V čem dělají rodiče při výchově dětí do tří let podle vás největší chybu?
Vůbec nemají informace o tom, jak strašně důležité období to je. A druhá věc je, že dnes jedou jak mechanické strojky. Kariéra, rekonstrukce bytu, dovolená, internet, telefony, záplava informací a hlavně zábava. Přitom do tří let se z 90 procent rozhoduje o tom, jaké dítě bude.
Marek Herman (52)
Vystudoval pedagogickou fakultu, zabývá se vzděláváním malých dětí a seberozvojem a sebepoznáním. Sedm let učil na gymnáziu, pak svůj zájem zaměřil hlavně na školky. O výchově předškolních dětí absolvoval školení ve Washingtonu, podílel se na tvorbě programu Začít spolu, podle nějž dnes řada školek vyučuje. Napsal úspěšnou knihu Najděte si svého marťana, v níž se výchovou dětí zabývá. Dnes dělá poradce v oblasti komunikace pro velké firmy a přednáší na Palackého univerzitě v Olomouci či v Praze na VŠE. Je také vlivným lobbistou Asociace provozovatelů kursového sázení (APKURS).
Co konkrétně dělají špatně?
Velká chyba je, že mají naivní představy. Žijeme v době, kdy se všechno točí kolem dítěte a ono to nefunguje. Dřív se rodiče báli, jestli budou děti poslouchat, dnes se bojí, jestli je budou mít rády. To je podle mě chyba. Máme převzdělané mámy, rozpadlé rodiny, 47 procent samoživitelek.
Když se rodiče bojí o to, aby je dítě mělo rádo, myslíte tím, že jsou ve výchově nedůslední a snaží se mu za každou cenu vyhovět?
Snaží se, aby se dítě mělo dobře, zajistit mu blahobyt. Ale děcko potřebuje hlavně řád. Vstávání, usínání, jídlo, to musí být zautomatizované. Dnes je to cochcárna. Děti jedí v různé časy, někdy pohromadě, jindy samy. Výchova se strašně rozvolňuje. S dětmi se donekonečna diskutuje, maminky jim všechno vysvětlují, a stejně to nefunguje. Pak máte vzteklá agresivní děcka, která si lehají na zem a kopou kolem sebe. Takové děti jsou nešťastné a jen volají: prosím vás, zakažte mi už něco a trvejte na tom. Já se uklidním. Dítě potřebuje něžnou milující mámu, dotyky, vůni, něhu a pevného tátu, který dává limity, řád.
Říkáte, že matka má dávat něhu, otec řád. To je tradiční rozdělení rolí, které je ale dnes z mnoha stran kritizováno. Existují organizace, které se snaží dokázat, že i muž může zastávat tradiční ženskou roli a naopak…
Naopak to může být. V některých párech je otec ten, který všechno povoluje a zahlazuje, a máma to řídí, to je v pořádku. Ale musí tam být pevný řád a musí tam být něha, ať ji dělá, kdo chce. Přesto jsem konzervativní a věřím na tradiční rozdělení rolí. Dnes jsme na tekutých píscích. Já mám rád, když mi někdo řekne: Tohle je dobro a tohle je zlo. Nyní hned každý položí otázku, co je vlastně dobře a co špatně. Ale je den a noc, život a smrt, tak je dobro a zlo. Já se potřebuji o něco opřít.
Takže podle vás by třeba otec na rodičovské dovolené neměl být?
Otcovská dovolená? To je nesmysl. Může to fungovat u 0,1 procenta rodin, problém je, že si všichni řeknou: Tak to jsme my, to je v pohodě. Ale dítě se rodí z těla mámy a potřebuje mámu. Výchovné styly muže a ženy jsou úplně odlišné. Dítě do tří let potřebuje bezpodmínečné přijetí. Máma ho má ráda, protože je její, a než usne, všechno mu odpustí. A zároveň potřebuje tátu, který řekne: Tak to teda ne, napřed si to ukliď a pak se budeme bavit.
