Padělá alkohol z lihu a sava. V hospodě už nepiju, říká

Sabina Slonková
9. 9. 2012 13:01
Rozhovor s aktérem miliardových podvodů s nezdaněným alkoholem
Foto: Aktuálně.cz, Jaroslav Pikous

Praha - S rozhovorem souhlasil jen pod podmínkou anonymity. Roky se podílí na miliardovém byznysu s nezdaněným alkoholem, zapojil se i do samotné výroby falešného alkoholu vyráběného z denaturátu.

A po této zkušenosti říká: v hospodě už si nikdy žádný tvrdý alkohol nedám.

"Kdysi jsem pil metaxu, protože tu nikdo neuměl. Ale už to taky neplatí. Jediné, co se načerno nevyrábí, jsou takové ty sladké likéry se smetanou, je tam nízký obsah alkoholu a celkově se to nevyplácí," prohlašuje muž.

Tento rozhovor původně vznikl v rámci investigativního projektu o rozsáhlém pančování lihovin pro české konzumenty. V souvislosti s tragickou událostí v Havířově, kde tři lidé zemřeli po požití nekvalitní lihoviny a další skončí s trvalými následky, vám Aktuálně.cz nabízí unikátní interview v repríze.

Umí tajné recepty?

Drtivou většinu z toho, co o alkoholovém byznysu říká šedá zóna, podporují i zjištění soukromých detektivů, které si na zmapování černého trhu najali renomovaní výrobci lihovin.

Jednoznačná shoda podsvětí a oficiálních míst panuje i v tom, že stát není schopen proti daňovým únikům a podvodům s alkoholem účinně bojovat.

Jedna z mála věcí, v níž se přou, je to, zda lze dokonale zfalšovat alkohol s tajnou recepturou. Likérky tvrdí, že to možné není.

Kampak na nás s bitrexem

A.cz : Jak moc je náročné z denaturovaného lihu vyrobit láhev alkoholu a dostat to k lidem?
Nijak. Stát si myslí, že když do lihu nalije hořký bitrex nebo isopropyl, nikdo to pít nebude. Ale od těchto příměsí lze denaturát snadno očistit. Tisíc litrů denaturovaného lihu vyčistíte za hodinu a vyrobíte z něj například 2,5 tisíce litrů čtyřicetiprocentní vodky. Celkové náklady vás vyjdou na 30 korun za litr.

A.cz: Jak líh čistíte?
Jednoduše do toho nalijete cosi jako protijed, nejčastěji chlornan sodný. To je ta chemie, kterou si lidé čistí bazény. Jde to i všeobecně známým savem, ale to je zbytečně drahé. Pak se denaturát protáhne přes oběhové čerpadlo, taky stačí to k bazénu, a nechá se to odstát. Odpad si stejně jako při čištění bazénu sedne na dno a pak už odsajete čistý líh.

A.cz: Do jaké míry je takový líh zdravotně závadný?
Minimálně, pokud je správně vyčištěný a pokud ho ještě proženete přes vrstvu aktivního uhlí. Jsou i takoví borci, kteří čistí líp než v lihovaru.

A.cz: A co tajné receptury?
Ale prosím vás. Na černém trhu si seženu esenci rovnou s návodem, v jakém poměru to má být.

Co říká černé výrobě alkoholu profesor chemie si můžete přečíst ZDE

Vždyť jsme v Česku

A.cz: Pro začátek ale musíte někde sehnat denaturát, jak moc je to těžké?
Buď si ho přivezete třeba z Polska, nebo je to o známostech - můžete ho získat například od spřízněného lihovaru. Nebo se můžete dostat i k čistému lihu, opět z lihovarů. Ten vyrábí oficiálně vyrobené množství, na které má povolení, a co má navíc, to prodá na černý trh.

A.cz: To lze ale přece kontrolou odhalit?
Kontrola? Vždyť jsme v Česku. Kdo vám tam přijde? A když už přijde, garantuju vám, že oni už to budou dopředu vědět. V tomhle byznyse se točí tak velké peníze, že není problém zaplatit kohokoli. A vím o řadě celníků, co odešli ze služeb státu a teď se do kšeftu sami zapojili.

