"S celou krizí byl spojen strach z onemocnění či strach o blízké osoby. Zvýšila se také frekvence pití velkého množství alkoholu při jedné příležitosti," uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Dodal, že na mentálním zdraví se podepsala i sociální izolace, nezaměstnanost či nadcházející finanční krize.
Rada vlády pro duševní zdraví proto schválila národní akční plán. Shodla se také na tom, že by měla při nemocnicích vzniknout krizová centra, tak aby bylo v každém kraji jedno. "Chybí místa, kam by lidé s úzkostnou poruchou mohli jít a dostalo se jim pomoci. Tato potřeba není spojena jenom s covidem, byť ten ji bezesporu akceleroval," uvedl Vojtěch.
Lidé totiž podle něj často nepotřebují jen psychiatrickou, ale i somatickou pomoc. Centra by proto měla vzniknout do roka jako součást fakultních a větších nemocnic. V Česku jich zatím funguje pět, například v Brně či Ostravě.
Jejich nečinnost v pandemii však ministerstvu zdravotnictví vyčetla Marie Salomonová z organizace Nevypusť duši. "Nezaznamenali jsme, že by byla krizová centra aktivní. Některá byla zavřená i v době, kdy docházelo k rozvolňování opatření," uvedla Salomonová.
Kromě center však fungovala také linka psychické pomoci, kterou ministerstvo zdravotnictví po dobu karantény zřídilo. Podle Vojtěcha za tři měsíce provozu odbavila 2600 hovorů, někdy až stovku denně. "V některých případech zabránila linka 1212 i sebevraždám," dodal ministr zdravotnictví. Podle něj také o 30 procent narostl počet hovorů s tématem násilí v rodině, osobních problémů či problémů sexuálního zneužívání přes internet.
Podle Salomonové však byly krizové linky zatížené. V době pandemie totiž nemohly navyšovat svůj provoz, protože neměly dostatek financí. Ze statistik dle ní plyne, že téměř každý druhý člověk s duševními problémy zaznamenal zhoršení stavu. Čtvrtina z nich však nevyhledala žádnou péči. "To, že skončil nouzový stav, neznamená, že skončily duševní potíže, které během něho začaly," míní Salomonová.
Vojtěch upozornil také na to, že se musí ministerstvo zaměřit na velkou zátěž zdravotníků. "Jsou vystavováni krizovým situacím. Nejen při covidu, ale například i u situací jako při hromadné střelbě v Ostravě," míní ministr zdravotnictví. Dodává, že Česká republika musí být na takové případy připravena i při možné druhé vlně koronaviru.
Ke snížení počtu sebevražd mělo dojít už letos. Plán však vláda nenaplnila
Před osmnácti lety se Česká republika v projektu Zdraví 21 zavázala k poklesu počtu sebevražd o jednu třetinu do roku 2020. Vytyčený cíl se jí ale dodržet nepodařilo. "Nikdo se o jeho splnění ani nesnažil. Nebyla zavedena žádná preventivní opatření, nikdo neposílil krizová centra," uvedla členka vládní rady pro duševní zdraví Marie Salomonová.
Na časové ose od roku 2002 připadá 13 dokonaných sebevražd na sto tisíc obyvatel, což je podle předsedy výkonného výboru pro implementaci Strategie reformy psychiatrické péče Ivana Duškova mírně nad světovým průměrem, ale trochu pod tím evropským.
Ke zvýšení křivky v počtu sebevražd však podle místopředsedy Psychiatrické společnosti Martina Anderse přispěla ekonomická krize z roku 2008. Také kvůli tomu je podle něj namístě se ptát, zda se stejný fenomén nebude opakovat i v současnosti. "Akční plán pro prevenci sebevražd proto přichází za pět minut dvanáct," doplnil Duškov.