Ale mohlo by to být přeci i naopak, že si muž a žena ty role prohodí, ne?
Ano, ale je to opravdu v mizivém procentu rodin. Mužská něha je jiná než ženská něha. Žena za den řekne sedm až deset tisíc slov a musí je říct. Muž jich řekne tři až pět tisíc a nemusí je říct. A dítě potřebuje podněty, všechno vnímá.
Já znám i ukecané chlapy a mlčenlivé ženy…
Ale já potřebuji opěrné pilíře. Když budeme všechno donekonečna relativizovat a měnit, bude to mít důsledky. Ředitelka jedné školky se mě ptala, jestli mohou mít děti ochablé mimické svaly v obličeji. Že je vychovávají dva tatínkové gayové a jí se zdá, že děti nereagují. A já říkám, je to možné, protože chlapi se projevují jinak. Nedělal bych třetí světovou z toho, když si máma s tátou vymění role, ale držel bych se vyzkoušených vzorců.
Nevidím důvod, proč by žena neměla dostat za stejnou práci stejně peněz jako muž, proč by nemohla vykonávat stejné profese, ale na druhou stranu vždy ženu pustím do dveří, a když půjdeme do restaurace, zaplatím za ní. Věřím na základní konzervativní věci, připouštím nové, ale úplně bych to neotáčel. To může být strašně nebezpečné.
S kolegou z univerzity Jiřím Haldou jste sepsal otevřenou výzvu bývalé ministryni školství Kateřině Valachové Dvouleté děti do školek nepatří. Pod výzvou už je přes deset tisíc podpisů. Proč podle vás dvouleté děti nemají chodit do školek?
Protože dítě do tří let vnímá sebe a mámu jako jednu bytost. Dítě si vytváří svoje já přes mámu, když odejde, dítě si myslí, že je s ním něco špatně. Pochopí to jen v případě, kdy to bude nezbytně nutné. Ale ne pokud to bude z rozmaru. Bavíme se o průměrném dítěti. S některými dětmi to neudělá vůbec nic. Ale když dáte dítě do školky před třetím rokem, máte velkou pravděpodobnost, že uděláte chybu. Hrozí, že bude mít celoživotní újmu. Čím později ho dáte, tím menší pravděpodobnost té chyby je.
Takže připouštíte, že je to hodně individuální a některým dětem to nemusí dělat vůbec žádné problémy? Sama znám takové příklady, kdy i dvouleté děti školku milují a čtyřleté nenávidí…
Ano, ale já když mám v sále 200 lidí, tak ode mě chtějí slyšet, jak to je. Mluvím obecně, ale já nemůžu za každou větou říkat: Ale u některých dětí to tak není. Dnes je problém, že maminky si otevřou internet a tam si najdou nějaké novinky o výchově a podle toho jedou, nezamýšlejí se nad tím, jestli je to pro jejich dítě dobré.
Jestli pak není problém spíše v tom, že se čím dál víc rodičů chytá bez rozmyslu nových trendů.
Protože jsou odpojení. Proč matky na děti křičí? Protože jsou odpojené a děcka taky. A proč? Zábava, technologie. Jel jsem teď vlakem z Prahy do Olomouce, byla tam maminka se dvěma dětmi a za dvě hodiny vůbec neodložila mobil, děcko bylo na tabletu. To je hrozné. Když se na dítě napojíte, nemusíte na něj křičet, poslechne vás. Jsou to drobnosti - pohled do očí, tón hlasu, dotyk - které jsou důležité.
Jak byste vysvětlil, že všude ve vyspělých zemích chodí děti do školek mnohem dříve? Například ve Francii už v roce a půl, v některých státech v USA chodí matky do práce po šesti měsících. Asi nemůžeme říct, že jsou všichni v těchto zemích deprivovaní. Jak to, že to tam funguje?
