Epidemie covidu znovu rychle nabírá na síle. Roste počet nových případů, hospitalizovaných i reprodukční číslo, které značí, kolik dalších lidí nakazí jeden infikovaný. Za uplynulý týden bylo zaznamenáno 101 nových případů na sto tisíc obyvatel. V nemocnicích je 544 lidí s covidem, což je nejvíce od konce května. O sílící epidemii svědčí i nárůst reprodukčního čísla na 1,47.
Vůbec nejhorší bylo v tomto ohledu pondělí. Přibylo 2521 nových případů, což je nejvíce od konce dubna. Je to také téměř dvakrát tolik co ve stejný den před týdnem. Ještě první říjnové pondělí přitom pozitivní test vyšel jen téměř 800 lidí.
"Ukázalo se, že covid je sezonního charakteru, a nyní přichází období, které je zcela optimální pro šíření respiračních virů. Vývoj však významně ovlivňuje očkování, takže je nástup pandemie pozvolnější, pomalejší," vysvětluje předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.
Ačkoliv dubnové dny přinášely podobný počet nakažených jako nyní, zdaleka už neplatí tak přísný režim jako tehdy. Na jaře byly už několik měsíců zavřené restaurace i školy, nekonaly se žádné sportovní nebo kulturní akce, a kdo mohl, pracoval z domova.
Jaké kroky chystá ministerstvo zdravotnictví?
Počty nakažených rychle rostou. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) minulý týden uvedl, že nechce přijímat žádná nová opatření, ani nechce plošně testovat. Sdělil také, že opatření aktuálně konzultuje se zástupci budoucí vládní koalice. Ta se má vyjádřit například k tomuto:
- Vojtěch navrhuje, aby se zkrátila platnost testů. U PCR testů by se měla zkrátit ze sedmi dní na tři. A antigenní testy by měly platit místo tří dnů pouze jeden den. Tím by podle Vojtěcha měly být testy více průkazné.
- Zároveň Vojtěch navrhuje, aby veřejné zdravotní pojišťovny nadále nehradily preventivní testy. "Je otázka, zda v této době, kdy tu máme dostupnou vakcinaci, je ospravedlnitelné, aby testy určené pro cestování a další služby byly nadále hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Stojí zhruba dvě miliardy korun měsíčně," sdělil Vojtěch.
- Ministr dále chce, aby se školákům zkrátila doba karantény ze dvou týdnů na jeden. Podmínkou pro dřívější ukončení je však negativní PCR test.
- Hygienické stanice také mají podle Vojtěcha vykonávat intenzivnější kontroly dodržování stávajících opatření. Zejména je podle ministra důležité, aby se lidé tam, kde je to potřeba, prokazovali negativním testem nebo očkováním. "Je nezbytné, abychom kontrolovali, že se na hromadných akcích nebudou akumulovat lidé, kteří mohou být nakažení a nákazu mohou dále šířit," podotkl Vojtěch. Hygienici pak mají dále za úkol kontrolovat, že lidé nosí respirátory tam, kde mají, nebo že skutečně zůstávají v karanténě.
Podle odborníků nyní není potřeba se k tak přísným restrikcím vracet. "Dopady podle mě nebudou tak dramatické jako před rokem. Nedomnívám se, že skončíme tvrdým lockdownem, protože to je z dlouhodobého hlediska neudržitelné a mělo by to další nedozírné následky, které si naše ekonomika nemůže dovolit," říká Chlíbek.
Nicméně podle odborníků je nutné, aby lidé dodržovali stávající opatření a ministerstvo zdravotnictví lépe kontrolovalo jejich dodržování. "V první řadě je potřeba zajistit dodržování stávajících opatření, jako je povinnost mít na určitých místech potvrzení o očkování, testu či prodělané nemoci a nošení roušek a respirátorů. V dnešní době už probíhají bez respirátorů načerno i velké hromadné akce uvnitř budov, kde se u vstupu nekontroluje ani osvědčení o očkování či testu. Deklaruje se to jen na pozvánce jako formalita," popisuje epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar.
Ostrava by dle odborníků měla testovat děti i zaměstnance
Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) o víkendu poslala ministerstvu zdravotnictví doporučení, aby se opět začalo testovat ve školách, ovšem pouze v regionech, kde za týden přibylo více než sto případů na sto tisíc obyvatel. Dále pak také ve firmách v regionech, kde je za týden více než 200 nakažených na sto tisíc obyvatel.
Počet regionů, kde by to podle odborníků bylo potřeba, přitom roste. Několik jich už dokonce přesáhlo počet 200 nakažených na sto tisíc obyvatel. Nejhůř je na tom Ostrava, kde za poslední týden přibylo 264 nakažených na sto tisíc obyvatel.
Další více než dvě desítky okresů pak překračují počty, u kterých by se podle odborníků mělo začít s testováním dětí ve školách. Co se týče krajů, více než sto nakažených na sto tisíc obyvatel je v Praze, Plzeňském, Olomouckém, Jihočeském a Moravskoslezském kraji. Některé nemocnice tak již vyhlásily zákaz návštěv, další opět posilují covidová oddělení.
Zda ministerstvo zdravotnictví rad odborníků uposlechne, však není jasné. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) redakci Aktuálně.cz na dotazy do vydání tohoto textu neodpověděl. Minulý týden na tiskové konferenci ale řekl, že se epidemie nevyvíjí dobrým směrem. Za pozitivní nicméně považuje nízkou zátěž nemocnic, například pacienti s covidem nyní plní tři procenta celkové kapacity jednotek intenzivní péče. Případným zavedením opatření se bude zabývat vláda ve středu.
"Není to tedy tak, že by tady v tuto chvíli byla krize ve smyslu omezování jiné péče. Trend je ale rostoucí a lidé si musí uvědomit, že situace je nesporně daná zejména nižší proočkovaností, než jakou bychom potřebovali - u dospělé populace činí 67,5 procenta," řekl Vojtěch. A vyzval veřejnost, aby se nechala očkovat. "Pokud se nezvýší proočkovanost, situace v nemocnicích se může zhoršovat. Zhruba 80 procent hospitalizovaných jsou neočkovaní lidé, v nemocnicích tedy končí primárně neočkovaní," dodal.
Například virolog z Biologického centra Akademie věd ČR Daniel Růžek se domnívá, že pokud by se měla zavádět nějaká opatření, měla by se primárně týkat neočkovaných. "Pokud se někdo nenechá očkovat, přestože k tomu nemá zdravotní důvody, musí počítat s omezeními. Není možné na jeho úkor omezovat zodpovědné lidi, kteří se naočkovat nechali," říká.
Mezi neočkovanými je mnohem více nakažených
"Nadále jde většinou o růst zátěže v neočkované populaci, nově nakažených tvoří přibližně 71 procent neočkovaných," vysvětluje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Přibližně třetinu nově nakažených pak tvoří očkovaní lidé, z nichž většina již je po druhé dávce.
Podle Romana Chlíbka je nutné brát v potaz, z jakých čísel se vychází. "Samozřejmě že když teď máme velké množství očkovaných, tak je jasné, že se mezi nimi budou objevovat narůstající počty nakažených, protože účinnost vakcíny není stoprocentní. Ale mezi tím, kolik je nakažených očkovaných a kolik neočkovaných lidí, je propastný rozdíl. Očkovaných je šest milionů a počet infikovaných je ve srovnání s tím, kolik nakažených je mezi neočkovanými, zanedbatelný, je jich mnohem méně," vysvětluje předseda České vakcinologické společnosti.
Opět však přibývá nakažených mezi seniory. Právě ti většinou během pandemie plnili nemocnice. Jen za pondělí přibylo 230 nově nakažených starších 65 let. Z toho jich je pětačtyřicet po druhé dávce očkování.
"Týdenní počet nových případů na 100 tisíc obyvatel v této věkové kategorii je nyní 43,2. Nárůst je pomalejší než v celkové populaci, ale v posledních dnech zrychluje - tomu odpovídá fakt, že v posledních dnech narůstá podíl pozitivních testů v této věkové kategorii, nyní jich je pozitivních 7,5 procenta," varuje Dušek.
Velkou roli v tom podle Chlíbka hraje fakt, že seniorům vyprchává imunita získaná očkováním snáze, protože mají na vakcínu obecně slabší imunitní reakci. Kvůli tomu, že časem klesá účinnost vakcín, je proto potřeba podstoupit třetí kolo očkování. Takzvanou posilovací dávku ministerstvo zdravotnictví doporučuje lidem starším 60 let šest měsíců od dokončeného očkování.
Třetí dávku již minulý týden dostal například i premiér Andrej Babiš (ANO). Ten zároveň připomněl, že je v Česku stále mnoho seniorů, kteří se vůbec neočkovali, jedná se přibližně o 340 tisíc seniorů starších 65 let.
"Po šesti měsících dochází k oslabení imunity zejména právě ve věkových kategoriích nad 60 let," podotýká Chlíbek. Jenže problém je, že většina lidí, kteří už na třetí dávku mají nárok, o ni nemá zájem, podle Chlíbka jich je asi čtvrtina.
"Mohl by to být velký problém. Mohou se totiž začít objevovat takzvané průlomové infekce, které doprovází vážný průběh a hospitalizace. To znamená, že infekce prolomí očkovací ochranu. Tito lidé by mohli znovu plnit nemocnice," dodává předseda České vakcinologické společnosti. Vyzývat seniory, aby se nechali očkovat třetí dávkou, by proto podle něj měli praktičtí lékaři nebo třeba i personál domovů pro seniory. Důležitá je pak i role rodin, které mohou seniory taktéž přesvědčit, že je nutné nechat se opět očkovat.
Viroložka Ruth Tachezy připomíná, že kromě doočkování lidí nad 60 let je nutné zároveň apelovat na mladší lidi, aby nechali očkovat sebe i děti. "Domnívám se, že využitím a striktním dodržováním opatření, jako je testování, trasování, ochrana dýchacích cest, je možné podzimní vlnu udržet v mírných mezích. I díky tomu, že řada lidí je už do určité míry odolná proti infekci a především těžkému průběhu onemocnění," míní Tachezy.
