Praha/Ostrava – V polovině loňského dubna u překvapeného přerovského exekutora Reného Mohyly zazvonila policie. A oznámila mu, že sedm obrazů, které během posledních tří let koupil od pražského obchodníka Jaroslava Fröhlicha za téměř čtyři miliony korun, jsou s největší pravděpodobností padělky. Další dvě údajně falešná díla za celkem 410 tisíc pak koupil jeho kamarád Jan Kudrna z Galerie výtvarného umění v Ostravě, který Mohylu s Fröhlichem seznámil.
Případ nyní rozplétá ostravská policie, která z podvodu kromě Fröhlicha obvinila i jeho manželku Evu a jejich společného známého Milana Trokana, který obchody zprostředkovával. Všichni skončili ve vazbě. Zatímco Trokan a Fröhlichová byli po několika týdnech z vazby propuštěni a policie je stíhá na svobodě, Fröhlich tráví ve vazbě už osmý měsíc.
Případ má několik zvláštností: Například účast známého exekutora, který si obrazy a peníze s Fröhlichem předával na parkovišti před hotelem v Olomouci (Kudrna zase na čerpací stanici v Klimkovicích). Ale také to, že většina obrazů měla posudky, že jsou pravé, a podepsaní znalci si za nimi i nadále stojí. Policie o jejich svědectví přitom nestála – jednoho z nich oslovila až po více než půl roce, poté, co se o případ začal zajímat deník Aktuálně.cz.
Legálně nic nevíte
Sám Mohyla se o případu odmítá bavit. "Legálně jste se o mně nemohl dozvědět, tak se vám k tomu nebudu vyjadřovat. A zakazuji vám, abyste mé jméno jakkoli zmiňoval," reagoval podrážděně na otázky a položil telefon.
A o nákupech obrazů se nechce bavit ani Kudrna, který odpovídá takřka stejnými slovy. "Tuto informaci nemůžete mít z legálního zdroje, tak vám k tomu nemám co říct," řekl a také okamžitě zavěsil.
Neochota Mohyly bavit se může mít několik důvodů. Kromě toho, že nechce přiznat možný nákup falešných obrazů, může jít i o to, že – jak uvedl do policejního protokolu – platil v hotovosti. "Nerad se zúčastňuji operací v orwellovském světě velkého bratra, který o mně musí mít totální přehled," řekl při výslechu.
Jenže exekutor tím porušil zákon. Ten totiž omezuje platby v hotovosti na maximálně 270 tisíc korun – vyšší je nutné platit bezhotovostně. A Mohylovi za to hrozí až půlmilionová pokuta.
I poučený laik pozná falzifikát
Nejdražšími díly, která Mohyla od Fröhlicha koupil, byly dva obrazy Františka Foltýna Krajina v okolí Mukačeva za 1,6 milionu a Abstraktní kompozice za 1,4 milionu korun. Jenže podle policií vybraného znalce Petra Pavliňáka jde o padělky – stejně jako u zbylých obrazů, převážně od Karla Černého.
Pavliňák, na jehož posudcích obvinění stojí, zkritizoval zejména Abstraktní kompozici, kterou označuje za amatérskou až diletantskou. "Odborník i poučený laik snadno rozpozná, že se nejedná o originální dílo," uvedl v posudku pro policii, na jehož základě policie trojici v čele s Fröhlichem obvinila.
Paradoxem je, že uvedený obraz Fröhlich koupil koncem roku 2009 v aukci v pařížské síni Rossini. A na tom, že je obraz pravý, si aukční síň stojí a poukazuje na to, že jej ověřil Michel Maket, který je nyní předseda syndikátu francouzských profesionálních znalců. "Domnívám se, že člověk, který popírá pravost obrazu, nemá stejnou úroveň znalostí," uvedl ředitel aukční síně Pascale Marchandet v e-mailu, který má k dispozici Fröhlichův advokát Tomáš Kaiser.
