Foto: Aktuálně.cz, ČTK
Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa před rokem patřil k nejhlasitějším kritikům účasti strany ve vládě. Poté, co Piráti ve volbách v koalici se Starosty získali jen čtyři poslance, byl přesvědčený, že v opozici jim bude lépe. Po roce už tak skeptický není, i když si stále myslí, že prosazování jejich liberálních témat proti konzervativní většině často drhne. Za všechny jmenuje manželství pro stejnopohlavní páry, se kterým nesouhlasí zejména lidovci a část ODS.
"Obecně si ale myslím, že naši ministři odvádějí dobrou práci a jako Piráti se za ně vůbec nemusíme stydět. Pokud jde o ostatní ministry, je to horší," hodnotí Peksa.
Pirátská témata jsou podle něj ve vládě vidět. "Samozřejmě by to vždycky mohlo být lepší, ale třeba na poli legalizace konopí se podařilo vyjednat pokroky, stejně tak se nám daří postupovat v digitalizaci státu," vyjmenovává. Odkazuje například na to, že pracovní skupina vlády už připravuje návrh, podle kterého by si dospělí Češi mohli ve specializovaných obchodech legálně kupovat marihuanu.
Působení Pirátů ve vládě nyní hodnotí kladně i pirátská poslankyně Klára Kocmanová, ačkoli před rokem si přála odchod své strany do opozice. "Jsem ráda, že se můžeme podílet na řešení krize energií i války na Ukrajině a prosazovat náš program," vysvětluje.
V sobotu 17. prosince to bude rok, co prezident Miloš Zeman jmenoval koaliční kabinet Petra Fialy. Účast Pirátů v něm nebyla vůbec jistá. Museli si ji odsouhlasit na vnitrostranickém fóru a například bývalý poslanec Vojtěch Pikal tehdy odhadoval, že počty příznivců a odpůrců vstupu do vlády jsou vyrovnané. Nakonec se však přes 80 procent členů Pirátů vyslovilo pro.
Dnes i další kritici vládní účasti připouštějí, že se Piráti rozhodli dobře. "Úkolem odpovědné politické strany není rozhodovat se podle toho, co by jí vyhovovalo, ale v jaké pozici může být nejužitečnější občanům. A takový prostor je jednoznačně na vládní úrovni," říká předsedkyně Mladého Pirátstva Kateřina Stojanová, která byla také dříve k vládní účasti skeptická.
Zda bylo vládní angažmá dobrým tahem, mohou napovědět volební průzkumy. Ještě v dubnu byli Piráti podle dat agentury Kantar na pětiprocentní hranici a některá média o nich psala jako o neviditelné straně, která toho se čtyřmi poslanci moc nezmůže.
Přes léto jim preference stoupaly, což analytik Kantaru Pavel Ranocha zdůvodňoval i tím, že se k nim přiklonili někteří zklamaní voliči Starostů po kauze Dozimetr týkající se podezření z korupce v pražském dopravním podniku. V říjnu se v průzkumu dostali na více než 11 procent, po ODS byli druhou nejoblíbenější vládní stranou.
Politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy však upozorňuje, že popularita strany mezi voliči spíše stagnuje. "Pokud to srovnám s výsledkem ve volbách z roku 2017, kdy dosáhli na necelých 11 procent, tak dnes jsou na tom stejně. Přestože vstoupili do velké politiky, jsou ve vládě a mají vliv, tak jim voliči moc nepřibývají," poznamenává.
Piráti se v roce 2017 do sněmovny dostali po kampani s hlavním heslem "Pusťte nás na ně" a příslibem velkých změn. Předseda strany Ivan Bartoš ale nálepku protestní strany odmítá. "Ano, využili jsme protestní étos v době hesla 'Pusťte nás na ně', ale nikdy jsme neměli roli protestní opozice, nedělali jsme truc akce, nebyli jsme demagogové, nebyli jsme ani hysteričtí. Neustále tvrdit, že Piráti jsou nějací rebelové, je nesmysl," říká.
Podle Mlejnka by jim návrat k původní rétorice ani nepomohl, měli by se spíše snažit být více vidět. "Každá protestní strana má problém, že jí takové chování nevydrží. Vstup do vlády je proto pak logický. Myslím, že své voličské jádro si Piráti udrží, ale měli by přidat. Jako by jim došel dech a pohltila je státní správa," míní politolog. Podle něj řeší Bartoš v médiích hlavně témata svého ministerstva pro místní rozvoj, ale nevěnuje se dostatečně válce na Ukrajině nebo energetické krizi.
