Na fotce stojí uprostřed louky několik mužů staršího věku, kteří jsou oblečení v maskáčích. Většina z nich v ruce drží dlouhé zbraně. Podobných snímků je na sociálních sítích mnoho. Jde o nestátní ozbrojené spolky, milice a domobrany. Za cíl si dávají "bránit Česko" a jeho občany v momentech, kdy selžou bezpečnostní složky státu.
"Je pojistkou občanů proti zradě a selhání politických elit a bezpečnostních složek, kterých jsme byli v naší novodobé historii mnohokráte svědky. Národní domobrana vede občany k vlastenectví, brannosti a upevňuje jejich pouto k rodnému místu," píše na svých stránkách například spolek Národní domobrana.
Jejich cíle však bývají i odvážnější. Reportér slovenského Denníku N se před časem infiltroval mezi Československé vojáky v záloze. Byl svědkem toho, jak náčelnice štábu Andrea Krulišová představuje svůj plán teroristických útoků v Česku, po kterých by v zemi klesl počet obyvatel na sedm milionů. Terčem mají být liberálové, ti, které nazývá "pátou kolonou", nebo Romové.
Bezpečnostní složky zatím příliš nevěří, že k něčemu podobnému dojde, přesto jejich aktivity bedlivě sledují. "Aktivity paramilitárních a domobraneckých uskupení nepředstavovaly reálnou bezprostřední hrozbu pro demokratické základy či bezpečnost České republiky. Nedošlo k jejich radikalizaci či intenzivnějšímu užívání násilí, naopak poklesla aktivita i jejich bezpečnostní potenciál vlivem řady faktorů," uvádí se například v poslední výroční zprávě české kontrarozvědky.
Ministerstvo vnitra se přesto rozhodlo, že tyto skupiny postaví mimo zákon. Koneckonců ve zprávě o extremismu za druhé čtvrtletí letošního roku je označuje za bezpečnostní riziko.
"Navrhovaný zákon by měl jednoznačně stanovit, že v Česku jsou nelegální různé paramilitární struktury, které by si mimo právní rámec činily nárok na nahrazování, zastupování či doplňování jejího bezpečnostního systému," sdělil Aktuálně.cz ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
"Nikdo nám nebude nic zakazovat"
Za účast v takové skupině bude od roku 2022 hrozit až dvousettisícová pokuta. Českoslovenští vojáci v záloze, na které by mohl zákon dopadnout, pochopitelně snahu ministerstva vnitra odsuzují.
"Nejsme registrovaným spolkem, nejde nás zakázat. Jsme svobodným hnutím a sdružujeme občany České a Slovenské republiky, kteří sloužili v Československé lidové armádě většinou jako vojáci základní služby. Dva roky života jsme věnovali své vlasti a to jediné, co nám stát za to dal, je vojenský výcvik a vojenské knížky. Nikdo nám nebude nic zakazovat," řekl Aktuálně.cz Ondřej Hrčiak, který se představil jako zakladatel Československých vojáků v záloze.
Třiapadesátiletý otec pěti dětí o sobě tvrdí, že zbraně nikdy neměl rád. "Ze všech sil se snažím doufat, že je v Čechách a na Slovensku nebudeme brzy potřebovat," dodal Hrčiak, který je v soukromém životě grafikem na volné noze.
Myslivců se zákon nedotkne
Ministerstvo se však v důvodové zprávě s argumentem Hrčiaka vyrovnává. Počítá s tím, že některé domobrany nejsou oficiálně registrované. Zákon by se měl tedy dotknout i těch, které existují pouze neformálně. Pro posouzení bude důležité zejména to, jestli skupina bude mít nějaké politické či společenské cíle, které je schopná prosazovat i ozbrojenou formou. Nebude přitom podstatné, jestli členové milicí drží zbraně legálně.
Zákon tedy v žádném případě nedopadne například na myslivce či sportovní střelecký klub. "Ozbrojenou skupinou však není ani například branný spolek, který organizuje výuku a výcvik ve střelbě fakticky ve formě vojenského výcviku, pokud jeho cílem je toliko zvyšovat znalosti a dovednosti svých členů, a nikoliv ozbrojenými prostředky prosazovat svou společenskou agendu," uvedlo ministerstvo v návrhu.
Bez obav mohou zůstat také například airsoftové kluby či zájmové organizace sdružující držitele zbraní za účelem podpory práva na vlastnictví, držení a nošení zbraní, ujišťuje vnitro.
Domobrany chtěly bojovat s Ruskem proti NATO
Odborník na extremismus Miroslav Mareš tvrdí, že zákon přichází v době, kdy paradoxně dochází k poklesu rozvoje podobných spolků. Nejaktivnější byly v letech 2015 a 2016, kdy nejsilněji probíhala migrační krize a kvůli dění na východní Ukrajině byla vyhrocená mezinárodní situace. "Řada lidí měla pocit, že bude bojovat v případě války s Ruskem proti NATO, což v současné době asi není na pořadu dne," řekl Mareš.
Právě příklon k Rusku je alespoň pro ty nejpočetnější domobrany charakteristický. Nakonec některé Čechy, kteří na Donbasu bojují na straně separatistů, pojí s představiteli těchto domobran úzké vazby. To je i případ Pavla Botky, který před časem přišel v bojích o nohu, o čemž Aktuálně.cz informovalo.
Jedna z hlavních představitelek Národní domobrany Nela Lisková dokonce v Ostravě založila Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky a jmenovala se honorární konzulkou. Soud však ambasádu samozvané republiky, kterou založili separatisté na části ukrajinského území, před dvěma lety zrušil.
Pokud se podaří ministerstvu vnitra zákon prosadit, protizákonná bude pravděpodobně i Národní domobrana, ve které Lisková působí. Politolog Mareš upozorňuje na to, že postavení těchto skupin mimo zákon může vést k tomu, že budou působit skrytě. "Mohou zajít více do podzemí, být skrytější a nebezpečnější," varuje Mareš.
Zároveň však dodává, že pro tato uskupení je leckdy důležitější jejich prezentace než reálná činnost, o čemž svědčí i množství fotek, které umísťují na internet. "Potřebují ukazovat, že existují. V tomto směru zákon zastaví propagandistický efekt, který je důležitý pro prokremelské působení. Ukazují, že tady existuje opoziční síla, která je ochotná se postavit proti státu v případě angažmá NATO proti Rusku," dodal Mareš.