Agenda duševního zdraví je horký brambor. Potřebujeme meziresortní spolupráci, míní Salomonová
Proti zvyšování pokusů o sebevraždu bude akční plán bojovat také na železnicích. Ve spolupráci s ministerstvem dopravy by mělo dojít k vytipování takzvaných hotspotů. Tedy míst, kde k páchání sebevražd dochází nejčastěji.
"Klademe proto důraz na meziresortní spolupráci. Vstupujeme také do kontaktu s ministerstvem školství, edukace je totiž nutná už na středních a základních školách," míní předseda výkonného výboru pro implementaci Strategie reformy psychiatrické péče Ivan Duškov.
Na důležitost propojení ministerstev upozorňuje i zakladatelka projektu Nevypusť duši Marie Salomonová. "Tahle agenda je horký brambor, který si ministerstva přehazují. Proto jsme napsali otevřený dopis, kde vyzýváme, aby se alespoň v době koronaviru spojila," popsala Salomonová výzvu, na které se podílela s projektem sdružujícím mladé politiky Youth, Speak Up!.
Součástí budoucích změn je také práce s novináři. "Pokud je o sebevraždách referováno jistým způsobem, velice často to vede k nápodobě," uvedl místopředseda Psychiatrické společnosti Martin Anders. Poukázal na případ z Vídně, kde po omezení informování o sebevraždách v metru klesl počet takových pokusů na nulu.
"V médiích je třeba zdůrazňovat, že z 50 procent se za sebevraždou skrývá depresivní porucha a že se situace dá řešit. Neinterpretovat ji například romantickým způsobem nešťastné lásky," uvedl Anders pro Aktuálně.cz. Zdůraznil také, že pro novináře existuje návod od Národního ústavu pro duševní zdraví.
Současná prevence je omezená, problémy se neřeší v zárodku
Při řešení problému sebevražednosti je podle Salomonové důležitá včasná prevence, především ve školství. "Informovanost se pak u dospělé populace protlačí jen velmi těžko," míní autorka projektu Nevypusť duši.
Nejefektivnější by podle ní bylo zařadit vzdělávání o duševním zdraví do samotných předmětů, například výchovy ke zdraví. Vhodná je ale dle jejích slov také externí spolupráce, kdy organizace do škol dojíždí. "Současná prevence je omezená na specifické jevy, například kriminalitu či užívání drog. Ale to jsou sekundární nebo terciární projevy toho, že někomu není dobře," dodala Salomonová.
V chystaném projektu ministerstva školství Strategie 2030+ je podle ní téma psychosociální výchovy zařazeno. Upozorňuje však, že je důležitá i podpora linek, kam se mohou děti obrátit. "Tam se jich ale denně stovka kvůli zatížení nedovolá. Je třeba rozšíření jejich provozu," míní Salomonová.
Víc než sebevraždy zabíjejí už jen silnice. Stát chce šířit osvětu i bořit stigma
Národní akční plán prevence sebevražd pro roky 2020 až 2030 je součástí většího dokumentu s názvem Zdraví 2030. Dokument usiluje také o zajištění služeb pro pozůstalé, výzkum a sběr dat potřebných pro prevenci. Obecně chce dosáhnout zlepšení povědomí, osvěty a destigmatizaci v české společnosti.
Na národní úrovni se podle ministerstva zdravotnictví Česká republika tématu sebevražd věnuje jako jeden z prvních států ve střední a východní Evropě. Se třemi až pěti sebevraždami denně se však Česko podle člena výkonného výboru Reformy psychiatrické péče Petra Winklera řadí mezi země s vyšší sebevražedností.
Sebevražda je v Česku druhá nejčastější příčina smrti mladých lidí od 15 do 24 let. Podle Národního akčního plánu prevence sebevražd způsobují více úmrtí už jen nehody na silnicích. Většina z těch, kteří se o sebevraždu pokusí, se potýká s nějakým druhem duševního onemocnění. Sebevraždy páchají asi čtyřikrát častěji muži než ženy.
