Před čtyřmi lety byli Piráti svěží opoziční stranou. V krajských volbách tehdy zažili raketový vzestup, když svých devět zastupitelů přetavili v desetinásobek. Celkově skončili druzí za hnutím ANO, přestože do té doby v regionech příliš svých zástupců neměli.
Dnes jsou Piráti ve vedení devíti krajů, v Plzeňském mají i svého hejtmana. "Pokořili jsme tím další metu politiky a máme skvělou šanci propojit naši sněmovní, senátní, krajskou i komunální agendu v zájmu našich občanů," hřímal tehdy radostně šéf strany Ivan Bartoš.
Po letošních krajských volbách se takto oslavné projevy nečekají. I mezi Piráty zaznívá, že svých 99 zastupitelů nemají šanci obhájit. "Určitě nemám růžové brýle, všichni cítíme nálady ve společnosti. Na sto procent nezopakujeme minulý výsledek. S tím jsme smíření," říká místopředsedkyně strany Dominika Poživilová Michailidu. "Nějaký pokles oproti minulým volbám nejspíš přijde," myslí si další členka vedení a jihomoravská radní Jana Holomčík Leitnerová.
Kdyby Piráti přišli o další výrazný počet zastupitelů, byl by to už třetí volební debakl za sebou. Ve sněmovních volbách v roce 2021 kandidovala strana společně se STAN. Jenže z 37 poslanců, které koalice získala, připadly Pirátům kvůli kroužkování Starostů jen čtyři mandáty. V letošních evropských volbách získali pouze jednoho europoslance, o dva si tedy pohoršili.
"Pokud by tuto negativní tendenci zopakovali, mohla by v ústředí strany zavládnout oprávněná panika. Piráti si nemohou dovolit další výraznější zaškobrtnutí," říká politolog z ústecké Univerzity J. E. Purkyně Daniel Šárovec.
Úpadek dříve druhé nejsilnější strany
Další zaváhání by potvrdilo setrvalý pád Pirátů. Ještě před lety v době vlády Andreje Babiše byli z momentální pětice vládnoucích stran podle průzkumů nejsilnější, o Bartošovi se dokonce mluvilo jako o možném budoucím premiérovi. Tyhle časy jsou ale pryč.
Hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták se domnívá, že straně u voličů nepomáhá, že jsou součástí vlády. Ta patří podle šetření CVVM mezi nejméně důvěryhodné v polistopadové historii. "Myslím, že žádná z pěti vládních stran si nesáhne na výsledek z roku 2020," domnívá se hejtman.
Pirátští politici vysvětlují, že před čtyřmi lety byla jejich situace jednodušší. Strana se profilovala jako protestní hnutí, navíc jí nahrávala rostoucí nespokojenost lidí s hnutím ANO. Jeho předsedovi a tehdejšímu premiéru Babišovi se tehdy během koronavirové epidemie vyčítala chaotická komunikace a řízení země.
V posledních dnech se naopak řeší Bartošovo počínání. Na jím spuštěnou digitalizaci stavebního řízení si stěžují některé úřady, kritika zaznívá i od koaličních politiků včetně premiéra Petra Fialy. Jihomoravský pirát Lukáš Doležal se domnívá, že případný neúspěch ve volbách bude zčásti způsobený i digitalizací stavebního řízení.
Bartoš straně šéfuje déle než Babiš
A pokud by přišel, byla by to další rána pro předsedu Bartoše. Ve straně by opět odstartovala debata o tom, zdali by měl Piráty i nadále vést. Doležal vyvolal na stranickém fóru hlasování o uspořádání mimořádného sjezdu už letos v červnu po porážce v eurovolbách. Jenže neuspěl.
Bartoš vede Piráty s téměř dvouletou přestávkou od roku 2009. Tedy ještě předtím, než vůbec Andrej Babiš vstoupil se svým hnutím ANO do politiky. Z okrajové strany se z Pirátů stala pod jeho vedením etablovaná strana. Jenže případná třetí porážka v řadě může být podle politologa Šárovce větším ohrožením, než se může na první pohled zdát. Důležité bude nejen to, kolik získá strana zastupitelů, ale kde všude pronikne do vedení krajů.
"Na druhou stranu je otázkou, nakolik by Piráti chtěli dělat radikální změny před sněmovními volbami. Očekával bych, že Ivan Bartoš Piráty povede do klíčové volební bitvy v roce 2025," popisuje. Pokud i tam Piráti pohoří, bude to podle něj asi nejsilnější argument pro jeho případný odchod z čela strany.
Bartoš se ke své pozici uvnitř strany a k nadcházejícím krajským volbám příliš vyjadřovat nechce. "Výsledky takto předem nemá smysl předjímat. Ať už budou jakékoliv, přistoupíme tak jako vždy k jejich analýze a zhodnocení," říká.
Piráti o novou jiskru nestáli
Podle hejtmana Špotáka měli mít Piráti nového předsedu už dávno. Díky tomu by získali "novou jiskru". Sám se chtěl loni Bartošovi postavit v souboji o vedení, jenže nedostal nominace z krajů. "Stojím za ním, ale musíme si ujasnit, jestli Ivan, který je dlouholetým předsedou, jím bude i dál a budeme stranou jednoho muže. Nebo jestli Piráti dokážou najít mezi sebou jinou osobu," dodává.
Sám prý vidí dvě až tři osobnosti, které by Piráty mohly úspěšně vést místo něj. Jmenovat je nechce. "U většiny Pirátů ale vnímám strach z toho, že by stranu vedl někdo jiný než Bartoš," vysvětluje.
Nadcházející krajské volby podle politologa Otto Eibla z brněnské Masarykovy univerzity nejsou důležité jen pro budoucnost Bartoše, ale celé Pirátské strany. "Mohou být signálem, že pirátský étos se vyčerpal a voliči hledají jiný typ reprezentace. Další neúspěch může demotivovat jejich voliče pro stranu dál hlasovat - ztratí pro ně smysl," popisuje.
Výsledky krajských voleb mohou kromě jiného znovu zvednout debaty ohledně setrvání Pirátů ve vládě. O jejich účasti v koalici se objevují pochybnosti prakticky od vzniku Fialova kabinetu. Mezi členy Pirátů občas zaznívá, že by měli z vlády vystoupit. Svým odchodem by ji neshodili, současná koalice by měla většinu ve sněmovně i bez čtyřech pirátských poslanců. Vedení Pirátů ale dosud podobné myšlenky striktně odmítalo.
