Praha - Lidem, kteří mají problém počít dítě, se rýsují větší šance na úspěch. Na mimotělní oplodnění chce stát dávat více peněz než dosud. Zvýšit by se měl jak počet pokusů hrazených pojišťovnou, tak věk, do kterého mají ženy na finanční příspěvek nárok.
S nápadem přišli lékaři, ministerstvu zdravotnictví se zamlouvá a začne chystat změnu zákona. „Návrh budeme podporovat,“ potvrdila mluvčí Štěpánka Čechová.
Hlavní důvody rozšíření příspěvku jsou dva. Ženy odkládají mateřství do stále vyššího věku a v posledních letech roste cena, kterou za umělé oplodnění platí. A Sobotkova vláda, která má v programu rodinnou podporu, na to hodlá reagovat.
„Problémem je, že se asistovaná reprodukce stává nedostupnou pro určitou skupinu lidí, ať už z hlediska příjmů, nebo věku,“ říká demografka Jiřina Kocourková, která sedí v expertní komisi, jež řeší rodinnou politiku pro změnu na ministerstvu práce.
Místo čtyř pokusů šest
Nově mají mít ženy o polovinu více pokusů o otěhotnění, na něž jim přispěje pojišťovna – místo dosavadních čtyř jich bude šest. Žena obvykle musí podstoupit několik pokusů, než se jí podaří otěhotnět. Jedno umělé oplodnění, včetně léků, stojí v průměru kolem 70 tisíc korun. Z toho téměř 40 tisíc nyní hradí pojišťovna, zbytek pacientka.
Na příspěvek by měly mít nárok také starší ženy než dosud. Nyní je věkový limit 39 let, příště by už pojišťovny měly umělé oplodnění hradit až do 43 let. Podobně je to například v Belgii.
Neplodný je až každý čtvrtý pár
Demografka Kocourková by ale šla ještě dál: podporuje, aby se zvýšil podíl, který hradí pojišťovny. „Financování asistované reprodukce bylo z velké části nastaveno na konci 90. let. Od té doby došlo ale k vývoji moderních léků a metod, které jsou mnohem dražší. A tyto zvyšující se náklady nesou z velké části pacienti,“ upozorňuje demografka.
Poptávka po „dětech ze zkumavky“ stoupá v důsledku zvyšující se neplodnosti, která se v Česku týká už každého čtvrtého až pátého páru. V případě mužů souvisí se znečištěným prostředím a nezdravým životním stylem. U žen je způsobena zejména zmíněným trendem odkládání mateřství. Dnes mají Češky první dítě v průměru ve 28 letech, ale tento údaj se každým rokem o několik měsíců dále posouvá. Lidé tak nakonec často skončí pouze u jednoho dítěte, i když si jich původně přáli více.
Za posledních sedm let se zdvojnásobil počet cyklů – tedy pokusů o umělé oplodnění. Loni jich v Česku bylo 35 tisíc. Zájemců přibývá nejvíce mezi zahraničními klienty, kteří mají tuzemské kliniky v oblibě díky nižším cenám, liberálním zákonům a vysoké úspěšnosti. Podíl cizinek na celkovém počtu mimotělního oplodnění stoupl za posledních osm let z 15 na téměř 40 procent.
Za tu dobu se také o polovinu zvýšil počet klinik, v Česku jich nyní je přes čtyřicet. Největším hráčem na trhu je zdravotnický holding FutureLife, který provede asi třetinu zákroků. Stojí za ním vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO), který od loňska prostřednictvím svého investičního fondu Hartenberg Capital nakoupil devět klinik umělého oplodnění.
Že by ale FutureLife mohl prostřednictvím Babiše ovlivňovat, kolik peněz stát na umělé oplodňování dá, předseda představenstva firmy Jozef Janov odmítá. „To bychom nemohli působit v žádném oboru. Cena za cyklus od pojišťovny je pro každého stejná, ať je to Babiš, nebo někdo jiný,“ tvrdí. Platby od pojišťoven podle něj tvoří jen čtvrtinu celkových tržeb společnosti.
Téma o umělém oplodňování čtěte v aktuálním čísle týdeníku Ekonom.
