Čeští egyptologové v Abúsíru skenují pyramidy, pomáhají jim Japonci. Zjišťují, jak stavby vznikaly

Jan Menšík
10. 6. 2017 6:43
Český egyptologický ústav už několik let spolupracuje s japonským týmem z univerzity v Nagoji. Cílem celé expedice v oblasti Abúsír je pomocí skenerů zmapovat i jinak nedostupné pyramidy a zjistit, jak se stavěly. Během několikaleté česko-japonské spolupráce se podařilo učinit významné objevy, mezi nimiž byla například dřevěná loď či hrobky vysoce postavených hodnostářů. Vedoucím expedice je ředitel ústavu Miroslav Bárta, jeho japonským kolegou je Jukinori Kawae.
Čeští egyptologové v Abúsíru.
Čeští egyptologové v Abúsíru. | Foto: © Martin Frouz, ČEgÚ FF UK, © Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2015

Praha - Čeští vědci v Egyptě skenují nepřístupné pyramidy, protože chtějí zjistit, jak se v době Staré říše stavěly. Pomáhá jim japonský tým vedený známým egyptologem Jukimorim Kawaem, který má s 3D skenováním pyramid rozsáhlé zkušenosti. Mezinárodní spolupráce funguje už od roku 2015 a jejím výsledkem by mělo být lepší pochopení toho, jak byly v pyramidy v Abúsíru stavěny.

Vedoucím celé expedice je ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta. "Několikrát jsme byli osloveni z Japonska. Jednou to byl tým z Tokijské technické univerzity, která s námi spolupracuje v oblasti analýz materiálů. To znamená, z čeho bylo ve starém Egyptě co vyrobeno. A ta druhá spolupráce, na kterou se ptáte, je s univerzitou v Nagoji. Oslovila nás, že by měla zájem účastnit se našich výzkumů na pyramidách v Abúsíru," popisuje Bárta.

Prozkoumávání pyramid je dlouhodobý proces. Prvním krokem je získání povolení od egyptské strany. Teprve poté mohou k pyramidám přivézt potřebné věci pro výzkum. "Přivezete tam různé typy skenerů a potom se vždycky několik týdnů ta pyramida z různých stanovišť právě těmi skenery skenuje a pak probíhá několikaměsíční zpracování dat v kancelářích," vysvětluje proces Bárta. Zpracovávání dat a tvorba 3D modelů pyramid poté probíhá v kancelářích v Praze i v Nagoji v Japonsku.

"Právě sbíráme data pomocí posledních technologií. Doufám a věřím, že v příštích letech ve spolupráci s Českým egyptologickým institutem přineseme nové informace o metodě stavění pyramid ve Starém Egyptě," prozradil Jukimori Kawae, vedoucí japonského týmu.

Bárta upozorňuje na to, že skenování pomocí nejrůznějších skenerů a metod probíhá zvenku pyramid, jelikož to, jak byla pyramida postavena, se dá poznat hlavně z venku. Dalším důvodem je také to, že dovnitř se již několik desítek let nikdo nedostal, protože jsou uvnitř zhroucené. Není proto vyloučeno, že se v budoucnu bude jednat o jeden z dalších hlavních vědeckých cílů expedice.

Přestože v posledních letech roste obliba bezpilotních letounů a pořídit si ho může téměř každý, čeští egyptologové tyto technologie při skenování pyramid nevyužívají. "S drony smí létat pouze egyptské firmy. My ne, takže drony nepoužíváme," vysvětluje absenci těchto technologií při výzkumu Bárta.

Výsledky několikaleté spolupráce Česka a Japonska v Abúsíru by měly být světu představeny na začátku července na světové archeologické konferenci v Miláně. Tím však společná práce nekončí a jak sám Bárta říká, spolupráce bude trvat ještě několik let.

"Zvládli bychom to možná sami, ale tohle je specifický projekt a oni s tím mají velké zkušenosti. Dělali to už v Gíze. Jako jedni z prvních ve světě jsme začali se skenováním různých archeologických prvků a Japonci přišli s tímhle zajímavým projektem, který nám samozřejmě šetří čas, kapacity i peníze. Pro nás je velkým přínosem samozřejmě to, že do toho vkládají svoje velké technologické znalosti," odpověděl vedoucí expedice Miroslav Bárta na dotaz, proč se s japonským týmem spojil.

Pyramidové pole v Abúsíru je českou koncesí a čeští egyptologové zde pracují již od 50. let. Jde o lokalitu pyramid, které navazují na ty v Gíze a vznikly až po nich. Oblasti Abúsír a Gíza spolu mimo jiné také sousedí. V posledních několika letech tam archeologové objevili unikátních několik desítek nekrálovských soch a několik hrobek doposud neznámých vysoce postavených hodnostářů.

Významný byl objev dvacetimetrového dřevěného člunu, který podle Bárty představuje chybějící článek ve vývoji technologií stavby lodí ve starověku. Čeští archeologové se těmito objevy zařadili mezi světovou špičku a všechny tyto objevy byly vždy mezi deseti největšími objevy daného roku.

 

Právě se děje

Další zprávy