Čech bojující za separatisty na Donbase přišel o nohu. Tohle je jednoduše válka, říká

Radek Dragoun Radek Dragoun
9. 9. 2019 5:29
Jeden z mála mediálně známých Čechů, který se účastní bojů na území samozvané Doněcké lidové republiky, přišel při pravidelné kontrole bojových pozic o nohu, když šlápl na minu. Do Česka se přesto vracet nehodlá. Pravděpodobně také z toho důvodu, že by mu zde hrozilo trestní stíhání a vězení. Naopak doufá, že dostane sportovní protézu a opět se vrátí na válečnou frontu.
Foto: Jiří Just

Nepokoje v Oděse na začátku května 2014 jsou krvavou vzpomínkou na první týdny války na východní Ukrajině. Střet proruských a ukrajinských demonstrantů vedl až k požáru budovy odborů. Celkem kvůli boji obou skupin zemřelo 48 lidí. Čech Pavel Botka říká, že tato událost sehrála v jeho životě důležitou roli.

Profesionální zápasník se roky předtím živil jako vyhazovač a bodyguard. Tvrdí, že pracoval v Turecku či Brazílii, doprovázel například majitele firmy, která těžila diamanty v Africe.

Tvrdí, že události v Oděse na něj natolik zapůsobily, že se rozhodl odjet do Doněcka. "Šokovalo mě, jak může uniformovaný policista střílet po bezbranných lidech, kteří utíkají před ohněm. Současná ukrajinská vládní moc je fakticky likvidovala. To mi přišlo dost nefér a nespravedlivé. Proto jsem s tím chtěl něco udělat," vysvětloval před čtyřmi lety v rozhovoru pro Aktuálně.cz, proč se připojil k proruským separatistům. Jím popisovanou událost však vyšetřování Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva neodhalilo.

Cesta na Donbas však nebyla jednoduchá. Tvrdí, že konvoj s dobrovolníky rozstřílela ukrajinská armáda. Na území samozvané republiky se tak nakonec dostal přes Rusko na jaře 2015. Od té doby se Kavkaz, jak tam Pavlu Botkovi říkají, účastnil bojů proti ukrajinské armádě. Na sociálních sítích má fotky se zbraní v ruce, o svém působení občas poskytne vyjádření médiím, která se k němu dostanou.

V polovině letošního srpna ho však vážně zranila takzvaná skákací mina, když byl na pravidelné obhlídce pozic a kontrole diverzních akcí nepřítele. Přišel o část nohy pod kolenem. "Já věděl, proč jsem přišel, proč jsem tu a tohle je jednoduše válka," říká smířeně na videu, které sdílel na ruské sociální síti VKontakte aktivista Alexej Smirnov. "Zatím nejsou žádné prognózy. Teď se snažíme zachránit koleno, a když mi zůstane, bude to mnohem lehčí s protézou," popisuje svůj stav Kavkaz.

Do Česka se nevrátí

Jaká bude jeho další budoucnost, neví zatím ani samotný Botka. "Co teď budu dělat? To je otázka. Dám se dohromady a uvidíme," vzkázal redakci Aktuálně.cz přes prostředníka. Prozatím se léčí v jedné z nemocnic na separatisty ovládaném území.

V rozhovoru pro ruský server EurAsia Daily byl o něco sdílnější. Uvedl v něm, že doufá, že dostane sportovní protézu, aby se mohl i nadále věnovat silovému trojboji. "Kromě toho se chci vrátit na frontu. Tato protéza je jako druhá noha, ta by mě prakticky vůbec neomezovala v pohybu," řekl serveru. 

Analytik Institutu pro politiku a společnost Roman Máca však upozorňuje, že nemocnice v samozvané Doněcké lidové republice nejsou ideálním místem na léčení. "Je třeba ale rozlišovat úroveň péče pro obyčejné lidi, silové složky a tamní pohlaváry. Co se týče obyčejných lidí, ti umírají i kvůli banálním a u nás poměrně lehce léčitelným problémům. Chybí léky, přístroje i personál. Pro silové složky je samozřejmě situace příznivější, ale ani zde to není žádná sláva," popisuje Máca, který situaci na okupovaném území dlouhodobě sleduje.

Tamní podmínky ve zdravotnictví se s českými nemocnicemi srovnávat nedají. Botka se však vracet do Česka nehodlá. "Je jasné, že jsem svázaný s Doněckou lidovou republikou. Do Česka se nevrátím," říká.

Hrozí mu 20 let vězení

Kdyby se přece jenom rozhodl do své rodné vlasti vrátit, hrozilo by mu trestní stíhaní. Podobně jako Eriku Eštovi, jehož soud v květnu nepravomocně odsoudil za to, že se na Donbase připojil k separatistům. Soud mu však udělil pouze podmíněný trest, neboť se do bojů aktivně nezapojil.

Není však jediný, na koho se policie v souvislosti s pobytem na Donbase zaměřila. Podle Deníku N detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu odhalili již patnáct takových případů. Za účast v boji v řadách jednotek samozvané republiky hrozí až dvacetileté vězení.

"V obecné rovině lze uvést, že účast v ozbrojeném konfliktu na území svrchovaného státu proti tomuto státnímu zřízení lze kvalifikovat jako trestný čin, a to například teroristický útok. Chtěl bych však zdůraznit, že každý případ se musí posuzovat individuálně," říká mluvčí národní centrály Jaroslav Ibehej.

Ukrajinská vláda považuje separatisty za teroristickou skupinu. Samozvanou republiku vyhlásili v roce 2014 na části ukrajinského území, které dosud okupují. Jako stát ji neuznává žádná ze zemí Evropské unie. 

Žoldáci, zločinci a lidé ovlivnění ruskou propagandou

Analytik Máca tvrdí, že Čechy bojující na straně separatistů lze rozdělit do tří skupin. První tvoří žoldáci, pro něž je válka prací a jednoduše migrují z války do války.

"Dále to jsou osoby ovlivněné ruskou propagandou se sklony k agresivitě a s příklonem ke zbraním. Válka je pro ně jakýmsi romantickým dobrodružstvím, osvobozeneckým bojem a jsou snáze využitelní k teroristickým útokům," říká Máca. Třetí skupinu podle něj tvoří zločinci, kteří na Donbas utíkají před zákonem.

Z reakcí Botky je patrné, že je i přes vážné zranění se životem na Donbase spokojený, ačkoliv na videu z nemocnice na jednu z otázek odpovídá, že "to bolí a cítí zklamání". Na otázku Aktuálně.cz dodává, že není zklamaný z Doněcka. "Prostě z jedinců, ale Doněckou lidovou republiku mohu hodnotit pozitivně. Ano, není vše dokonalé, ale jsme ve válce," říká Kavkaz.

Rozhovor s Pavlem Botkou z roku 2016

Reportér Aktuálně.cz se po půl roce vrátil na východ Ukrajiny za českým separatistou Pavlem Botkou, přezdívaným Kavkaz. | Video: Jiří Just
 

Právě se děje

před 20 minutami

Podíleli se na ochraně ohrožených gepardů, íránský soud je poslal na dlouhé roky do vězení za špionáž

Íránský soud vyměřil tresty odnětí svobody v délce šesti až deseti let šesti ochráncům přírody. Byli obviněni ze špionáže. Podíleli se totiž na projektu záchrany v Asii kriticky ohrožených gepardů a používali k jejich pozorování skryté kamery. Informovala o tom dnes agentura AP.

Newyorské centrum zabývající se lidskými právy v Íránu oznámilo, že ochránci byli odsouzeni za kontakty s USA, tedy nepřítelem státu. V téže kauze budou souzeni ještě dva lidé. Ve skupině byl také Kavous Seyed Emami s občanstvím Íránu a Kanady, který zemřel loni v únoru za nejasných okolností ve vězeňské vazbě, kde čekal na soud. Vdově po něm pak Írán po nějaký čas bránil vycestovat ze země.

Zdroj: ČTK
Další zprávy