Jsou pravé, ale policie se nás neptala
A za tím, že jsou obě Foltýnova díla pravá, si stojí i tři tuzemští znalci, kteří na ně pro Fröhlicha vypracovali posudky. Oba obrazy měl třeba v ruce uznávaný restaurátor Karel Stretti z Akademie výtvarných umění v Praze. Abstraktní kompozici i restauroval, protože byla poškozena. "Oba obrazy jsem zkoumal nedestruktivními fyzikálními a optickými metodami v různých vlnových délkách osvětlení. A ani jeden z nich padělek není. Je to nepochybný Foltýn," říká Stretti.
A to, že jde o originální obrazy, potvrzuje i zřejmě největší znalec na Františka Foltýna v Česku, Jiří Hlušička z Brna. I on měl obrazy před prodejem v ruce a potvrzoval Fröhlichovi jejich pravost. "Stávalo se, že jsem musel říct, že to je falzum. Ale tyto obrazy byly pravé," uvedl. O pravosti obou "Foltýnů" nepochybuje ani ostravský znalec Petr Beránek z Galerie výtvarného umění v Ostravě. "Zatím mě nikdo nepřesvědčil, že jsem se mýlil," řekl.
Ale i znalec Pavliňák si za svými posudky, že obrazy jsou falešné, také stojí. "Podrobně jsem je prozkoumal, vyjmul z rámu, udělal mikroskopické snímky, provedl rozbor v infračerveném světle a jednoznačně došel k tomu, že jsou to padělky," řekl Pavliňák Aktuálně.cz. Podle něj je navíc podezřelý vysoký počet posudků, které si Fröhlich nechal na Foltýnova díla dělat, když stačí jeden. "Sám o sobě má dostatečnou legendu v pařížském původu," říká Pavliňák na adresu Abstraktní kompozice.
Paradoxní je, že policie se o pravost posudků nezajímala. Hned zkraje vyslechla pouze Beránka, o výpověď Strettiho ani Hlušičky neměla zájem. Hlušičku podle informací Aktuálně.cz dosud neoslovila, Strettiho pak až v závěru roku, teprve když se o případ začal zajímat deník Aktuálně.cz.
Sama policie případ nechce komentovat a odkazuje na státního zástupce, ale ani ten není sdílný. "Postup vyšetřování nebudu s nikým konzultovat po telefonu. Mám spoustu důvodů, proč se vede, jak se vede," reagoval na otázky Aktuálně.cz žalobce Michal Togner. Policie loni v létě – dva měsíce po jeho zatčení – udělala i prohlídku Fröhlichova domu a našla v něm další desítky obrazů. Zda je považuje také za padělky, ale neuvedla.
Auto plné padělků
Pravdou ovšem je, že v případě Jaroslava Fröhlicha je policie oprávněně na pozoru. Již v minulosti se totiž kolem obrazů pochybného původu pohyboval. Český rozhlas před několika lety uvedl, že jej francouzští celníci zadrželi v autě plném padělaných obrazů.
Existují také posudky, že prodal několik falešných obrazů, které byly vydávány za díla Pravoslava Kotíka – upozornil na to podle rozhlasu jejich kupec, Američan Barry Hirsch. A spor o pravost obrazu, který Fröhlich prodával, vedl i známý ekonom a bývalý děkan Národohospodářské fakulty VŠE Jiří Schwarz.
Fröhlich tehdy tvrdil, že Kotíkovy obrazy dostal jeho otec od malířovy dcery, kterou vozil jako taxikář. To sice malířův vnuk Martin Kotík potvrzuje, tvrdí ale, že těch obrazů, které Fröhlichovi dostali, bylo mnohem méně. "Neměl šanci získat tu stovku nebo dvě stě obrazů navíc," uvedl Martin Kotík.
"Chápu, že má špatnou pověst. Ale s otcem se již rozešel a ne v dobrém," vysvětluje Fröhlichův advokát Tomáš Kaiser.
Proč Fröhlich předával obrazy i po parkovištích, vysvětluje Kaiser úsporami. "Normální galerie má velké náklady, pořádají výstavy, musí platit nájem," říká. Podle něj navíc jeho klient jezdil často nakupovat do Paříže, kde se prý dá řada českých autorů koupit levněji.
"U většiny obrazů je schopen doložit jejich původ. U galerie Rossi jsme doložili i výpisy z účtů," říká Kaiser. Podle něj žádali i o to, aby policie vyslechla znalce, ale marně.