... a společně zbohatneme

A.cz: Co se děje s vyčištěným lihem, do něhož přidáte esence příslušného druhu alkoholu?
Stočíte ho do lahví nebo do barelů a předáte dál. Odbyt už máte předem zajištěn. Nikdo nedělá všechno od počátku do konce, to je příliš velké riziko. Je to jako v té písničce: ten dělá to a ten zas tohle a společně zbohatneme. Takže přijede odběratel a ten si to rozveze do hospod a obchodů. Když pak přece jen nastoupí policie, usekne jen jednu část. A ta se dá obratem nahradit.

A.cz: Ti hospodští nebo majitelé obchodů tedy ani nevědí, odkud ten alkohol je?
Vzhledem k tomu, že to je často bez papírů a lacino, vědí, že jde o černotu. Ale kdo za tím stojí, kdo to vyrábí, netuší. Maximálně znají svého dodavatele.

Černý trh to jistí

A.cz: Láhve s alkoholem musí mít kolky. A pokud jde o pančování renomovaných nápojů, musíte mít etikety a často i typizované láhve. Jak tohle seženete?
Kolky se prodávají na černém trhu. Co se týče etiket a lahví: ty si oficiální výrobci objednávají v tiskárnách a sklárnách. A tam vám nějakej Franta Flinta vždycky otevře a vyveze, co potřebujete. Kde mají výrobci jistotu, že ve dne tam nevyrábějí pro ně a v noci pak pro černý trh?

A.cz: Kdo jsou největší odběratelé takového alkoholu?
Z devadesáti procent to kupují Vietnamci, do tržnic a svých sítí večerek.

Z tepláků na Floridu

A.cz: Co by proti černému trhu zafungovalo?
Jedině snížení daní, DPH a spotřebky. Čím vyšší daně, tím vyšší úniky. Když jsou daně vysoké, vyplatí se nám to. Kdyby se snížily, riziko už by za to nestálo. A pak by zabralo, kdyby měl člověk pořád za zády celníka. Což je utopie. Při způsobu, jaký funguje teď, stát postihuje jen ty chudáky, co si vypálí pár litrů slivovice a prodají to svým známým. Na ty dosáhne, výš výjimečně.

A.cz: Kolik procent představuje černý trh v byznyse s alkoholem?
Myslím, že to je tak padesát na padesát. Jsou v tom opravdu neuvěřitelné peníze. A zbohatnou na tom často lidi, do kterých byste to vůbec neřekli. Navenek vypadají jako chudáci, žijí na vsi, mají vytahané tepláky a sandály a přitom koupili vilu na Floridě a jezdí tam v Bentley.

A.cz: Kde je v zemi největší koncentrace podvodů s denaturáty?
Nejvíc je to na severu Moravy a ve východních Čechách. Ale už se vozí čistit dokonce i do Prahy. Na takovém Těšínsku je už trh přesycený a v Praze je větší odpal. Taky to má tu výhodu, že jste ve větší anonymitě. Byť na malých městech či vesnicích lze zase spoléhat na to, že se všichni znáte. Těžko vám celník, co s vámi kamarádí od školy, zavře tátu za to, že někde čistí denaturát.

