Zatím něco přes tisíc lidí již podepsalo petici, která požaduje možnost rozšíření výuky základních škol i do venkovních prostor. Autorka petice Lenka Kotková, ředitelka ústavu Naše škola v Litni a zakladatelka základní školy Radostná v Berouně, upozorňuje na rozpory ve vydané metodice a vyjádřeních ministerstva školství (MŠMT). Ačkoli resort doporučuje trávení přestávek venku nebo pohybové chvilky na protažení a relaxaci, omezuje se doporučení v dokumentu pouze na pozemky školy. "Aktivity mimo areál školy nejsou možné, stejně jako školy v přírodě či jiné obdobné aktivity," uvádí metodika.
Podle Kotkové počítaly zejména některé menší školy s výukou ve venkovních prostorách mimo areál školy, po ministerstvu tak požaduje především upřesnění pro tyto případy, aby nedošlo k porušení doporučení resortu.
"Pokud budeme mít děti po celou dobu výuky zavřené ve třídě a budeme je muset nutit disciplinovaně sedět dva metry od sebe (zvláště u menších žáčků), tak rodiče raději hledají cestu, jak děti do školy neposlat. Nedává jim to smysl a bojí se dopadů jak zdravotních, tak psychických. Prosíme tedy o doplnění možnosti výuky v přírodě na velkých otevřených prostranstvích, na loukách, v lesích. Je to ta nejpřirozenější věc a školy, které to umí zařídit, by neměly být zbytečně na svých možnostech limitovány," píše se v petici.
Ministerstvo školství vysvětlilo opatření nejprve takto: "O karanténních opatřeních v době pandemie rozhoduje ministerstvo zdravotnictví v souladu s doporučením epidemiologů, nikoli MŠMT. Aktivity mimo areál školy nejsou doporučeny z epidemiologických důvodů, aby byl v zájmu ochrany zdraví omezen kontakt s jinými osobami a zaručeno bezpečné prostředí pro žáky. Doporučení metodiky týkající se aktivit mimo areál školy vzniklo také v návaznosti na omezení volného pohybu osob, které učinila vláda," napsalo ve vyjádření.
Šéf resortu ale radí spíše používat selský rozum. "V manuálu je uvedeno, že výuka má probíhat primárně v areálu školy, ale samozřejmě když použijeme zdravý rozum, tak pokud ty děti budou na čerstvém vzduchu a nejde o frekventované místo, tak i přes to, co je v manuálu uvedeno, nejde o žádné jeho porušení," řekl Aktuálně.cz ministr školství Robert Plaga.
Existují úžasné pracovní listy pro výuku venku, říká učitelka
To by mnoho škol uvítalo. "Nám to přijde jako ideální ochrana dětí, aby byly na čerstvém vzduchu. Máme tu ve Středočeském kraji spoustu možností k výuce v lese, na louce, v lesoparcích a podobně," uvedla Kotková. Ta výuku venku podporuje i za normálních okolností. "My to preferujeme, snažíme se jeden až dva dny v týdnu zahrnovat do plánu učení venku a začínáme v tom mít i dobrou praxi, je to velmi efektivní, děti si zapamatují daleko víc, jsou klidnější, unaví se, pro nás je to hrozně důležité," dodala s tím, že někteří rodiče dokonce přítomnost dětí ve škole alespoň částečnou výukou venku podmiňují.
Vzdělávací aktivity plánují ven přesunout také některé venkovské školy. Možnost vzít děti mimo areál školy by uvítal například ředitel základní školy v Urbanově Hynek Vohoska. "Máme poměrně velký pozemek se zahradou, část vyučování bychom chtěli realizovat tam. Plánovali jsme ale původně i mnoho jiných aktivit, jako jsou procházky v přírodě, cyklovýlet nebo návštěva muzea. To by podle vydané metodiky možné nebylo," uvedl. Pokud by resort vydal jasné prohlášení nebo rozšíření metodiky, chtěl by takové plány realizovat.
Výuku by ven rády přesunuly také některé pražské školy. "My zatím realizujeme venku některé kroužky po děti, to se osvědčilo. Co se týče situace po 25. květnu, tak to je teprve ve fázi plánování. Ale pokud by ta možnost byla, tak bychom toho určitě využili," říká ředitelka Základní školy Angel v pražských Modřanech Iva Cichoňová.
S výukou venku má pozitivní zkušenosti například Lucie Hornová, učitelka z pražské Bratrské školy, která by ji vřele doporučila i kolegům, kteří s ní zatím nemají zkušenosti. "Venku se dá s dětmi dělat spousta věcí, ať už třeba číst, psát s destičkami, zpívat u ohně, učit se odhadovat vzdálenost, pozorovat přírodu nebo vytvářet obrazy z dostupných prostředků," říká. Málokdy podle svých slov učí frontálně, tedy tak, že by vykládala látku a děti si ji zapisovaly, důraz klade na to, aby se děti na objevování nových znalostí a dovedností podílely. Nejčastěji vyučuje na školní zahradě, občas ale realizuje i venkovní výlety.
"Existuje projekt Učíme se venku, který má úžasné pracovní listy, dají se využít prakticky v jakémkoli předmětu," doporučuje kolegům. Současný stav výuky na dálku je podle ní náročný jak pro děti, tak pro učitele. Vymýšlet koncepci hodin a opravovat zaslané úkoly ji stojí spoustu času. Dětem podle ní navíc chybí sociální kontakt, snaží se tak organizovat i volnější hodiny, kde si mohou děti více popovídat s ostatními.
O možnosti vzít děti ven nyní díky nastalé situaci přemýšlejí také někteří pedagogové, kteří to dosud příliš nevyužívali. "Nás vedení podporuje v tom, abychom co nejvíc chodili ven, ale je pravdou, že jsem to dosud moc nedělal. Mám totiž letos poprvé první stupeň, až se vrátíme do školy, tak bych rád trávil s dětmi více času venku. Jen je to jiný způsob příprav, mnohem náročnější," říká učitel ze Základní školy v Mníšku pod Brdy Josef Blažejovský.
Možnost venkovní výuky využívají již nyní také někteří pedagogové základních uměleckých škol, kterým to obor dovoluje. "Pokud je pěkné počasí, ráda zpívám s dětmi venku. Je to pro ně uvolňující a příjemná změna," říká například učitelka zpěvu Denisa Birošová, která působí na ZUŠ v Klášterci nad Ohří.
