V Česku přituhuje, od pondělí se vrací respirátory ve vnitřních prostorách a od listopadu se zkracuje doba platnosti testů. Vláda navíc řeší, jaká protiepidemická opatření by kvůli zhoršení koronavirové situace měla platit ve školách.
"Opustili jsme relativně optimistický vývoj a ocitli se v rizikovém scénáři," potvrzuje vážnost situace ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
V úterý přibylo 3246 nakažených koronavirem, což je více než dvojnásobné číslo oproti stejnému dnu před týdnem. Tři čtvrtiny nakažených tvoří neočkovaní. Narostl také počet hospitalizovaných, za úterý přibylo v nemocnicích 67 pacientů s covidem. V kategorii seniorů nad 65 let, kterým hrozí vážný průběh covidu, se v úterý nakazilo 301 lidí. Zhruba třetina nebyla očkovaná.
Nejpesimističtější scénář
Začátkem října představil Ústav zdravotnických informací a statistiky tři možné scénáře epidemického vývoje v říjnu a v listopadu. Podle statistik nakažených a hospitalizovaných se naplňuje nejpesimističtější z nich, zvaný rizikový. Počítal s tím, že se očkování v Česku zastaví, nepodaří se ochránit seniory a virus bude schopnější napadat očkované.
"Predikce bohužel vyšly. Říkaly, že pokud nebude očkováno více než 70 procent lidí starších 16 let a doočkovaní senioři, přesune se epidemie k rizikovějšímu vývoji, bude přibývat pacientů v nemocnicích. A to se děje," uvádí ředitel ústavu Dušek.
Krátkodobá předpověď počítá i s tím, že se v nejbližších dnech může počet odhalených případů zvednout až ke čtyřem tisícům denně, 31. října by to mohlo být až 5648 případů. Za celý říjen má podle předpovědi přibýt 48 tisíc nakažených.
"Z vývoje hodnot čísla R je jasné, že už se rozjela další vlna. Počítejte bohužel s tím, že čísla potvrzených nákaz se budou po více jak měsíc zvyšovat," odhaduje budoucí vývoj demografka Dagmar Dzúrová z Univerzity Karlovy, členka Mezioborové skupiny pro epidemické situace. Skupina byla původně poradním orgánem vlády, teď je nezávislým sdružením odborníků.
"Vzhledem k určité proočkovanosti a imunitě po prodělaném onemocnění by tato vlna neměla být tak závažná z hlediska počtu závažných onemocnění, hospitalizací a počtu úmrtí. Přesto zřejmě bude docházet k desítkám úmrtí denně, lépe by bylo, kdyby proočkovanost byla vyšší," dodává.
Pesimistické predikci odpovídá současný stav i v dalších kategoriích. Reprodukční číslo, které udává počet lidí, jež může jeden nemocný člověk nakazit, dosahuje hodnoty 1,59. Pro naplnění rizikového scénáře přitom stačí, že se dlouhodobě drží nad jedničkou a roste.
Rizikové vyhlídky překonává také počet nakažených na sto tisíc obyvatel týdně. V současnosti je to 117, pro pesimistický scénář stačí sto. Alarmující je také rychlost šíření viru mezi seniory, poměr provedených a pozitivních testů i počet hospitalizovaných.
Od srpna až do minulého týdne se přitom Česko drželo v mantinelech mírnější, realistické predikce. Ta předpokládala, že nakažených ke konci měsíce bude denně 1500 až 2000.
Scénáře šíření covidu ze začátku října a současný vývoj
| Scénář 1 - Kontrolovatelný vývoj | Scénář 2 - Realistický scénář | Scénář 3 - Rizikový scénář | 19. října 2021 | |
| Sedmidenní záchyt na 100 tisíc obyvatel | 25 až 75 | Více než 75 | Více než 100 | 117 |
| Poměr provedených a pozitivních testů | 4 až 5 % | 5 až 10 % | Více než 10 % | 13,26% |
| Hodnota čísla R | Neroste, 1 nebo méně | Dlouhodobě více než 1 | Roste, dlouhodobě více než 1 | 1,59 |
| Záchyty v populaci 65+ na 100 tisíc obyvatel | Méně než 25 | 25 až 50 | Vyšší než 50 | 51,9 |
| Příjmy do nemocnic denně | Méně než 15 | Do 50 denně, rostoucí trend | Více než 50 denně, rostoucí trend | 67 |
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR, ÚZIS
Nejhorší je situace v Moravskoslezském, Olomouckém, Jihočeském a Plzeňském kraji. A také v Praze. V několika menších regionech už statistické počty přesáhly 200 nakažených na sto tisíc obyvatel. To je hodnota, při níž odborníci doporučují firmám začít kontrolovat bezinfekčnost zaměstnanců. V takové situaci jsou například Ostrava, České Budějovice, Přerov, Prostějov či Pelhřimov. V dalších regionech experti doporučují začít opět s testováním dětí ve školách.