Slovo profesora chemie

Co říkají falešní výrobci (jak "čistíme" denaturovaný líh) Co říká expert (prof. Karel Melzoch, rektor VŠCHT v Praze)
Jednoduše do denaturovaného lihu nalijete cosi jako protijed, nejčastěji chlornan sodný. To je ta chemie, kterou si lidé čistí bazény. Pak se denaturát protáhne přes oběhové čerpadlo, taky třeba k bazénu, a nechá se to odstát. A opět se stane to samé, jako když čistíte bazén: odpad si sedne na dno. Pak už si jen odsajete čistý líh, přidáte aromata a hotovo.
Nejde o "tradiční" odstraňování denaturačních činidel z lihu, ale o chemickou reakci (oxidaci), při které je přídavkem chlornanu (např. savo) rozkládán bitrex (denatonium benzoát) na produkty, které nejsou hořké. Nicméně tyto rozkladné produkty zůstávají v lihu. Jde o aromatické dusíkaté sloučeniny, které jsou obecně považovány jednak za potenciální karcinogeny, za látky, které mohou vyvolat jak alergickou reakci zejména ve spojení s ethanolem, tak cíleně a nevratně poškozovat orgány v těle (játra, ledviny...). Takto "upravený" líh nelze ze zdravotního hlediska považovat za bezpečný, naopak na reakční produkty je třeba pohlížet jako na látky daleko toxičtější, než byl původní denatonium benzoát.
Pokud denaturát očištěný třeba od toho bitrexu ještě proženete přes vrstvu aktivního uhlí a je správně vyčištěný, tak je zdravotně minimálně závadný. Jsou i takoví borci, kteří čistí líp než v lihovaru... Líh ošetřený přes aktivní uhlí může mít lepší kvalitu, v tomto případě bych ale nemluvil o snížení zdravotní nezávadnosti. Aktivní uhlí se obecně používá ke "zušlechťování" lihu (např. při výrobě vodky) a je schopno zachytit řadu látek. V tomto případě se ti "poctivější" podvodníci snaží zlepšit senzorickou kvalitu lihu, aby ho mohli použít pro výrobu i méně aromatických lihovin. V tuzemáku se leccos ztratí, ale ve vodce nikoliv. V řadě případů líh použitý k denaturaci není lihem té nejvyšší kvality (velejemný, jemný, neutrální), ale bude se jednat o líh technický, který sám o sobě nesmí být použit pro výrobu potravin.
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Kvůli bouřkám a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v Evropě 13 lidí

Evropa se v pátek vzpamatovává z tragicky bouřlivého čtvrtka, kdy kvůli bouřím a silnému větru zemřelo nejméně 13 lidí. Některé země rozmary počasí stále trápí. Varování před bouřemi platí i v pátek na jihu Německa, naopak na Korsice, kde ve čtvrtek zahynulo pět lidí, už bylo zrušeno. Na mnoha evropských řekách, včetně veletoků jako Rýn a Dunaj, kvůli suchu naopak komplikuje lodní dopravu stále extrémně nízká hladina vody.

Pro jih Bavorska a části jihozápadní spolkové země Bádensko-Württembersko vydala německá meteorologická služba varování před následky extrémního trvalého deště. V podhůří Alp platí do sobotního rána varování před extrémně vydatným vytrvalým deštěm s až 140 litry srážek na metr čtvereční. V Rakousku, kde bouřky ve čtvrtek ve velkém vyvracely stromy a zabily tak pět lidí, byla i dnes na jihu země přerušena některá železniční spojení. Ve čtvrtek byla železniční doprava v oblasti zcela ochromena kvůli přerušení dodávek proudu.

Na severu Itálie a v částech střední Itálie utrpělo kvůli bouřkách s větrem o rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu několik lidí zranění. "Bohužel to ještě není za námi," řekl deníku La Stampa šéf italské civilní ochrany Luigi D'Angelo. Důvodem prudkých průtrží mračen je studený vzduch ze severní Evropy, který se ve Středomoří střetává s teplým vzduchem, vysvětlil v deníku Corriere della Sera klimatolog Antonio Navarra.

Zdroj: ČTK
před 16 minutami

Dodávky plynu Nord Streamem 1 do Evropské unie se kvůli údržbě opět zastaví

Dodávky plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. Oznámila to v pátek ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml.

Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Česko se v žebříčku čerpání z EU fondů dostala na čtvrté místo, dosud nejvýše

Česká republika v posledních měsících rychle stoupá v žebříčku čerpání evropských fondů, ke konci července se mezi členskými zeměmi dostala na čtvrté místo. Je to dosud nejvyšší dosažená pozice. Evropská komise na uskutečnění projektů do ČR poslala 81 procent vyčleněných peněz pro období 2014 až 2020, konkrétně 535 miliard korun. Ke konci června byla ČR v žebříčku sedmá z unijní sedmadvacítky. Vyplývá to z dnes zveřejněných informací ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

Na hodnotu 80 a více procent se dostalo zatím jen pět států. V čerpání fondů byly podle nich ke konci července úspěšnější než ČR Irsko, Lucembursko a Finsko. Těsně za ČR se umístilo Portugalsko, které dostalo proplaceno 80,8 procenta vyčleněných financí. Polsko se dostalo na 79,8 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy