Případ odstartoval v polovině ledna 2015 po upozornění logopedky, jíž si prý dívka stěžovala na způsob, jak si s ní otec hraje. Odbor sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) klatovské radnice proto rozhodl o odebrání dvou dcer (druhé tehdy byly tři roky) rodičům. Byť jak rodina, tak i sousedé se za Vladimíra K. postavili a že by dítě zneužíval, nevěřili, ten to neustál a po týdnu se oběsil.
Co se tehdy stalo, mohl zodpovědět spor, v němž chtěla nevinu svého partnera prokázat Marta J. a po státu požadovala odškodné 34 milionů korun. Výši požadované újmy zdůvodnila tím, že rodina přišla kvůli nezákonnému a necitlivému přístupu státu a jeho úředníků o živitele a obě dcery také o otce. Stát podle ní chyboval i v tom, že informace o případu unikly na veřejnost - a i proto si prý Vlastimil K. sáhl na život.
Soud měl tuto žalobu začít projednávat tento pátek, minulý týden ale Marta J. vzala svoji žalobu zpět. "Nalezení psychického klidu je pro mé klientky důležitější než vidina získání možné finanční kompenzace, která by jim však jejich partnera a otce pochopitelně nevrátila a nenahradila," vysvětlil její advokát Pavel Hrtús.
Podle něj by spor sice mohl definitivně zodpovědět, zda stát pochybil, ale "současně by u mých klientek znovu oživil vzpomínky na tuto tragickou událost a pochopitelně by se opět staly předmětem zájmu médií," vysvětlil Hrtús, který poukázal, že by se spor bezpochyby táhl další řadu let, po které by stále byly vystaveny stresu. A poukázal na to, že žalobu podaly již v létě 2015 a trvalo plné tři roky, než soud nařídil jednání.
Zemřel, tak jsme to nešetřili
Tím, zda dceru skutečně zneužíval, se totiž policie nakonec vůbec nezabývala. Vzhledem k úmrtí muže případ odložila a nevyšetřila. "Proti osobě zemřelé nelze vést trestní řízení," vysvětlila tehdy policejní mluvčí Dana Ladmanová. Měsíc poté se údajně přihlásila neteř Vlastimila K., která podle médií uvedla, že i ji v jejím dětství muž zneužíval. Ale ani toto svědectví policie nakonec kvůli jeho úmrtí neprověřovala.
Marta J. proto nakonec podala žalobu jak na klatovskou radnici, tak tři ministerstva - práce a sociálních věcí, vnitra a spravedlnosti. Všechna ale jakoukoliv chybu odmítla.
"Po medializaci případu v lednu 2015 jsme kontaktovali nadřízený orgán, tedy Krajský úřad Plzeňského kraje, s žádostí o stanovisko k postupu OSPOD Klatovy. Ten konstatoval, že úkony orgánu sociálně-právní ochrany dětí byly voleny dle aktuálně zjišťovaných skutečností a s motivem ochrany oprávněných zájmů nezletilých dětí," uvedl tajemník Městského úřadu v Klatovech Milan Jarošík, podle něhož poté ani městský úřad pochyby v jednání svých pracovníků neshledal.
Ministerstva stojí za úředníky
A i ministerstvo je přesvědčeno, že žaloba nebyla důvodná. "Postup OSPOD v Klatovech byl ministerstvem práce a sociálních věcí prošetřen v souvislosti s posouzením žádostí o náhradu škody za nesprávný úřední postup. Bylo zjištěno, že postup OSPOD Klatovy byl zákonný a nebyl shledán nesprávný úřední postup," potvrdila mluvčí MPSV Barbara Hanousek Eckhardová.
"V daném případě není dána existence odpovědnostního titulu, a již z tohoto důvodu je třeba požadavek na odškodnění považovat za nedůvodný. Po provedeném šetření nebyly shledány žádné předpoklady, s nimiž je právo na náhradu nemajetkové újmy spojeno," řekla mluvčí ministra spravedlnosti Andrea Šlechtová.
Tím, že Marta J. nakonec žalobu stáhla, se tak to, zda úředníci opravdu nepochybili, nakonec neověří. "Moje klientka ale věří, že její dosavadní postup přitáhl pozornost veřejnosti k velmi citlivé otázce postupů orgánů sociálně-právní ochrany dětí, policie a dalších při řešení obdobných případů a že v konečném důsledku zabrání podobně tragickým událostem, jimiž si se svými dětmi prošla ona sama," konstatoval advokát Hrtús.
