reklama
 
 

Pan Čistý, kterého ignoroval Gross i Nečas. Teď čelí kritice za únos pěti Čechů

7. 2. 2016 18:54
V případu kolem pětice unesených Čechů má ředitel armádní rozvědky Jan Beroun klíčovou roli. Právě agent Vojenského zpravodajství, v jehož čele od roku 2014 je, byl v Libanonu unesen a domů se vrátil až po dohodnutí výměny za obchodníka se zbraněmi Alího Fajáda, který je v USA obviněn z podpory teroristů. Beroun svou kariéru začal u policie, poté se přesunul do Úřadu pro zahraniční styky a informace. Ze služeb státu na několik let odešel, když mezi roky 2011 a 2014 řídil českou pobočku americké detektivní kanceláře Pinkerton.

Praha - V případu kolem pětice unesených a čerstvě propuštěných Čechů má ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun klíčovou roli. Jeden z mužů Martin Psík, který se po bezmála osmi měsících od zadržení v Libanonu vrátil ve čtvrtek domů, je agent jeho armádní rozvědky.

Propuštěn na svobodu byl ale až poté, co se dohodla výměna pěti Čechů za Alího Fajáda, který byl od dubna 2014 v české vazbě, kde čekal na vydání do Spojených států. Tam čelil obvinění, že chtěl teroristické organizaci v Kolumbii prodat rakety a drogy. Fajád to popírá.

Beroun přišel do čela Vojenského zpravodajství v nejhorší době, kdy se rozvědka potýkala s velkými problémy. Policie řešila případy, kdy se bývalí šéfové podíleli na sledování tehdejší manželky premiéra Petra Nečase. Do čela úřadu však přišel s čistým štítem. Během své kariéry neměl jediný výraznější problém.

Dnes je pod tlakem. Kritici tvrdí, že se jeho příslušník dostal do léčky. Vojenské zpravodajství na rozdíl od Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) prý nevědělo, že je Fajád agentem libanonské rozvědky. Martin Psík měl přitom podle ministra obrany Martina Stropnického v Libanonu za úkol od prostředníka získat informace o českém kuchaři, který byl zhruba před rokem islamisty unesen z rafinérie v Libyi a dodnes o něm nejsou žádné zprávy. "Dnes mnoho takzvaných chytráků říká, že to bylo hloupé a naivní. Neměl krytí, a proto se napojil na skupinu s tím, že to bude obratnější," prohlásil Stropnický.  

Ministr mu důvěřuje

Jenže po příletu Psíka a dalších čtyř mužů včetně Fajádova advokáta byla skupina unesena. Stopa končila v autě, které řídil Fajádův bratr. Od té doby o nich nikdo nevěděl. Až do teď, kdy proběhla již veřejně známa výměna. Beroun se o detailech případu bavit odmítá. Informace, které se týkají pochybení jeho rozvědky, komentuje slovy, že jde o nafouknutou bublinu. "Realita je trochu jiná," prohlásil Beroun, aniž by řekl k případu více. 

Kariéra Jana Berouna

  • 1985 - 2002 - Policie ČR
  •  2002 - 2011 - Úřad pro zahraniční styky a informace
  •  2011 - 2014 - Bezpečnostní agenturaa Pinkterton -  ředitel a jednatel společnosti
  •  2014 - Ministerstvo obrany ČR - poradce ministra obrany
  •  22. října 2014 - ředitel Vojenského zpravodajství

I když však Beroun čelí kritice, důvěru svého nadřízeného - ministra obrany Martina Stropnického - neztratil. Stropnický mu dál věří a odvolat ho nechce.

Přesto je jeho pozice nejistá. Beroun je ve složité situaci už od doby, kdy stanul v čele armádní rozvědky. Od vzniku Vojenského zpravodajství stál v jeho čele vždy jen voják - generál. Jenže Beroun takovou hodnost neměl. Před jmenováním byl Stropnického poradcem a předtím čtyři roky vedl českou pobočku americké detektivní agentury Pinkerton.

Svou kariéru však odstartoval u policie. Řídil kriminalisty v Praze 2 a poté byl šéfem jednotky, v níž se detektivové pohybovali mezi zločinci v přestrojení. V roce 2002 vyhrál výběrové řízení na pozici náměstka policejního prezidenta.

Tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross ale nakonec konkurz zrušil. Jedním z důvodů, proč Berouna nejmenoval, byl prý i fakt, že se podílel na vzniku útvaru pro ochranu svědků. Podle Grosse tak měl Beroun velké množství velice citlivých informací. "Šéfové takovýchto útvarů z nich odcházejí buďto do důchodu, nebo v rakvi," prohlásil tehdy Gross. Později byl Beroun opakovaně i kandidátem na policejního prezidenta.

Nevraživost mezi rozvědkami

Beroun od policie odešel a začal pracovat pro rozvědku. Byl i náměstkem jejího tehdejšího ředitele Karla Randáka. S ním měl velmi dobré vztahy. "Přesvědčil jsem ho, aby do rozvědky odešel," říká dnes Randák. A když Randák úřad opustil, doporučil do jeho čela právě Berouna. "Je výborně organizačně vybavený, vyzná se v legislativě. Během kariéry neměl žádný problém, zaznamenal řadu úspěchů," jmenoval Berounovy přednosti Karel Randák.

Jenže novým ředitelem se stal v roce 2007 Ivo Schwarz a Beroun odešel do Washingtonu, kde byl styčným důstojníkem zahraniční rozvědky na české ambasádě. Když ale zjistil, že ho jeho nadřízení v éře premiéra Petra Nečase ignorují, tak odešel ze služeb státu do zmíněné detektivní agentury.

Právě tato doba, kdy pracoval pro Úřad pro zahraniční styky a informace, má mít vliv na to, že mezi armádní a civilní rozvědkou nyní panuje nevraživost. Roli může hrát i to, že každá spadá pod jiný resort. Zatímco ÚZSI patří pod ministerstvo vnitra vedené ČSSD, Vojenské zpravodajství pak pod ministerstvo obrany, v jehož čele je ministr za hnutí ANO. "Větší konkurence mezi těmito rozvědkami tady ještě nebyla," míní Randák.

Média také spekulovala o tom, že kvůli této nevraživosti civilní rozvědka nepředala Vojenskému zpravodajství informace o tom, že je Fájad agentem libanonské rozvědky. Přestože o tom údajně jeho lidé věděli. Šéf ÚZSI Jiří Šašek se od takových informací ale distancoval.

autor: Radek Nohl | 7. 2. 2016 18:54

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama