Ostatky kolika lidí a kam jste pohřbívali?
Dnes jsme pohřbívali ostatky na dvě místa. První úložiště byl zaniklý kostel Panny Marie, tam šlo o ostatky muže a ženy. Podle různých indicií jde zřejmě o knížete Spytihněva, což byl prvorozený syn prvního historicky známého knížete Bořivoje, a jeho manželky. Datovací pomůckou byly šperky ženy, které lze přiřadit k roku 930. Jejich ostatky se ukládaly do žulového sarkofágu přímo na místo, kde byli kdysi pohřbeni. To byl první smuteční obřad.
A ten druhý pohřeb?
Ten se uskutečnil ve svatojiřské bazilice. Zde jsme pohřbili ostatky tří jedinců. Jednoho mladého muže a dvou dětí. Tyto ostatky byly dříve uloženy v hrobech kaple Panny Marie, později přejmenované na kapli Svaté Anny, jež byla součástí svatojiřského kláštera. Nicméně v současné době by bylo složité zde ostatky pohřbít, tudíž jsme zvolili sběrný hrob přemyslovské dynastie v bazilice, kde je několik hrobů patřících zakladatelům kostela a kláštera. Dali jsme je tam, protože jsme si jisti, že šlo o Přemyslovce. Byli totiž pohřbeni v již zmíněné kapli Panny Marie. Speciálně ten mladý jedinec byl tehdy uložen do velice významného hrobu.
Takže u těchto tří koster nevíte, kdo to byl, ale jste si jistí, že šlo o Přemyslovce?
Museli to být Přemyslovci. Musíme počkat na další výsledky, aby se případně podpořily naše teorie.
Dříve se mluvilo o tom, že jde o "domnělé" Přemyslovce, což jste dnes vyvrátili. Mám pravdu?
Ano. Jde stoprocentně o Přemyslovce, knížata a příslušníky jejich rodin.
Jak jste přišli na to, že šlo o knížete Spytihněva? Co to dokazuje?
Kostel Panny Marie podle historických pramenů založil kníže Bořivoj. V tomto kostele vznikla první starší hrobka, jež byla prázdná. Dále tam byla mladší hrobka, kde jsme nalezli ostatky muže a ženy. Byl to knížecí pár. Další syn knížete Bořivoje byl pohřben ve svatojiřské bazilice, protože byl jejím zakladatelem. V té době bylo tradicí, že zakladatel kostela byl pohřbíván v kostele, který založil. Vychází tedy, že muselo jít o Spytihněva s manželkou.
To jsou ale jen nepřímé důkazy. Máte to podložené ještě něčím dalším?
Pomohla nám hlavně datace šperků, která je poměrně jednoznačná, protože na nich jsou patrné velkomoravské vlivy zasazené do českého prostředí. Ty se později už tolik neobjevovaly.
Proč se ty ostatky exhumovaly a zkoumaly?
Ostatky Přemyslovců se vyjímaly z hrobů od 50. let minulého století. To začaly probíhat výzkumy kostela Panny Marie, od roku 1959 byl potom započat výzkum svatojiřské baziliky a následně kláštera.
Kdo s tím tehdy začal?
Od počátku to byl věhlasný archeolog Ivan Borkovský, jenž spolupracoval s antropologem Emanuelem Vlčkem. Pan profesor Vlček měl velký výzkumný záměr, antropologický průzkum kosterních ostatků všech historických osobností. On kromě Přemyslovců, Lucemburků a Habsburků zkoumal třeba i Smetanu. Takže průzkum panovníků a příslušníků jejich rodin již probíhal. Pan profesor Vlček výzkum zakončil v 80. letech a vydal to i knižně. Co se týče těch kosterních ostatků, částečně se vrátily do těch původních hrobů, když to bylo možné. Něco se vrátilo na původní místa, ale něco zůstalo v depozitáři.
Budeme mluvit o těch ostatcích, které jste dnes pohřbívali. Jak vás napadlo prozkoumat zrovna je?
Přibližně před deseti lety jsme se s malým kolektivem lidí ze Správy Pražského hradu, z archeologického ústavu a s námi i několik genetiků začali zamýšlet nad tím, že to, co nejsme schopni dokončit historickou interpretací, můžeme dokončit pomocí nějakých přírodovědeckých metod. Vznikl záměr genetického průzkumu pomocí DNA. Žádali jsme o granty a ty původně nevycházely, ale pak vyšel jeden velký grant, jehož hlavním řešitelem je archeologický ústav, v rámci kterého se řeší i tito Přemyslovci.
Co jste zkoumali?
Řešilo se nové morfologické zhodnocení, genetika, výživa i datace. Je to rozsáhlý přírodovědecký průzkum, který má přinést mnoho různých poznatků, případně ty staré ověřit, třeba co se týče dožitého věku a podobně. Chceme ověřit, jestli měl pan profesor Vlček pravdu, nebo jestli s ním trochu v něčem nesouhlasíme a je to jinak. To byly základní cíle.
Co konkrétního by tedy výzkum mohl přinést?
Byli bychom rádi, kdyby se nám podařilo upřesnit, kdo a kde byl pohřben, ale to je velmi složité. Chceme ověřit dožitý věk a zjistit případné nemoci. Výzkum je také zaměřen na výživu. Už víme, že Přemyslovci byli vyživovaní daleko lépe než jiné obyvatelstvo. Dalším významným pramenem je průzkum stroncia v zubech, protože stroncium se ukládá v zubech hlavně v útlém věku. Tím se dostáváme ke genezi. To je třeba zajímavé z hlediska ženských koster, protože u nich nevíme, o koho se jedná. Tímto zkoumáním můžeme zjistit, jestli se ta žena, kněžna, narodila v českém prostředí, nebo přišla odjinud.
A zjistili jste tedy, odkud ty ženské kostry pocházejí?
Moc toho o původu nevíme. Víme o těch ženských kostrách jen to, že dvě jsou českého původu a jedna určitě přišla ze zahraničí.
Velice zajímavý průzkum se týká také hodně zvláštního hrobu, který byl tady u monolitu. V tomto případě to skutečně vypadá, že dotyčný je Viking. Není problém to vysvětlit. Zřejmě se jedná o člena družiny (a my víme, že Vikingové byli v raném středověku námezdní žoldáci). Tímto způsobem se zjistilo, že ten člověk nebyl českého původu, ale že pocházel z nějaké severské oblasti.
Plánujete zkoumat ještě nějaké další ostatky?
Ne. Všichni Přemyslovci jsou pohřbení. Teď už bude jen dokončen grant a zveřejníme výsledky. Ač se vše prokázat nedá, o interpretaci se pokusíme.
Kdy byste mohli mít výsledky?
Grant je pětiletý a má trvat ještě rok a půl, takže závěrečné vyhodnocení se plánuje na závěr. Teď stále získáváme další a další výsledky jednotlivých průzkumů.