Když mají výrazní politici Pirátů zhodnotit, s čím konkrétně jsou ve vládě spokojeni, vyjmenovávají úspěchy, na kterých podle svých slov mají zásluhy. "Byli jsme to my, kdo jako první přišel s myšlenkou energetických voucherů, která se pak zrealizovala v podobě pětitisícového bonusu na dítě či výhodnějšího energotarifu. Podíleli jsme se na zjednodušení příspěvku na bydlení či podpoře zkrácených úvazků," vypočítává místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová.
Její strana prý jako první přišla také s myšlenkou daně z neočekávaných zisků (windfall tax), kterou se povedlo schválit. Při zavedení této mimořádné daně ze zisku firem, které výrazně vydělávají na potížích v energetice, však museli Piráti ustoupit ze svých požadavků ODS. Původně například chtěli, aby firmy daň platily už letos, kdy mají vysoké zisky. Ostatní strany nakonec prosadily zdanění až od příštího roku.
"Skoro celé minulé volební období interpelovala Babiše ohledně slev na jízdné pro invalidní důchodce, nestalo se nic. My jsme nastoupili do vlády a hned od letošního července jsme je zavedli," přidává další úspěch Richterová.
Kromě svého šéfa Ivana Bartoše v souvislostí s digitalizací chválí oslovení politici jednohlasně také ministra zahraničí Jana Lipavského. "Získal nám spojence v celé Evropě," říká poslanec Jakub Michálek. "Podílí se na navrácení Česka na mapu zemí relevantních pro zahraniční partnery. Magnitského zákon je také jeho práce," podotýká europoslankyně Markéta Gregorová. Zmíněný zákon umožní Česku postihovat lidi a firmy, které nejsou na sankčních seznamech Evropské unie, a dopouští se porušování lidských práv.
Politolog Otto Eibl z Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity však namítá, že Lipavského v souvislosti s válkou na Ukrajině postupně zastínil premiér Petr Fiala. "Opravdu těžko soudit, co se Pirátům povedlo a co ne. Třeba na hodnocení posunu v digitalizaci je moc brzy," dodává.
"Vybrali jsme si správně. Ostatně ani občané nevolí strany pro to, aby šly aktivně do opozice. Spíš očekávají, že budou prosazovat svůj program na vládní úrovni, pokud možno ve spojení s demokratickými stranami. Jsme navíc pořád ti stejní Piráti, kteří se umí ozvat, když se předkládají nefunkční návrhy, a přijdou s nabídkou jiného, lepšího, řešení."
"Dohady o nějakém vyhazovu z vlády neřeším, soustředím se na svou práci a ke každé z vládních stran se snažím chovat slušně."
"Naše vládní angažmá je úspěšné a z vlády se určitě vystupovat nechystáme. Naše vláda zvládla pomoc Ukrajině nejlépe v Evropě, všechny státy nás chválí."
"Někdy je to vyčerpávající, ale energii nám dává zpětná vazba od voličů a podpora našich kolegů ve straně, strana se semkla za demokratickým rozhodnutím účasti ve vládě."
"Piráti prosazují sociálně liberální a proevropskou politiku s důrazem na ochranu životního prostředí. To je ve vládě s konzervativními stranami pochopitelně náročné. I přesto se nám daří prosazovat naši politiku. Pirátský ministr zahraničí skvěle reprezentuje Česko. Je ovšem víc oblastí, ve kterých nemohu být s vládou spokojen. Ministr financí z ODS se například naprosto nedostatečně snaží snížit deficit státního rozpočtu."
"Windfall tax nebo teď chystaný whistleblowerský zákon, který zatím zbytek vlády navrhuje v opravdu špatné podobě, ukazují, že ve vládě taháme za kratší konec. Některé věci se ale opravdu hodně povedly, ať už aktivity Kláry Kocmanové na poli lidských práv, či práce Jana Lipavského na navrácení Česka na mapu zemí relevantních pro zahraniční partnery."
"Vstup do vlády určitě nebyla chyba, ukázal na naši odvahu. Máme ministra zahraničí Jana Lipavského, který je hodnocený jako jeden z nejlepších ministrů. To je nepochybné. Ivan Bartoš zase prosadil Digitální informační agenturu, takže plníme program tak, jak byl vytyčen. S některými věcmi i proaktivně přicházíme, například jsme navrhli myšlenku energovoucherů, která se potom zrealizovala."
Fotografie: Aktuálně.cz, Piráti, Anna Šolcová, ČTK
