Dětem se stýská po kamarádech, spolužácích, ale i paní učitelkách, vychovatelkách nebo asistentkách, dokonce i "po školním režimu". "Stýská se mi po paní učitelce, protože máma je víc přísná," napsal Kalibru jeden z žáků.
Málokdo by před pár týdny tušil, že se v dotaznících budou objevovat odpovědi jako "Těším se, až karanténa skončí a půjdu do školy." "Moc mě škola takhle nebaví, už chci, aby začala zase normální výuka."
Mladším žákům schází nejen zábava o přestávkách, ale také zajímavosti, které jim říká paní učitelka či pan učitel, a na něž teď není čas. "Chybí mi tělesná výchova.Také mi chybí historky paní učitelky a mých spolužáků. Doufám, že to brzy skončí," zní jeden z dětských stesků.
Mamka není pedagog
Dětem také moc nevyhovuje učení s rodiči, neboť neumí látku tak dobře vysvětlit jako paní učitelka. "Žiju s mamkou sama. Mamka není pedagog a někdy to od ní nechápu. Chtěla bych on-line hodiny s paní učitelkou, děkuji," píše jedna žačka. Další popisují, že nemají doma tiskárnu a musí čekat, až jim materiály dovezou rodiče večer z práce a tím neustále musí něco dohánět.
Někteří bojují se samostudiem, kázní a sklonem k prokrastinaci, dobrovolně by přivítali raději "bič" v podobě povinné docházky do školy. "Všechno se mi zdá těžké, do učení se mi vůbec nechce, maminka mne musí nutit, abych se učil, učení na dálku mne nebaví," shrnuje to jeden z nich.
Jsou ale i tací, kteří vidí na současném modelu především pozitiva - nemusí brzy vstávat, záleží na nich, kdy budou co dělat, když se dívají na výuková videa na YouTube, pustí si i nějakou zábavu a nemusí se stresovat, protože se neznámkuje a nepíšou se testy.
Jak zvládneme přijímačky a maturity?
Starší děti, tedy žáci druhého stupně a středoškoláci, hodnotí výuku na dálku hlavně z hlediska její efektivity. Jedny totiž výhledově čekají přijímací zkoušky na střední školy, druhé maturity. A vědí, že více jak čtvrtroční výpadek je pro ně citelný.
"Určitě mám strach z maturity, protože když něco nepochopím a bude to u maturity, tak na tom vyhořím. Přijde mi nefér, když ročníky před námi se učily a připravovaly s učiteli a nás nechali na holičkách," líčí jeden z maturantů.
Deváťákům zase schází více soustředění na matematiku a češtinu, které budou součástí státní přijímací zkoušky, rádi by oželeli jiné předměty. V nich by byli rádi, aby jejich vyučující naopak zvolnili tempo.
Vadí jim také "zmatečné informace" o úkolech. "Jeden učitel požaduje odevzdání emailem, další přes Bakaláře, často se v tom ztrácím a nemám přehled, tak se někdy stane, že něco neodevzdám včas, protože to jednoduše přehlédnu."
Je toho hrozně moc
Starší žáci také volají po více on-line hodinách, pouze si číst novou látku sám doma prý nemá žádný efekt. Hodně například postrádají konverzace v cizím jazyce. Zároveň si stěžují na velké množství úkolů, což napovídá, že v některých školách pouze zadávají domácí úkoly a samostudium, místo aby skutečně učili. Samostudium jim navíc přijde velmi zdlouhavé.
"Učivo na dálku zabere hrozně moc času, například ve škole máme na všechno 45 minut. Doma, protože vše složitě hledáme, přepisujeme a podobně, tak to zabere pomalu dvě hodiny jeden předmět. Proto polovina lidí ani nic nedělá nebo si vybírají předměty, který udělají a který ne. Většina lidí totiž pochopila, že takhle se učit nedá a předběžně to vzdali s tím, že buď odstoupí ze školy nebo to nějak dopadne," napsal jeden ze studentů.
Mnohým vadí i to, že rozsah zadávané látky je větší, než by se stihlo za jednu vyučovací hodinu. Nelíbí se jim také otrocké přepisování z učebnice a následné focení zápisků a posílání učiteli.
Pomáhám v téhle těžké situaci rodičům
Některé děti pak popisují nevyhovující domácí prostředí, zvláště ty, které mají více sourozenců. "Když dojdu do školy, sedím, poslouchám a učím se. Ale když jsem doma a mám velkou rodinu, nemůžu doma jen sedět u úkolů, musím jako nejstarší i pomáhat rodičům. Nevěnuji látce proto tak moc času a pozornosti. Myslím, že až dojdu do školy, nebudu umět nic. Tahle situace je pro nás stresující, alespoň pro mě. A když pak dostanu pět za nedodržení termínu odevzdání, nevím co si myslet," popisuje jeden z učňů, jenž studuje na kuchaře.
Společnost Kalibro ve svých průzkumech zaznamenala také pozoruhodné výpovědi studentů, kteří se místo samostudiu věnují spíše pomoci rodičům, kterým jde o finanční přežití.
"Doma je spousta práce a obzvláště v téhle situaci, kdy rodiče se snaží jako podnikatelé finančně zachránit, tak se hodí každá ruka," píše jeden z nich. "Celý den pracuji venku, aby se rodiče mohli věnovat finančním záležitostem, a jsou za mou pomoc nesmírně rádi. Tím si hledám čas na úkoly do školy a moc toho času není," svěřuje se jiný.
Zaujme i stížnost: "Taky je podle mého názoru moc přísné známkování. Horší se průměry." Protože doporučení ministerstva školství znělo, že by učitelé neměli on-line výuku známkovat, pouze dávat zpětnou vazbu a hodnotit maximálně aktivitu.
"Zvládáme se učit plnohodnotně jako ve škole? Ne. Chybí nám vysvětlení od učitele? Ano. Dokážeme se tímhle způsobem plnohodnotně připravit na maturitu, jako kdybychom byli ve škole, kde nám vše vysvětlí učitel, popřípadě probere dopodrobna všechny naše chyby? Rozhodně ne," shrnuje celkový dojem ze současného stavu výuky jeden ze středoškoláků.
Dotazník k výuce na dálku
Společnost Kalibro, jež se zaměřuje na srovnávací testy a průzkum školství, zjišťuje, jak dobře online výuka funguje. Chce tím dát školám i státu zpětnou vazbu. Prosí proto rodiče, učitele, žáky a studenty o vyplnění tohoto krátkého anonymního dotazníku. (Pokud mají rodiče více dětí ve školním věku, nechť vztahují své odpovědi k tomu dítěti, se kterým tráví v současné době výukou na dálku nejvíce času.)
Pokud byste měli zájem o uspořádání tohoto šetření v rozšířené verzi přímo ve škole, kterou navštěvuje vaše dítě, ozvěte se na [email protected], případně telefonicky na číslo 724 05 83 83.
Dotazník pro mladší žáky (1. - 5. ročník ZŠ, vyplňují s rodiči)
Dotazník pro starší žáky (6. - 9. ročník ZŠ, Gymnázia a ostatní SŠ)
