroj detailně obeznámený s vyšetřováním.
Domovní prohlídky měly podle tohoto zdroje negativní výsledek. "Jako nejpravděpodobnější verze se nám tedy jeví ta, že v jejich pojetí to byl způsob výchovy. Považují to za přirozené a normální, takto připravují děti na svět, který je v jejich očích zlý a nepřátelský."
Sektářství a konspirace
Chování celé skupiny lidí, mezi něž patří také otec Barbory Škrlové, která se dlouho vydávala za třináctiletou dívku Aničku, neslo podle kriminalistů rysy sektářství, včetně dodržování konspirační zásad.
Při domovních prohlídkách se nalezly dokumenty odkazující na učení Hnutí Grálu, její zástupci se však veřejně od rodiny Mauerových i od Škrly distancovali. S argumentem, že zavírání dětí do temných komor není v souladu s jejich účením, označili Škrlu a spol. za blouznivce.
Ani policie podle zjištění Aktuálně.cz nenarazila na nic, co by nasvědčovalo tomu, že by oficiální Hnutí Grálu mělo s trýzněním v rodině Mauerových cokoli společného.
Detektivové tak pracují s verzí, že jde o odpadlíky, kteří si časem vybudovali vlastní náboženství. Josef Šrkla, který může být klíčovou postavou případu, už ostatně v osmdesátých letech minulého století kolem sebe sdružil skupinu lidí, která ve svém náboženství vycházela z myšlenek Hnutí Grálu. Už tehdy je hnutí ze svých řad vyloučilo.
Chlapi, já fakt nevím
Všechny aktéry příběhu spojuje ještě jeden rys - zaryté mlčení. Okolnosti trýznění dětí i záměny dospělé Barbory Škrlové za třináctiletou Aničku věrohodně nevysvětlili ani policii, ani novinářům, s nimiž se odmítají bavit.
Jeden příklad za všechny: když policie pojala podezření, že třináctiletá Anna neexistuje a vydává se za ni Barbora Škrlová, ukázali jejímu otci Josefovi fotografii, na níž byla jeho dcera. Poznáváte ji? zněla otázka.
"Dlouze se na tu fotku díval a pak řekl: Chlapi, já fakt nevím, kdo to je," popisuje výslech už citovaný zdroj. "Když jsme mu říkali, že to je jeho dcera, ať se na tu fotku znovu podívá, začal nám tvrdit, že trpí občasnými výpadky paměti a nemůže si vzpomenout."
Hradba mlčení
Pokud někdo z členů skupiny nezmění názor a nepromluví, případ zřejmě skončí "jen" jako týrání chlapců Mauerových. Za to je obviněna jejich matka Klára, teta Kateřina a přítelkyně rodiny Hana Bašová.
Důkaz, že je k trýznění chlapců někdo naváděl, policie zatím neobjevila. Další obvinění by měla padnout pouze za to, že členové skupiny o zvláštním způsobu výchovy dětí věděli a neoznámili je policii.
Útěk před prozraením
Na všeobecném mlčení ostatně krachuje i rozplétání motivů, proč se dospělá Barbora Škrlová vydávala za třináctiletou dívku Annu. Verze jsou podle kriminalistů v zásadě jen dvě: buď to souvisí s učením skupiny, která věří v převtělování, nebo šlo o poruchu psychického rázu, kdy se Škrlová cítila lépe v dětském světě a okolí jí proto shánělo novou identitu.
Jisté je jen to, že z dětského zařízení Klokánek, kam byla Škrlová coby Anna umístněna spolu s bratry Mauerovými, utekla žena sama a bez pomoci.
"Vychází nám z toho, že se bála prozrazení. Po celou dobu, co tam byla, skrývala svoji tvář, nekomunikovala. Když se dozvěděla od pracovnic Klokánku, že se druhý den už musí vykoupat, zřejmě se obávala, že při pohledu na její tělo může všem dojít, že není třináctileté dítě, a utekla," dodal zdroj obeznámený s vyšetřováním.