Já mám takovou drzou odpověď. Mě nezajímá, jak je to v ostatních zemích, mě zajímá, jak je to tady, čemu věřím a jaké mám zkušenosti. Byl jsem tři měsíce ve Státech a mně se nelíbí, jak to tam mají. Vyprázdněná slova, opíjí se, berou drogy, střílejí se tam ve školách. Zdá se mi, že ve Francii a ve skandinávských zemích žijí dobře, ale já tam nejsem. Nemám relevantní výzkumy, mám intuici a zkušenost z toho, jak je to tady. Tři roky potřebuje dítě mámu a tátu, ty tři roky jsou důležité. A že jsou jiné trendy? Ty se zase třeba vrátí. V padesátých letech říkali, že antikoncepce je úplně v pohodě, že vůbec neškodí, teď se objevují názory, že škodí. Na každý výzkum je protivýzkum.
Co mají dělat třeba matky samoživitelky, které musejí do práce z existenčních důvodů?
Nechci nasazovat psí hlavu matkám, které musí do práce nebo které opravdu chtějí. Dnes je matka na mateřské izolovaná, když je někde v bytě 3+kk na Proseku, tak co tam má dělat? To je na prostřelení hlavy. Já jsem pro mateřská, komunitní centra. Tlačme na firmy, aby přibývalo práce z domova, částečné a sdílené úvazky. Když berete 40 tisíc čistého a pak vám dají mateřskou sedm tisíc, to je diskriminace.
A platí ta újma i v případě, kdy je dítě ve školce jen na dopoledne a zbytek dne je s rodiči?
Já říkám, aby do školky začalo chodit postupně. Některé děti jsou ve dvou letech zralé a jsou v pohodě, ale většina z nich není. Musí to být ve spolupráci s ředitelkou, ta pozná, jestli je dané dítě už připravené, nebo ne. Pokud maminka odejde a děti vyvádí, začnou se počůrávat a mají noční běsy, tak děcko ukazuje, že je nespokojené. Ano, nakonec to nějak zvládne, ale může mít celoživotní následky. Poznáte to podle toho, jak dítě do školky jde a jak se chová, když máma odejde. Když ztuhne, je samo a hraje si samo, tak to není dobře.
Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová ale říkala, že je to pouze nárok, možnost. Určitě nebudou rodiče nutit, aby děti do školky dávali.
Zákon to nárokem na místo ve školce pro dvouleté otevřel a já se nejvíc bojím toho, že politici a opinion makeři pak řeknou, že je to úplně normální, dát ve dvou letech dítě do školky. Tak to teda není normální. Když snížím DPH u piva na 1 procento, pivo bude stát 10 korun a voda 28, je to také možnost, že? Ale je to sakra silný signál, co ten stát chce a co podporuje.
Pokud tedy přece jen dítě do školky ve dvou letech rodiče dají, jaké by mělo mít podmínky, aby to pro něj bylo co nejpříjemnější? Jsou podle vás lepší oddělené třídy jen pro dvouleté, nebo smíšené?
Přiznám se, že na to nemám vyhraněný názor, existují argumenty pro obě varianty. Je ale důležité zajistit více učitelek. Pro běžně staré děti by bylo ideální mít jednu paní učitelku na pět až sedm dětí. U dvouletých potřebuji jednu učitelku pro dvě až tři děti. Pokud to stát zaplatí, tak prosím.
Zkoušel jste se spojit s ministerstvem školství, požádat ministra o schůzku?
Ne. Plánuji setkání s KDU-ČSL, chci jim to vysvětlit, požádat je, aby si zrušení nároku a ponechání pouze možnosti dvouleté dítě do školky umístit dali do programu. Pokud mají rodinu jako hodnotu, neměli by to dopustit. Pokud se dostanou do vlády, chci, aby tento závazek byl v koaliční smlouvě. To je můj cíl. Ale máme zatím deset tisíc podpisů, to je málo. Chci třicet tisíc, abychom měli větší mandát. Ještě váhám, zda půjdeme i za hnutím ANO, jestli je to zajímá.