Hlavní je se očkovat
K náhlému zvýšení počtu případů přispěla podle virologa Daniela Růžka z Biologického centra Akademie věd ČR kombinace několika příčin. Jednou z nich je nástup podzimu. Z covidu se stalo sezonní onemocnění, jaká přicházejí, když se po létě sníží teploty a lidé tráví více času uvnitř.
Přispět mohlo také navracení lidí z dovolených a otevření škol. "Nejvíce potvrzených nákaz máme nyní mezi dětmi a mládeží. V září se zahájila prezenční výuka škol základních a středních, v říjnu pak na školách vysokých, často spojených s příjezdem zahraničních studentů," připomíná demografka Dzúrová.
Jako hlavní důvod šíření viru ale všichni dotázaní uvádí, že stále není očkovaná dostatečná část populace. Zatímco některé státy už mezníku důležitého pro překonání pandemie dosáhly, Česko zůstává pozadu. Plně očkováno je přes šest milionů lidí, tedy méně než 60 procent populace. Naproti tomu je například v Portugalsku očkováno 85 procent lidí a země už uvolnila veškerá proticovidová pravidla.
"Virus se šíří hlavně mezi neočkovanými a mezi těmi, kdo nákazu dosud neprodělali. Takových lidí je pořád ještě hodně," říká Růžek. Se zvyšující se virovou náloží v populaci navíc roste riziko, že se nakazí i očkovaní a ti, kdo covid už měli.
Skutečnost, že jsou mezi nakaženými i očkovaní, by podle Růžka neměla odradit lidi, kteří vakcínu teprve zvažují. Naopak. "Žádná vakcína nefunguje na sto procent. Čím víc nás ale bude očkovaných, tím se sníží virová nálož. Tak nás bude očkování lépe chránit," vysvětluje virolog. S očkováním se navíc výrazně snižuje pravděpodobnost, že bude člověk infekční. "I kdyby byl, bude virus vylučovat v menší míře a po kratší dobu," říká expert.
Statistické údaje komentuje Růžek tak, že spíše než nárůst nově nakažených je potřeba sledovat počty pacientů v nemocnicích. Vysvětluje to povahou momentálně převládající varianty viru delta. Ta je sice nakažlivější než dosavadní mutace, nezpůsobuje ale závažnější onemocnění. Spíše se zdá, že riziko závažného průběhu či úmrtí je při ní nižší.
Důležitost očkování zdůrazňuje i Dušek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky. "Máme před sebou dlouhé měsíce špatného počasí. Kdybychom pokročili s vakcinací, zabráníme dalšímu růstu epidemie. Samozřejmě že by to nebylo hned, ale významně by nás to ochránilo v nadcházejícím období," vysvětluje. Senioři nad 60 let, kteří mají šest měsíců po dokončeném očkování, by podle něj měli přijít na posilující dávku.
Respirátory uvnitř i zkrácení testů
Zpřísnění protiepidemických opatření oznámila ve středu vláda. Od pondělí 25. října bude povinné nosit respirátor ve všech vnitřních prostorech, včetně pracovišť. Výjimku bude mít stálý personál. Respirátor nebude potřeba jen v případě, že bude na místě pracovník sám.
Další opatření začnou o týden později. Od 1. listopadu budou mít provozovatelé restaurací, klubů a dalších zařízení povinnost kontrolovat, zda mají návštěvníci potvrzení o očkování, prodělání nemoci nebo negativní test. Dosud to mnozí nedělali.
"Provozovatel nesmí umožnit vstup nebo poskytnout službu bez kontroly certifikátu," sdělil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Kontrola nemusí být hned u vstupu, může ji provést například číšník při obsluze hostů. Tato povinnost neplatí, pokud si lidé přijdou pro jídlo s sebou.
Od 1. listopadu se také zkrátí platnost testů. PCR testy budou místo sedmi dní platit jen tři, antigenní místo tří dnů pouze jeden. "Vláda zároveň rozhodla, že se z veřejného zdravotního pojištění nebudou hradit preventivní testy určené pro návštěvu restaurace nebo cestování. Netýká se to testů, které nařídí hygienická stanice nebo lékař," vysvětlil Vojtěch. Výjimku budou mít lidé, kteří se nemohou očkovat.
Poslední změnou je, že se nově nebudou muset prokazovat očkováním nebo negativním testem děti do dvanácti let. Dosud toto platilo jen pro děti do šesti let věku. Na dalších opatřeních pro školy se vláda zatím neshodla, bude o tom ale dál jednat.
